Úspora potravin a "spravedlivé sdílení"

Maren Troschke & Kristina Buhlová

Mezinárodní hnutí sdílení potravin se snaží zachraňovat nadprodukci potravin. Aktéři se zapojují vždy, když supermarkety, pekárny a další prodejci mají zbytky potravin, které již nelze prodat. "Jsou však stále poživatelné," prozrazuje Maren Troschkeová. Je jednou ze zakladatelek iniciativy v Chemnitzu. Společně s Kristinou Buhlovou a dalšími kolegy z kampaně zachraňuje potraviny z popelnic a dále je distribuuje. Je to přirozená součást jejich života. V tomto rozhovoru obě vysvětlují, proč se pro tuto věc tak angažují.

Iniciativa sdílení potravin funguje v Chemnitzu od roku 2014. Jak jste přišli na nápad založit něco takového právě zde?
Maren Troschke: Dozvěděla jsem se o tom na internetu. Iniciativa vznikla v Berlíně v roce 2012. Abych byla upřímná, moc jsem o tom nepřemýšlela. Potraviny šetřím už mnoho let. A to mi v Chemnitzu, městě se spoustou lidí a dostatkem supermarketů, které vyhazují potraviny, stále chybělo.

Jak začalo to uvědomění?
Maren Troschke: Zaregistrovala jsem se na webové stránce www.foodsharing.de a navázala kontakt s dalšími obyvateli Chemnitzu, kteří také šetří jídlem. Po úvodní schůzce chvíli trvalo, než jsme mohli začít. Jednoduše se nenašel dostatek příznivců. Nyní je na webových stránkách zaregistrováno téměř 300 lidí z Chemnitz a okolí.

Jak se mohou lidé zapojit?
Kristina Buhl: Iniciativu sdílení potravin můžete aktivně podpořit registrací na webových stránkách. Účast je zcela zdarma. V Chemnitzu máme pět ambasadorů, se kterými se můžete spojit, domluvit si sběr vzorků a nechat si vysvětlit pravidla.

Tito spořiči pravidelně odebírají potraviny ze supermarketů a podniků, které s nimi spolupracují, a rozdělují je lidem, kteří se také považují za spořiče potravin.

Kolik podniků s vámi spolupracuje?
Maren Troschke: V současné době dostáváme potraviny od jedenácti podniků ve městě.
Kristina Buhl : Zájemci nás samozřejmě mohou kdykoli kontaktovat a my pak zahájíme jednání o spolupráci. Mohou to být i restaurace, jídelny nebo pekárny. Některé obchody s potravinami říkají, že potraviny nevydávají, protože nemají jasno v právním statusu darovaných potravin.
Maren Troschke: Obávají se, že se dostanou do problémů s finančním úřadem, protože rozdávají potraviny zdarma. Ale my jako organizace můžeme vydávat potvrzení o darech, takže si nemyslím, že jejich obavy jsou oprávněné.
Kristina Buhlová: Iniciativa sdílení potravin má nyní pravidla, která musíte dodržovat, abyste se vyhnuli problémům. Vše si vyjasňujeme na schůzce o spolupráci s příslušným podnikem.

Kromě přímé distribuce potravin spořitelnami podobně smýšlejícím lidem existuje v Chemnitzu také šest takzvaných center spravedlivého sdílení. Jedná se o místa, kde si potravinoví spořitelé zřídili regál, lednici nebo dokonce starou telefonní budku, aby soukromé osoby mohly nabízet potraviny k odvozu.

Kde se centra spravedlivého sdílení nacházejí?
Maren Troschkeová: V jakých místech se nacházejí fairsharingová centra? Na Peterstraße na Sonnenbergu, na Dresdner Straße u Technické radnice, v Alternativním centru mládeže (AJZ), u univerzity na Vettersstraße 52, v DOMIZILu na Leipziger Straße a v doku 28 Jugendberufshilfe Chemnitz gGmbH na Faleska-Meinig-Straße. Ten však v současné době nelze plnit potravinami.

Plánují se další Fair-Teiler?
Kristina Buhl: Neustále se rozrůstáme. Pokud budeme potřebovat více Fair-Teilerů, budeme uvažovat o přidání dalších míst. Důležité je, aby i na ně bylo možné dohlížet. Musíme například pravidelně kontrolovat, zda jsou čisté a zda v nich není zkažené jídlo.

Jak jsou zásobeny?
Kristina Buhlová: Kdokoli je může naplnit potravinami, které nepotřebuje.

Banány s hnědými skvrnami, pečivo z předešlého dne, jogurt, který právě prošel datem spotřeby, nebo sáček jablek, která shnila. To vše a ještě mnohem více končí v koši. Absurdita pro šetřílky potravin. "Sdílení jídla je postoj, díky kterému si lidé začnou jídla opět vážit," vysvětluje Kristina Buhlová. Z ekologického hlediska je toto chování příkladné. Veškeré potraviny spotřebovávají cenné zdroje na pěstování, výrobu nebo přepravu. Ty by měly být také využívány k ochraně životního prostředí a zároveň ke snižování množství odpadu.

Co lze do férových děliček vložit?
Maren Troschke: Fair Dividers jsou určeny především pro potraviny. A můžete do nich dát cokoli, co má datum spotřeby. Samozřejmě, že výrobky mohou být i po datu minimální trvanlivosti. Stále však musí být poživatelné. Do Fair Dividers by neměly být vkládány výrobky ze syrového masa a syrových vajec.

Jak sami určíte, kdy je to jedlé a kdy ne? Máte nějaké tipy pro všechny, kteří si nejsou jisti?
Maren Troschke : Stačí důvěřovat svým smyslům.
Kristina Buhl: To jsem chtěla poradit.
Maren Troschke: Neměli byste do Fair Dividers dávat potraviny, které byste sami nesnědli. Ale nemusíte být ani přehnaně opatrní. Například u ovoce a zeleniny: umyjete je nebo uvaříte.

Jakou odezvu měla iniciativa sdílení potravin u obyvatel Chemnitzu?
Kristina Buhlová: Zejména starší lidé považují za skvělé, že se jídlo opět více cení. A veletrhy Fair-Teiler jsou přijímány velmi dobře. Máme spíše problém s tím, že se lidé dostanou do kontaktu a myslí si, že je pořád prázdno.
Maren Troschke: Zvláště o Vánocích, kdy Tafel Chemnitz e. V. nebyl otevřený.

Ale s Tafelem si nekonkurujete?
Maren Troschke: Ne, Tafel sbírá pouze potraviny před datem spotřeby. My bychom chtěli odebírat potraviny, které Tafel nepotřebuje. Ale to se zatím neuskutečnilo.
Kristina Buhl: Je důležité znovu zmínit, že sdílení potravin není určeno jen pro potřebné. Jde o to, aby potraviny neskončily v koši.

Stala se hygiena v době pandemie koronaviru obtížnější?
Maren Troschkeová: Ani ne tak hygiena, jako spíše pravidla distancování se při sběru potravin způsobují problémy. Potraviny smíme sbírat pouze ve dvojicích nebo sami. Někdy toho na nás bylo příliš mnoho.
Kristina Buhl: Tato pravidla byla nyní pro sdílení jídla zmírněna. Šetříme jídlo a jak víte, v supermarketu je více lidí. Co děláme: Udržujeme si odstup, nosíme masky a rukavice.
Maren Troschke : A důležitým bodem je čištění dělících příček na veletrhu. Mělo by se provádět jednou týdně. Alespoň se podívat dovnitř, zda je vše v pořádku, a otřít je. Bylo by dobré, kdyby se zapojilo více pomocných rukou.
Kristina Buhlová: Děláme to všechno dobrovolně a je těžké to zvládnout sami. Jsme ale zodpovědní za rozdělovače veletrhu a často je kontrolujeme.

Kolik času vám tato dobrovolná práce zabere?
Maren Troschke: Záleží na tom, kolik času tomu obětujete.
Kristina Buhl: Maren a já jsme dvě z pěti ambasadorek ve městě. Kromě jednání o spolupráci se zainteresovanými firmami se věnujeme také práci s veřejností. To nám tedy zabírá trochu času. Ale nedá se to říct v hodinách.

Kolik lidí se aktivně podílí na sdílení potravin ve městě?
Kristina Buhl: Prostřednictvím webových stránek www.foodsharing.de je zaregistrováno asi 340 lidí . Asi 60 z nich je velmi aktivních. Ale kolik lidí využívá centra spravedlivého sdílení, to říci nemůžeme.

Máte pro iniciativu sdílení potravin v Chemnitzu ještě nějaké cíle?
Kristina Buhl: Naším hlavním cílem je zajistit, aby se žádné potraviny nevyhazovaly. A k tomu je potřeba trochu víc než jen zřídit centra pro sdílení potravin Fair-trade. V celém Německu již existují města sdílení potravin. To znamená, že jsou podporována veřejným sektorem s cílem společně bojovat proti plýtvání potravinami a nenechávat to pouze na občanech. To je to, co bychom rádi viděli.
Maren Troschkeová: Důležité je také začlenění tohoto tématu do vzdělávání - přednášky ve školách nebo informační stánky na ulicích, které by lidi vzdělávaly.
Kristina Buhl: K tomu ale potřebujeme podporu. Zatím nejsme tak viditelní, jak bychom chtěli. Lidé musí vědět, že iniciativa sdílení potravin existuje.