Historická fakta o výstavbě Nové radnice

Bau des neuen Rathauses

Dne 2. září 1911 byla za přítomnosti saského krále Friedricha Augusta slavnostně otevřena nová radnice v Chemnitz. Po Lipsku (1905) a Drážďanech (1910) získalo průmyslové město také nové prestižní správní centrum.

Cesta k tomuto cíli nebyla bez překážek. Návrhy na výstavbu větší radnice, o nichž se hovořilo již koncem 80. let 19. století, musely být zpočátku z finančních důvodů odloženy a jako provizorní řešení byla v roce 1891 postavena radnice na Beckerplatzu. V roce 1903 však začaly na městském stavebním úřadě nové plány a diskuse, přičemž jako o možných lokalitách se hovořilo o přístavbě radnice na Beckerplatzu, na Starém svatojánském hřbitově nebo na náměstí Markt a Neumarkt.

V roce 1905 nakonec pan starosta Dr. Heinrich Beck předložil memorandum o nové budově radnice na náměstí Markt a Neumarkt. Plánováním byl pověřen městský plánovací úředník Richard Möbius. Projekt se neobešel bez kontroverzí a Möbius musel své návrhy několikrát měnit. Dr. Beck jej však obhájil před všemi kritiky. Na jeho dalším vývoji se významně podílel městský architekt Wilhelm Luthardt, který byl v letech 1907-1911 rovněž pověřen výstavbou.

Exteriér budovy připomíná styl "německé renesance", pro který jsou typické sedlové nástavby a bohatě zdobené portály, včetně pozdní gotiky. Kombinují se s líbivými secesními formami, které jsou patrné zejména v interiéru. Je pravda, že nové budově musela ustoupit nejen bývalá latinská škola na náměstí Jakobikirchplatz a hasičská stanice na náměstí Neumarkt, ale také historický "Lauben" na náměstí a východní křídlo Staré radnice. Richardu Möbiusovi se však podařilo vytvořit řadu odkazů na starý Chemnitz. Obchody na straně trhu svými stánky evokují někdejší podloubí. Kamenná žebra hlavního štítu nad ním připomínají impozantní štít Gewandhausu, jehož okenní stěny se závěsnými oblouky se opakují i v Nové radnici. Boční nárožní věžičky věže připomínají někdejší čtyři městské brány. Nad průchodem na náměstí Jakobikirchplatz se nacházejí kamenné reliéfy se šesti městskými strážci a v klenáku se objevuje chór Jakobikirche, jak kdysi stával volně. Na straně obrácené ke kostelu svatého Jakuba nemůže chybět postava svatého Jakuba, patrona města a kostela. Na schodišťové věži na této straně je vidět Červená věž. Byl použit portál ze staré latinské školy. Vnitřní výzdoba byla dokončena až v srpnu 1918 dílem Maxe Klingera pro zasedací síň městské rady, nástěnnou malbou "Práce - Prosperita - Krása".