Kameny úrazu v Chemnitzu

Sally, Anna a Ruth Gliksmanovy

Stolpersteine für Familie Gliksman
Fotografování: Stadt Chemnitz, Pressestelle

Sally Gliksman

Narozena: 24/02/1896

Zemřela: 03.03.1965

Anna Gliksman, rozená Freierová

Narozena: 02.09.1909

Zemřela: 15. ledna 1944

Ruth Gliksmanová

Narozena: 20. 6. 1938

Zemřela: po 15.01.1944

Místo pokládky:

Lange Straße 33, dnes poblíž Am Rathaus 8

Kladení kamene na:

14. června 2023

Životní cesta

Das Bild zeigt die Grabstätte von Sally Gliksman
Fotografování: Foto: Jüdische Gemeinde Chemnitz

Krejčí Sally (též Szlama) Gliksmanová žila od podzimu 1920 v Chemnitz. Narodil se ve městě Czenstochau (tehdejší Kongresové Polsko) jako syn krejčího Rubina Gliksmana. Zpočátku pracoval jako krejčí u firmy "Modehaus Gebr. Wertheimer". V roce 1926 si otevřel obchod s pánskými oděvy na adrese Lange Straße 33.
Sally Gliksman se brzy zapojil do cílů KPD. Po nástupu národních socialistů k moci podporoval antifašisty žijící v Chemnitzu. Bývalý spolubojovník je přivedl do svého obchodu se šatstvem, kde se mohli obléknout "za nákladovou cenu".
Dne 17. listopadu 1936 se Gliksman oženil s Annou Freierovou, prodavačkou z Lipska. Ve veletržním městě se jim narodila také dcera Ruth.

Listopadové pogromy v roce 1938 Gliksman nakonec využil jako příležitost obrátit se k zemi zády. V květnu 1939 emigroval do Belgie. Jeho žena a dcera ho tam následovaly o několik týdnů později.

V květnu 1940 Belgii obsadil Hitlerův wehrmacht. Rodina poté odešla do ilegality. V noci 2. prosince 1943 je však zatkla tajná státní policie. O dva dny později byli převezeni do koncentračního tábora Mechelen (francouzsky Malines) u Bruselu a odtud 15. ledna 1944 deportováni do vyhlazovacího tábora v Osvětimi.
Sally Gliksmanová později vzpomínala: "Esesáci nás přijali a roztřídili. Ženy a děti odváděli zvlášť, stejně jako nemocné. Nedostali se daleko, protože plynové komory v Birkenau byly velmi blízko. - Moje žena a dcera v těchto plynových komorách zemřely." Přežil osvětimské peklo i pochod smrti, který následoval po 17. lednu 1945.

Gliksman se vrátil do Chemnitz v září 1945. Již o dva měsíce později se znovu přihlásil do KPD. Byl jedním z mála lidí, kteří si v roce 1948 našli cestu do nově založené židovské obce. Následně se angažoval jako 3. předseda jejího představenstva.
Sally Gliksman, který na počátku roku 1948 znovu otevřel krejčovskou živnost, našel sílu k tomu, aby jeho manželku a dceru prohlásil okresní soud v Chemnitz 31. prosince 1949 za mrtvé, až v srpnu 1952. Byl tak úředně uznán za vdovce a mohl uzavřít nové manželství s obchodní zaměstnankyní Charlottou Eichhornovou. V článku ve "Freie Presse" v té době vzpomínal na svou dceru, která by 20. června 1954 dovršila 16 let.

O několik měsíců později začal v důsledku nelidských podmínek ve vězení trpět nervovými poruchami. Sally Gliksmanová byla opakovaně hospitalizována v berlínské nemocnici Charité, kde se léčila.
Poté, co se tam opět léčil, zemřel na zpáteční cestě 3. března 1965. Urnový pohřeb se konal 28. března 1965 na židovském hřbitově ve čtvrti Altendorf.

V tom spočívá kámen úrazu Sally, Anny a Ruth Gliksmanových:

Kameny úrazu v Chemnitzu

Je to projekt proti zapomínání: od roku 2007 se v Chemnitzu každoročně pokládají kameny úrazu.

Pamětní kameny zasazené do chodníku připomínají tragické osudy spoluobčanů, kteří byli během nacionálně socialistického režimu pronásledováni, deportováni, zavražděni nebo dohnáni k smrti.

více