Vyřezáno z kvalitního dřeva

Mario Haustein & Philipp Salzmesser

Ježek s nosem a jablkem na hlavě býval obyčejným kusem dřeva, než byl tento veselý chlapík vyřezán. Nyní přátelsky vítá návštěvníky Holzkombinatu v Zöllnerstraße. Za ním stojí Mario Haustein a Philipp Salzmesser. Oba jsou nadšeni touto surovinou, která je tak flexibilní, obnovitelná a opakovaně použitelná. Před několika dny oslavili jeden rok existence Holzkombinatu.

Co nabízíte v rámci Holzkombinatu?
Mario Haustein: V první řadě nabízíme lidem prostor a nástroje pro ruční práce ve volném čase. Někteří lidé si zde postaví stůl, který musí mít určité rozměry, nebo renovují starý nábytek. Nabízíme ale také umění, zejména díky workshopům, které pořádá náš sochař Vladimír Smyschlajew. A intenzivně se věnujeme také povrchovým úpravám. Odklon od chemických barev a příklon ke zcela přírodním materiálům. I zde máme v týmu naši odbornici Caro, která přesně ví, který druh dřeva lze ošetřit a jak.
Philipp Salzmesser : Cílem je, abychom sami něco vyráběli. Proto také nabízíme možnost se něco naučit a v případě potřeby poskytujeme poradenství.

Mnoho lidí je při návštěvě u vás zvědavých, ale nedokážou si představit, co všechno děláte a co všechno se u vás dá dělat.
Mario Haustein : To je pravda. Každý třetí člověk se musí nejdříve podívat, co to vlastně je, nebo si myslí, že jde o dřevařskou dílnu, kde renovujeme nábytek nebo vyrábíme něco pro ostatní. Ale to my vůbec nechceme.

Jaké je vaše hodnocení po roce fungování Holzkombinatu?
Mario Haustein : Každý týden nás navštíví dva až osm lidí. To je pro začátek v pořádku. Dva až osm lidí denně by byl samozřejmě cíl.

Každého, kdo chce v Holzkombinatu stavět, stojí hodina pět eur. V ceně je stolní pila, vrtačka a veškeré neelektrické nářadí. Veškeré ostatní vybavení stojí malý příplatek. Otevřeno je v úterý a čtvrtek od 10 do 18 hodin, ve středu a pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 10 do 22 hodin. Stavební materiál si každý přinese vlastní nebo jej lze po dohodě obstarat v Holzkombinatu. "Máme také dodávku, kdyby bylo potřeba něco odvézt," prozrazuje Mario. A pokud jste si viděli na prst, jste na správném místě. Mario je vyučený záchranář, ale nyní pracuje samostatně v oblasti venkovní reklamy. Philipp vystudoval obchodní administrativu na Technické univerzitě v Chemnitz a nyní pracuje jako lektor a konzultant v automobilovém průmyslu. Oba spojuje touha po práci něco sami vytvářet.

Mario Haustein : Práce se dřevem mě vždycky bavila. Protože venkovní reklama je pro mě sezónní záležitostí, hledal jsem něco, co bych mohl dělat v zimních měsících. Pomáhal jsem například na stavbách, kde jsem renovoval stará okna a dveře. To jsem dělal asi dva roky. A když práce skončila, chtěl jsem v ní pokračovat. Spolu s kolegou a tehdejším kamarádem jsem založil tuto hobby dílnu a potkali jsme spoustu lidí, kteří chtěli ve volném čase také pracovat se dřevem.
Philipp Salzmesser : Můj otec je řemeslník každým coulem. Sám jsem ho rád pozoroval a pomáhal mu s jeho projekty a opravami. Pak jsem se však rozhodl jít na univerzitu, což má hodně společného s prací u stolu. Vždycky mě ale fascinovala představa, že bych si mohl sám vyrábět věci, opravovat je a udržovat jejich životnost. Když Mario založil dílnu, byl jsem jedním z prvních zákazníků. Je skvělé, co všechno se dá se dřevem dělat.

A proč název Holzkombinat?
Mario Haustein : Byl to návrh od kamaráda. Tehdy jsme ještě netušili, že Musikkombinat je hned za rohem. Zpětně jsme si však uvědomili, že se název hodí. V dobách NDR byly kombajny velmi dobře propojené a tak by to mělo být i tady v malém měřítku. Chceme, aby si lidé, kteří sem přijdou, vyměňovali nápady, vzájemně si radili a realizovali společné projekty.

Jaké projekty, které zde byly realizovány v uplynulém roce, na vás udělaly dojem?
Mario Haustein : Například jeden otec zde pro svého syna postavil dřevěný nákladní automobil. S takovým nasazením. Strávil zde opravdu hodně času. Hledal dokonalost. Všechno muselo být pohyblivé, kola s gumovými pneumatikami. To byl skvělý projekt. Nebo starší paní, která chtěla postavit kočičí strom, ale musela to dělat dvakrát. Když po dvou nebo třech hodinách práce šla domů a její kočka na strom vylezla, tak se strom tak kymácel, že o něm kočka už nechtěla nic vědět. Pak se paní vrátila a druhý pokus kočku uspokojil.
Philipp Salzmesser : Sám jsem tu byl často zákazníkem. Byla tu například dílna na výrobu dřevěných šperků. Bylo skvělé vidět nápady, které vznikaly. Dialog byl inspirativní.

Holzkombinát oslavil 11. června své první narozeniny. A po roce dochází k velké změně, ke změně partnerů. Do GbR přichází Philipp a nahrazuje dosavadního partnera.

Co rozhodlo o vašem zapojení?
Philipp Salzmesser : Koncept se mi líbil hned od začátku. Protože Holzkombinat dobře znám a Mario mi řekl, že někoho hledá, nemusel jsem se dvakrát rozmýšlet. Protože jsem vystudoval obchodní administrativu, mám přirozeně velký zájem o to být podnikatelem. Muselo to však být slučitelné s mým výdělečným zaměstnáním, aby riziko zůstalo zvládnutelné.
Mario Haustein : Je vyčerpávající skloubit práci a tento projekt. Z dlouhodobého hlediska by bylo snem, kdybych se tím mohl živit. Nechceme být dílnou na dvorku, kam chodí lidé a něco dělají. Oba máme zájem stát se samostatně výdělečně činnými a chceme to neustále rozšiřovat. V závislosti na poptávce možná otevřeme další Holzkombinat v jiném městě nebo čtvrti. V první řadě samozřejmě soustředíme veškeré naše úsilí na toto místo, aby bylo soběstačné.

Jak jste se dostali právě na toto místo?
Mario Haustein : Tato budova, která bývala malou továrnou, byla typická svým uspořádáním na počátku 20. století. Ti, kteří pracovali vzadu, bydleli v přední budově. Po sjednocení se sem nastěhovala malířská firma.

Po jejich odstěhování jsem dům objevil jako skladiště. Samozřejmě, že kolem byly stále litry hrnců s barvou. Všechno bylo velmi špinavé a zchátralé. A když jsme přišli s nápadem na dřevařskou dílnu, napadlo nás znovu využít tuto tovární budovu. Protože jsme rychle pocítili její atmosféru: stará velká okna, dřevěné trámy, nerovné zdi, to je to, co ji dělá kuriózní. Prostě se to skvěle hodilo.

Má pro vás umístění v blízkosti Brühlu nějaké výhody?
Philipp Salzmesser: Určitě. Lidé, kteří bydlí blízko centra, většinou nemají prostor pro práci rukama. A my se v těchto prostorách a okolí cítíme velmi dobře.

Vy zde také bydlíte?
Philipp Salzmesser : Bydlím na Sonnenbergu. Tam už jsme si vybudovali dobré sítě. Například se angažuji v sousedské zahradě Zietenaugust. Brzy tam budeme instalovat zahradní nábytek a kompostovací toaletu.
Mario Haustein : Stále bydlím na Sonnenbergu, ale brzy se budu stěhovat za roh.

Co se vám na Chemnitzu líbí?
Mario Haustein : Myslím, že je to krásné město. Není ani příliš velké, ani příliš malé - to říkám jako obyvatel Chemnitzu, který tu žije odjakživa. Berlín je pro mě příliš velký. Jistě, děje se tam toho hodně a mohu chodit do spousty různých hospod, ale také ztrácím přehled a je to pro mě příliš přeplněné. A naopak malé vesnice a městečka - no, ty jsou příliš malé.
Philipp Salzmesser : Přijel jsem do Chemnitzu studovat a hned jsem zjistil, že velikost města je ideální. A když se ohlédnu za tím, co se z města stalo za posledních deset let, připadá mi to úžasné. Centrum města je nyní mnohem atraktivnější. A dokonce i některé věci, které se nepovedly, měly pozitivní dopad.

Musíte obyvatele Chemnitzu povzbuzovat?
Mario Haustein : Obyvatele Chemnitzu musíte opravdu povzbuzovat. Myslím, že v Chemnitzu máme štěstí. Drážďany a Lipsko mají pocit, že už překročily svůj zenit, jsou už tak nasycené. Pro Chemnitz je teď přesně ten správný čas. S naším Holzkombinatem jsme přesně tady. Tolik lidí si chce něco vyrobit samo, ale nechce se jim stát ve studeném sklepě. Stačí, když se zvednou a přijdou k nám.
Philipp Salzmesser : Znám spoustu odvážných lidí. Zrovna na Sonnenbergu je spousta lidí, kteří si něco založí a řeknou: Chci tady zůstat, cítím se tu jako doma. A my to říkáme také!