Druhá domovní daň města Chemnitz
Fakta o dani z druhého bydlení
Základem pro vybírání daně z druhého bydlení je saský zákon o obecních daních, daňový řád a Statut daně z druhého bydlení města Chemnitz.
Daň z druhého bydlení činí 10 % z ročního čistého nájemného za studenou vodu.
U bytů, které jsou
- jsou ve vlastnictví poplatníka,
- je poplatníkovi poskytována bezplatně nebo za poplatek nižší než místní nájemné,
- jsou nevyužívané,
se použije obvyklé místní nájemné. Město Chemnitz jej odhaduje na základě čistého studeného nájemného, které se pravidelně platí za místnosti stejného nebo podobného typu, umístění a vybavení.
Daň z druhého bydlení?
Pokud máte na území města vedlejší bydliště, vybírá město Chemnitz daň z vedlejšího bydliště. Za vedlejší bydliště se považuje obydlí, které má občan jako vedlejší bydliště vedle svého hlavního bydliště pro své osobní bytové potřeby nebo pro osobní bytové potřeby rodinných příslušníků ve městě Chemnitz.
Osvobození od daně
Od daně z vedlejšího pobytu jsou osvobozeny osoby, jejichž vedlejším bydlištěm je
- obydlí, která jsou poskytována nezávislými sociálními organizacemi z terapeutických důvodů, a to buď za úplatu, nebo bezplatně,
- obydlí, která jsou poskytována veřejnými a dobrovolnými organizacemi péče o mládež pro výchovné účely, a to buď za úplatu, nebo bezplatně,
- byty, které jsou využívány v pečovatelském domě nebo jiném zařízení pro péči o osoby vyžadující péči nebo zdravotně postižené osoby,
- místnosti pro účely trestního systému,
- byty obývané osobami žijícími v manželství, které nejsou trvale odloučeny, jejichž manželské bydliště se nachází mimo Chemnitz a které obývají samy bez svého manžela z pracovních důvodů.
- To platí obdobně pro registrované partnerství.
Od daně z druhého bydlení nejsou osvobozeni žáci, studenti a stážisté. Od vyměření daně jsou však osvobozeni, pokud mají k dispozici pouze "dětský pokoj" jako hlavní nebo vedlejší bydliště.
Další informace a žádosti na portálu služeb
Vznik a zánik daňové povinnosti
Daň se vybírá jako roční daň. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Daňová povinnost za kalendářní rok vzniká 1. ledna. Pokud status druhého bydliště vznikne až po 1. lednu, vzniká daňová povinnost prvním dnem měsíce následujícího po tomto datu. Daňová povinnost končí na konci kalendářního měsíce, v němž se poplatník vzdá bydlení nebo v němž přestanou platit podmínky pro přijetí druhého bydlení.
Pokud po kontrole své registrační situace zjistíte, že jste nesprávně zapsáni jako osoba s vedlejším bydlištěm, neprodleně si svůj registrační stav opravte na ohlašovně svého hlavního/jediného bydliště.