Kameny úrazu v Chemnitzu

Johannes Paudler
Narozen: 17. srpna 1901
Zemřel: 14.08.1985

Chůva Paudlerová,
rozená Fröhlichová, gesch. Arnsdorf
Narozena: 23.05.1908
Zemřel: neznámý

Manželé Paudlerovi patřili mezi nespočet rodin v Chemnitzu, které byly podle nacistické rasové doktríny zařazeny do kategorie "smíšených manželství". Díky svému statusu byli manželé, kteří byli klasifikováni jako "židovští", ušetřeni deportace až do doby krátce před koncem války. Přesto byli často vystaveni zlovolné šikaně, jak o tom svědčí utrpení chůvy Paudlerové.

Chůva Fröhlichová pocházela z Ratiboře (Horní Slezsko) a byla, jak sama napsala, "plně židovského původu". Navštěvovala základní školu a gymnázium až po vyšší střední školu. Poté se vyučila krejčovému řemeslu, složila tovaryšskou zkoušku a absolvovala uměleckoprůmyslovou školu profesora Lange-Schlaffkeho v Breslau. Poté nastoupila do módního domu Willyho Gerichtera v Breslau, kde zůstala dva roky až do sňatku s lékařem Dr. Nathanem Selmarem Arnsdorfem v Grüně v září 1930. Manželství se brzy rozpadlo.

Druhé manželství uzavřela Nanny Arnsdorfová v dubnu 1933 s nakladatelským agentem Johannesem Wilhelmem Ferdinandem Paudlerem (známým jako Hanns), který pocházel z Čech. Díky tomu získala československé občanství. Zároveň konvertovala k římskokatolické církvi. Když rozpad Československa (1939) znamenal, že již neměla ochranu cizího občanství, hrozilo jí kvůli její "rasové příslušnosti" a antifašistickému postoji jejího manžela zatčení.

V zájmu ochrany svého života dosáhla Nanny Paudlerová s pomocí právníka Dr. Heinricha Emmericha zahájení řízení o původu s tím, že již nebude považována za "plnoprávnou Židovku" na základě norimberského rasového zákonodárství. Toto řízení o původu se táhlo dva roky. Během této doby byla vystavena největšímu ponižování a psychickému stresu v důsledku vyšetřování a výslechů ze strany berlínského úřadu NSDAP pro rasovou politiku a státního zastupitelství v Chemnitz. V květnu 1940 byla skutečně prohlášena za "míšenku prvního stupně".

Mezitím se manželé vzdali svého bytu na Kaßbergu (Helenenstraße 60) a přestěhovali se do čtvrti Reichenhain. Když se jeden z tamních nacistických funkcionářů dozvěděl o židovském původu chůvy Paudlerové, snažil se proti manželům neustále podněcovat intriky.

Opět začaly měsíce strachu a obav. Aby manželé unikli dalšímu pronásledování, byli nuceni v lednu 1944 Chemnitz opustit. Ukrývali se ve Slezsku a u Baltského moře. V důsledku zmatků a nervových krizí přišla chůva Paudlerová v 6. měsíci v důsledku potratu o očekávané dítě.

Manželé našli útočiště v Berlíně u Nannyiny sestry Leni Mendelové pod falešným jménem. V důsledku potratu musela Nanny Paudlerová podstoupit operaci v městské nemocnici v Buchu. Během ní byl její manžel zatčen gestapem v bytě její sestry. Chůva Paudlerová nyní očekávala, že bude také zatčena. Její snahu, aby nepadla do rukou gestapa živá, zmařil lékař, který ji nejprve udržoval pod morfiem a pak ji ujistil, že najde způsoby a prostředky, jak ji udržet mimo dosah gestapa.

Protože se jednotka gestapa, která Hannse Paudlera zatkla, zajímala pouze o Židy a v Chemnitzu se na něj nedopátrala, byl propuštěn. Protože byla zatčena i Leni Mendelová a poslána do Ravensbrücku, manželé se poté zcela ukryli.

Když byl Hanns Paudler varován, že byl udán sousedem za to, že odmítl sloužit ve Volkssturmu, opustili manželé v únoru 1945 v noci Berlín a uprchli do Wernsdorfu v Krušných horách. Tamní starosta se manželů ujal, aniž by se museli registrovat na příslušném pracovním a vojenském úřadu. Dne 7. května 1945 se měli Hanns Paudler a jeho přítel, pediatr Dr. Otto Jäger, dostavit před vojenský soud v Marienbergu, protože příliš otevřeně vyjadřovali radost z Hitlerovy smrti a ve Wernsdorfu vytvořili obrannou organizaci. Před válečný soud nebyli předvedeni, protože v noci z 6. na 7. května 1945 osvobodila Wernsdorf Rudá armáda.

Manželství bylo rozvedeno na základě rozhodnutí okresního soudu v Chemnitz 1. července 1948. Chůva Paudlerová odešla do Groß-Glienicke (Osthavelland) již v květnu 1948. Hanns Paudler, který se aktivně zasazoval o zbourání města, uzavřel 20. října 1948 další manželství. Manželé se později přestěhovali do Düsseldorfu.

Autor: Dr. Jürgen Nitsche

Je to projekt proti zapomínání: od roku 2007 se v Chemnitzu každoročně pokládají kameny úrazu.

Pamětní kameny zasazené do chodníku připomínají tragické osudy spoluobčanů, kteří byli během nacionálně socialistického režimu pronásledováni, deportováni, zavražděni nebo dohnáni k smrti.

více