Panely

Manfred Gaulhofer vystudoval obchodní administrativu a v letech 1986-1991 působil jako odborný asistent na univerzitě ve Štýrském Hradci. V letech 1992-2004 vedl mezinárodní poradenskou firmu specializující se na poradenství pro bývalé socialistické země s podporou mezinárodních dárcovských organizací. V letech 2001-2004 byl generálním ředitelem projektu Štýrský Hradec 2003 - Evropské hlavní město kultury. V letech 2004-2008 pak vedl poradenskou společnost ICG Culturplan, která se specializuje na kulturní a kreativní odvětví. V letech 2008-2013 byl členem poroty Evropské komise pro výběr Evropských hlavních měst kultury a v letech 2011-2013 byl jejím předsedou. V letech 2008 až 2014 byl generálním ředitelem průmyslové společnosti v Rakousku, poté se stal členem její dozorčí rady.

Suvi Innilä, narozená v roce 1974, má více než 25 let zkušeností s řízením projektů kulturního rozvoje i velkých mezinárodních akcí a festivalů. Od roku 2004 pracovala více než deset let pro Turku 2011 - Evropské hlavní město kultury: nejprve jako vedoucí fáze žádosti, poté jako programová ředitelka během realizace a později pro zajištění dlouhodobého odkazu projektu. V letech 2015 až 2018 pracovala jako programová manažerka projektu Finsko 100 v kanceláři předsedy vlády a byla zodpovědná za program oslav 100. výročí finské nezávislosti v roce 2017.

Dnes je Suvi Innilä ředitelkou projektu 800 let Turku, který připravuje město na velký jubilejní rok 2029. Od roku 2021 je také členkou expertního panelu Evropské komise pro výběr a monitorování Evropských hlavních měst kultury.

Dr. Virginija Vitkienė je umělecká kritička, kurátorka a manažerka mezinárodních kulturních projektů v litevském Kaunasu. Byla iniciátorkou a ředitelkou projektu Kaunas 2022 - Evropské hlavní město kultury, který jen v roce 2022 zahrnoval více než 1 500 akcí. Ty realizovalo 77 litevských organizací ve spolupráci s 500 evropskými partnerskými institucemi. V rámci této iniciativy byla také kurátorkou výstavy To, co si nepamatujeme Williama Kentridge v Národním muzeu umění M. K.-Čiurlionise (leden-listopad 2022), kterou navštívilo 95 000 návštěvníků.

V letech 2010-2018 byla uměleckou ředitelkou Kaunaského bienále, jednoho z předních festivalů vizuálního umění v Pobaltí. Je také koncepční iniciátorkou a uměleckou ředitelkou projektu Magic Carpets (2017-2024), platformy programu Kreativní Evropa, která sdružuje 15 evropských partnerů. Tento projekt podporuje začínající kurátory a umělce ve společném rozvoji tvůrčích procesů ve veřejném prostoru.

Virginija Vitkienė byla nedávno jmenována generální komisařkou Litevské sezóny ve Francii 2024. Je zodpovědná za program s více než 200 kulturními a uměleckými projekty po celé Francii, který podporuje dlouhodobá partnerství mezi více než 240 kulturními institucemi z Francie a Litvy. Nastoupila také na pozici zástupkyně ředitele Národního muzea umění M. K. Čiurlionise.

Xabier Paya Ruiz je kulturní manažer, překladatel, básník a scenárista. Vystudoval překladatelství a tlumočnictví na Baskické univerzitě a své vzdělání si doplnil několika dalšími studiemi, včetně magisterského studia moderních evropských kultur a MBA. Tyto kvalifikace mu umožnily rozvinout strategickou perspektivu v oblasti kulturního managementu.

Byl kulturním ředitelem kandidatury Donostie/San Sebastiánu na titul Evropské hlavní město kultury 2016 a za své zásluhy o tento projekt získal od španělského ministerstva kultury titul komandéra Řádu Alfonse X. Moudrého. Spolupracoval také s dalšími evropskými hlavními městy kultury, jako jsou Rijeka a Novi Sad.

V současné době je generálním ředitelem veřejné kulturní organizace Getxo Kultura ve španělském Getxu. V této funkci řídí organizaci se 120 zaměstnanci a ročním rozpočtem 14 milionů eur a je zodpovědný za kulturní projekty v regionu.

Emma Beverley je producentkou a kurátorkou různých druhů umění. V současné době žije ve Finsku a je ředitelkou Mezinárodního uměleckého programu v Helsinkách.

Zastávala několik vedoucích pozic, mimo jiné programovou ředitelku LEEDS 2023 a spoluředitelku a spoluředitelku East Street Arts. Pro LEEDS 2023 vytvořila a vedla celoroční program více než 1 800 projektů a akcí, včetně rozvoje více než 50 mezinárodních partnerství.

Ve své profesní i dobrovolnické práci se zaměřuje zejména na opatření v oblasti klimatu a sociální spravedlnosti.

Thorunn Sigurdardottir získala divadelní vzdělání v Reykjavíku a Stockholmu. Působila jako režisérka a dramaturgyně v Islandském národním divadle a Městském divadle v Reykjavíku, než byla v roce 2000 jmenována ředitelkou Reykjavíku - Evropského hlavního města kultury.

Několik let byla uměleckou ředitelkou Reykjavíckého festivalu umění, předsedkyní správní rady nové koncertní síně Harpa v Reykjavíku a v současné době vede přípravný výbor nové islandské Národní opery.

Thorunn Sigurdardottir je babičkou sedmi vnoučat a každý den plave.

Irena Kregar Šegota je zkušená kulturní pracovnice s rozsáhlými odbornými znalostmi v oblasti kulturního managementu, mezinárodních vztahů a kulturní politiky. Vystudovala anglický a francouzský jazyk a literaturu na Filozofické fakultě v Záhřebu. Aby dále rozvíjela své odborné znalosti, absolvovala pokročilé studium v oblasti kulturního managementu, politiky a vztahů na prestižních institucích, včetně Chambre de Commerce de Paris, Observatoire des Politiques Culturelles de Grenoble, École Nationale d'Administration v Paříži a Univerzity v Zadaru.

Irena Kregar Šegota sehrála klíčovou roli v úspěšné kandidatuře Rijeky na titul Evropské hlavní město kultury 2020, kde působila jako výkonná koordinátorka. Později nastoupila na pozici ředitelky pro partnerství a rozvoj a vedla klíčové iniciativy v oblasti budování kapacit, rozvoje publika, dobrovolnických programů, občanské participace, mezinárodních vztahů a fundraisingu. Podílela se také na založení podnikatelského klubu ECoC, podpoře partnerství a dohledu nad hodnocením programů. Nakonec dovedla program do úspěšného konce jako výkonná ředitelka programu RIJEKA 2020.

V současné době je Irena Kregar Šegota vedoucí sektoru kulturního a uměleckého rozvoje na chorvatském ministerstvu kultury a médií, kde pokračuje v podpoře kulturních a uměleckých iniciativ na národní úrovni.

Aiva Rozenberga byla poradkyní a odbornicí na komunikaci tří lotyšských prezidentů a předsedy vlády. Vedla také Lotyšský institut a utvářela mezinárodní image země. Byla členkou mezinárodní poroty pro výběrové řízení Evropských hlavních měst kultury, poroty Baltského kulturního fondu a předsedkyní umělecké rady Rigy 2014 - Evropského hlavního města kultury.

Dříve pracovala jako novinářka v Latvijas Radio, kde působila jako zvláštní zpravodajka v Estonsku. V současné době je zodpovědná za mezinárodní vztahy a strategickou komunikaci největšího lotyšského dobrovolnického hnutí Lielā Talka/Big Cleanup a je poradkyní projektu 500 let lotyšských knih.