Průmyslová historie
"Saský Manchester"
Již v roce 1859 označil Berthold Sigismund Chemnitz za "saský Manchester":
"... V Chemnitzu i v jeho okolí převládají tovární budovy, z nichž jen některé nejnovější prozrazují snahu o zohlednění krásy i praktičnosti."
Srovnání s anglickou průmyslovou metropolí se nabízelo na základě velkého množství komínů továren a sléváren, s tím spojeného kouře a znečištění a bídných sociálních podmínek.
Označení "saský Manchester" však odráží také hrdost na úspěchy místního průmyslu, zejména strojírenství, kterému se stále více dařilo narušovat nadvládu anglických konkurentů. Právě v šedesátých letech 19. století prorazili na mezinárodní scéně stavitel strojů a lokomotiv Richard Hartmann a výrobce obráběcích strojů Johann Zimmermann - na světových výstavách získali za své stroje, které si v ničem nezadaly se svými britskými protějšky, několikanásobné medaile.
Textilní průmysl
Textilní výroba v 18. století
Tkalcovství bavlny a tiskařství na kaliko byly v 18. století pilíři chemnitzského hospodářství.
Na 5000 obyvatel se živilo především výrobou kůry a plátna. Dokladem toho je stálý nárůst počtu lidí zaměstnaných v tkalcovství:
- V roce 1712: 185 mistrů a 146 tovaryšů.
- 1720: 254 mistrů
- 1726: 319 mistrů včetně vdov a 345 tovaryšů.
- 1730: 400 mistrů a 400 tovaryšů
Nárůst počtu zaměstnanců v tkalcovně byl doprovázen nárůstem objemu výroby. Zatímco v roce 1699 bylo vyrobeno 18 957 kusů látek, v roce 1731 to bylo již 41 218 kusů, z nichž některé pocházely z okolí města.
Kromě toho bylo v témže roce dovezeno 31 729 balíků látek, z nichž některé byly ve městě vyraženy, takže v roce 1731 přišlo na trh z Chemnitz 72 947 kusů látek různých druhů. Barchent používaný na spodní prádlo a podšívkové látky, tkanina s jednostranným vlasem na rubu, která se skládala převážně z bavlny, se v Chemnitzu vyráběl ve dvojí šíři již od roku 1675.
Tento dvojitý barchent, nazývaný "Vierziger", byl dlouhý 40 loktů (asi 22,5 metru). Podle požadavků na kvalitu se používala bělená lněná příze a surová smyrenská bavlna nebo lněná příze a bavlna, případně u nejlevnějšího zboží pouze bavlna. Kanevas, jemná a hladká tkanina, se tkala ze lněné, konopné nebo bavlněné příze podle účelu použití.
Kanevas se od roku 1675 vyráběl také v Chemnitz, zpočátku v délce 24 loktů (asi 14,1 metru), později v délce 22 1/2 lokte. Šířka byla tři čtvrtě lokte (asi 0,4 metru). Zboží bylo kontrolováno podle přísných norem. Pletení punčochového zboží se v Chemnitzu a okolí rovněž rozvinulo v důležité průmyslové odvětví.
Obzvláště důležitým se stal tisk kalikových látek. V roce 1770 zavedl bělič a kolorista Georg Schlüssel tisk na kaliko, který byl závislý na uzavřených provozovnách, jako předchůdce tovární výroby. Na to navázala v roce 1771 kalikotiskárna Pflugbeil a spol. spojená s vydavatelstvím tkaného zboží, která o 20 let později zaměstnávala asi 1 200 lidí a v roce 1799 podnikla první pokusy s použitím strojů.
Mimochodem...
Pro rozvoj textilní výroby v Chemnitz bylo významné bělící privilegium vydané v roce 1357, na jehož základě byla na břehu řeky Chemnitz zřízena státní bělidla.
více