Kameny úrazu v Chemnitzu
Životní cesta
Obchodní zástupce Gustav Glaser se narodil v Lindenbergu u Berlína (dnes součást obce Ahrensfelde). Ve 20. letech 20. století se přestěhoval do Siegmar-Schönau. Jako bývalý účastník druhé světové války se angažoval ve sportovním klubu "Schild", který založil Reichsbund jüdischer Frontsoldaten. Dne 24. května 1928 se Glaser oženil s technickou kreslířkou Martou Paulou Leißnerovou, která pocházela z protestantské rodiny továrníka v Chemnitz. Jejich manželství zůstalo bezdětné.
Nacistický převrat měl důsledky i pro tento pár. Gustav Glaser již nesměl pracovat jako obchodní zástupce. Zemědělský rekvalifikační program mu měl v roce 1939 pomoci opustit zemi. V té době měl v úmyslu emigrovat se svou ženou do Jižní Ameriky. Byl dokonce připraven emigrovat do Šanghaje.
Plány však byly zrušeny. Manželé se museli vzdát svého bytu v Schönau a byli ubytováni u bývalého továrníka Huga Sussmanna. Od té doby musel Gustav Glaser vykonávat nucené práce pro městské zahradnictví. V této funkci měl mimo jiné na starosti "údržbu" židovského hřbitova v Altendorfu.
Od června 1940 byl také zaměstnán jako "učitel tělocviku" na žádost soukromé židovské základní školy, jejíž některé hodiny se konaly na obecním hřbitově. Po uzavření školy v létě 1942 byl nacistickými úřady donucen k nuceným pracím v továrně na lampy E. F. Barthel.
Na konci roku 1944 byli manželé nuceni přestěhovat se do "židovského domu" na Hermann-Fischer-Strasse 5 (dříve Zimmerstrasse) v centru města. Odtud měli být Gustav Glaser a dalších 56 Židů z okresu (včetně Siegmunda Rotsteina sel. A.) 14. února 1945 deportováni do Terezína. Jako jediný se však na údajné "pracovní nasazení" na vnitřním dvoře Státní technické akademie nedostavil. V obavách z "nejisté budoucnosti" se v podvečer ve svém nuceném ubytování otrávil. Marta Glaserová z lásky následovala svého manžela až k jeho smrti. Její ostatky byly zpopelněny v krematoriu 18. února 1945. Zda byly urny pohřbeny na městském hřbitově v Bernsdorfu, se lze vzhledem k tehdejším náletům jen domnívat.
Zde se nachází Kameny úrazu Gustava a Marthy Pauly Glaserových:
Kameny úrazu v Chemnitzu
Je to projekt proti zapomínání: od roku 2007 se v Chemnitzu každoročně pokládají kameny úrazu.
Pamětní kameny zasazené do chodníku připomínají tragické osudy spoluobčanů, kteří byli během nacionálně socialistického režimu pronásledováni, deportováni, zavražděni nebo dohnáni k smrti.
více