Život pro život

Anett Schmid

Minulou středu obdržela porodní asistentka a spoluzakladatelka porodního centra v Chemnitz Anett Schmidová saský Řád za zásluhy. Ocenění jí v Drážďanech předal ministerský předseda Michael Kretschmer. Na slavnostním ceremoniálu v drážďanském zámku Residenzschloss ocenila hlava vlády velké nasazení žen a mužů. "Svým mnohostranným nasazením mají zvláštní vztah ke Svobodnému státu Sasko.

Pro ty, kteří nevědí, co je porodní centrum Chemnitz: Co je na porodním centru zvláštního?
Anett Schmid: Těhotenství a porod nejsou v zásadě žádné nemoci a v 95 procentech případů jsou zcela normální. Na to se bohužel často zapomíná. Jsme jednoznačně zahlceni lékařskými informacemi na toto téma: jak z hlediska preventivní péče, tak samotného porodu. Jsou ženy, které o to nestojí a hledají podporu při porodu. Místo, kde mohou přivést na svět své dítě, a porodní asistentku.
Porodní centrum je něco mezi domácím porodem a klinikou. Jedná se o mimonemocniční péči. Mohou k nám přijít ženy, které jsou celkově zdravé a nemají žádné závažné základní onemocnění. Například nemají cukrovku nebo těžkou hypertenzi.
Vícečetné porody také potřebují kliniku a dítě musí ležet hlavičkou dolů... Musíte dosáhnout 37. týdne těhotenství, cokoli předtím je předčasný porod. To také vyžaduje jinou lékařskou péči.
Porodnice není opakem nemocnice, ale jinou formou péče. Jde o individuálnější proces, který je pro ženy mnohem více sebeurčující a bez rutinních zásahů. Velmi se spoléháte na zdroje ženy, na její vlastní znalosti, protože ženy jsou pro porod stvořeny a dokážou ho zvládnout.

Po studiu na Evangelische Hochschule für Soziales v Drážďanech a po práci kvalifikované sociální pedagožky absolvovala Anett Schmidová 1. září 2001 v nemocnici v Chemnitz praxi porodní asistentky. Zpočátku pracovala na klinice, poté přešla do porodního centra jako externí pracovnice. Práce porodní asistentky je pro ni posláním v pravém slova smyslu. Bohužel je však v jejím okolí stále méně lidí, kteří se jako porodní asistentky vzdělávají nebo studují.

Proč tomu tak je?
Důvodů je několik: Začalo to tím, že pojištění odpovědnosti za škodu se každým rokem dramaticky zvyšuje. (Poznámka redakce: v roce 2017 to bylo ještě 7 639 eur, od 1. července 2018 je to 8 174 eur ročně). To je velký podíl, ale není to jediný faktor. Je to také dokumentace - samotná fakturační dokumentace je také stále přísnější. Jste také neustále v pohotovosti a nemáte "normální" službu od 8 do 16 hodin.

Kolik je v porodnici porodních asistentek?
V porodnici jsme dvě. Dříve jsme tvořily větší tým, ale jedna kolegyně se vrátila na kliniku a druhá nyní pracuje bez porodnice. Opravdu potřebujeme nové posily. Jen je škoda, že v Chemnitz nelze studovat porodní asistentství.

Můžete ji studovat?
Ano, od příštího roku musí být implementováno právo EU. Bohužel Sasko je v jeho implementaci pozadu. V Chemnitzu máme dvě super velké kliniky, kde by se to mohlo nabízet. Jinak mladí lidé, kteří se chtějí naučit tuto profesi, zase odejdou. Drážďany nebo Lipsko tento nedostatek porodních asistentek nemají. Tato města mladé lidi přitahují.

Kde berete motivaci?
Na kurzu jsem se představovala a říkala, že porodní asistentka je povolání, které je posláním. Porodní asistentkou se člověk nestane jen tak. Dávám do toho srdce a duši. Je to obrovské privilegium, že mohu podporovat ženy a rodiny, když se jim narodí dítě. Nedokážu si představit nic lepšího.

V roce 1993 založila Anett Schmidová spolu s dalšími šesti ženami sdružení "erlebnis geburt", z něhož v roce 2000 vzniklo Porodní centrum Chemnitz. Od té doby je tato matka čtyř dětí nesmírně aktivní jako dobrovolnice sdružení a 25 let byla členkou správní rady, která pomáhala rozvíjet a udržovat porodní centrum a jeho služby. "Uvědomuji si také, že kdyby se porodní centrum zavřelo, nebylo by už místo pro bezplatné porody a ženy by už neměly právo volby, kde porodit."

Jak porodní centrum vzniklo?
Když jsem čekala své první dítě, chodila jsem na informační večery do dvou velkých klinik v Chemnitzu a teprve potom jsem se porodu skutečně začala bát. Tehdy jsem si myslela, že to nepůjde. Začali jsme hledat. Pak jsem si přečetla informace o mimonemocničním porodnictví a našla porodní centrum v Halle. Tamní porodní asistentky mě velmi podpořily. Byl to velmi krásný porod. Samozřejmě to byl také dlouhý, vyčerpávající porod, ale měla jsem dobrou podporu. Po porodu mi porodní asistentky v Halle říkaly, že je tu ještě jedna bláznivá žena, která přijela rodit až z Chemnitzu. Jakmile jsme navázaly kontakt, rozhodly jsme se s dalšími pěti ženami založit sdružení. Není příjemné cestovat do Halle v době porodu (smích). Nyní existuje několik porodních center v okolí: ve Freibergu, Annabergu-Buchholzu a pak samozřejmě v Drážďanech a Lipsku.

Jak je porodní centrum financováno?
Porodní centrum je vždy financováno smíšeně. Částečně z provozních nákladů, které porodnici hradí zdravotní pojišťovna, částečně z poplatků za kurzy, například baby masáže. Dále je financováno z členských příspěvků, darů a v neposlední řadě z podpory města Chemnitz.
Myslím, že město jako Chemnitz porodní centrum potřebuje. Když je teď Haus der Familie zavřený, kam mají všichni rodiče chodit? Už jen z hlediska kurzů. Taková centra potřebujeme.

Kolik porodů ročně absolvujete?
My dvě zvládneme kolem 30 porodů.

V naprostém protikladu ke své práci porodní asistentky pracuje Anett Schmidová v Hospiz Chemnitz od roku 2018 a absolvovala mimopracovní vzdělávání v oboru "Paliativní péče" pro léčbu, péči a podporu těžce nemocných a umírajících lidí. Kromě obecné hospicové práce se specializovala na péči o rodiče s "hvězdnými dětmi". Od roku 2018 Anett Schmidová přednáší na vzdělávacích kurzech na téma smrti, umírání, péče a péče o umírající.

Je možné obě činnosti skloubit?
Samozřejmě. Jedná se o dvě rozhodující fáze života, abych tak řekl. Pro mě je narození i smrt přechodem v životě. Je pro mě naprostou výsadou, že je mohu doprovázet. Začal jsem velmi brzy, v roce 2001/2002, na klinice. Řekla jsem si, že o rodiče, kteří porodí potrat nebo mrtvé dítě nebo kteří mají dítě s život limitující nemocí, které žije jen několik hodin nebo dní, je také třeba pečovat. Už tehdy jsem na porodním sále navrhovala, že by se na to mělo nahlížet jinak. Postupem času jsem se stala porodní asistentkou rodičů, kteří něčím takovým musí projít. Také se účastním potratů a porodů mrtvých dětí doma. Samozřejmě ne tak často, naštěstí je to mnohem vzácnější. A v určitém okamžiku mě to přivedlo k tomu, že jsem absolvovala školení paliativní péče, které potřebujete k tomu, abyste mohli poskytovat podporu během procesu umírání.
Dovedu si představit, že je to jedna z nejbolestivějších věcí, kterou v životě procházíte. Porod mrtvého dítěte nebo pozdější ztráta dítěte. Nemá to tak být, ale stává se to pořád. Život v sobě skrývá rizika. Dítě bude vždy patřit matce a otci. Je to jejich dítě. Myslím, že je úkolem najít důstojný a respektující způsob, jak se s tím vypořádat. Nyní existuje také zákon, že tyto děti musí být pohřbeny. Já to v hospici jednoduše pomáhám organizovat. Vnímám to jako požehnání. Jsem na začátku i na konci - kruh se uzavírá. To je přesně moje místo. Nechtěla bych dělat nic jiného.

Anett Schmidová byla nyní za své dalekosáhlé nasazení vyznamenána saským Řádem za zásluhy. Vyznamenání, které by ráda uplatnila nejen pro sebe, ale také pro profesi porodní asistentky, kterou je třeba posílit. "Ještě jsem ani nedostala vyznamenání. Jednak bych ráda věděla, jak na něj být navržena, a jednak vlastně nevím za co." Důvodem je oznámení ministerského předsedy o založení Řádu za zásluhy Svobodného státu Bavorsko ze dne 27. října 1997. Říjen 1997: "Řád za zásluhy Svobodného státu Sasko se zřizuje jako projev vděčného uznání za vynikající zásluhy o Svobodný stát Sasko a jeho obyvatele. Uděluje se domácím i zahraničním osobnostem za zásluhy, které slouží obecnému blahu, zejména v oblasti politické, sociální, kulturní a hospodářské, jakož i v oblasti životního prostředí."

V roce 2025 se chceme stát Evropským hlavním městem kultury. Jak se na tento projekt díváte?
Narození i smrt jsou důležitým kulturním přínosem. Myslím si, že kandidatura na Evropské hlavní město kultury je náročný projekt. Chemnitzu by to velmi slušelo. Jsem stále trochu skeptický k tomu, čím chceme bodovat. Ale určitě to stojí za to. Proto za projektem stojím.