Kameny úrazu v Chemnitzu

Louis Goldschmidt
Narozen: 06.01.1888
Zemřel: 08.01.1962

Bezprostředně po předání moci NSDAP 30. ledna 1933 začalo vražedné násilí na Židech také v Chemnitzu. Někteří z nich byli deportováni do nechvalně známých restaurací "Hansa-Haus" v centru města. "Hnědý dům", jak byla nacistická hospoda známá veřejnosti, byl jedním z mnoha míst v Sasku, kde byli "vězni" bezmocně vydáni na milost a nemilost dozorcům. V horních místnostech zadní budovy byla zřízena "výslechová místnost".

Jednou z nejvýznamnějších obětí byl továrník Louis Goldschmidt, který pocházel z vážené židovské rodiny z Eldagsenu u Hannoveru. Byl spolumajitelem společnosti Textil-Syndikat Gesellschaft mbH, která od roku 1930 sídlila v impozantní průmyslové budově na rohu ulic Glockenstraße 1/Dresdner Straße. Bývalý vedoucí zaměstnanec se o 15 let později přihlásil k záznamu:

"Koncem února nebo začátkem března 1933 byl můj tehdejší šéf, pan Louis Goldschmidt, který byl večer v 'Chemnitzer Hof' s obchodními přáteli, vylákán na ulici pod záminkou, že je hledán k výslechu na policejní stanici, která se nacházela nedaleko. Pan Goldschmidt této žádosti nic netušíc vyhověl, protože neměl z čeho obvinit sám sebe. Místo na policejní stanici byl odveden do nechvalně známého sklepení Hansa-Haus, kde byl bezdůvodně brutálně týrán a vážně zraněn. Po skončení týrání byl zraněný muž, který silně krvácel z četných ran, nucen nějakou dobu 'škubat ručník' v koutě sklepa ... Rodině pana Goldschmidta se po tomto bestiálním útoku podařilo dostat ho do Švýcarska, kde se v nemocnici několik měsíců potácel mezi smrtí a životem."

Louis Goldschmidt už nikdy nevstoupil na půdu Chemnitzu. Poté, co se díky švýcarským lékařům vrátil do říše živých, pobýval několik týdnů v hotelu "National" v Lucernu, kde našel potřebný odpočinek a regeneraci. Poté žil nějaký čas v hotelu "Baur au Lac" v Curychu, kde také svolal na 27. října 1933 schůzi akcionářů.

Goldschmidt se poté vrátil do Berlína, kde žil až do konce roku 1921. Odtud pokračoval v řízení podniků Textil-Syndikat GmbH a "Tesyra" Verkaufsgesellschaft mbH. Podle usnesení valné hromady ze dne 30. září 1935 se o dva dny později vzdal funkce jednatele, ale zůstal hlavním akcionářem.

Na začátku září 1936 Goldschmidt přestěhoval své sídlo do Londýna (Prince Albert Road). Odtud se obrátil na devizový úřad v Chemnitz s žádostí o převzetí generálního zastoupení všech aktivit textilního syndikátu. Přesto se Goldschmidtovi nepodařilo odvrátit nucený prodej svých podílů ve společnosti Textil-Syndikat GmbH. Obchodní společnost "Tesyra" byla zlikvidována již koncem roku 1937.

Když začala druhá světová válka, žil Goldschmidt v Leeku, tržním městě v hrabství Staffordshire. Mezitím (1937) založil v Leicesteru novou továrnu na výrobu punčochového zboží. S pomocí společnosti P. A. Bentley předtím vyvinul moderní punčochářský stroj, s nímž byl schopen vyrábět vysoce kvalitní pánské a dámské ponožky pod značkou Pantherella.

Jako cizinec byl Louis Goldschmidt na podzim 1939 internován. Britské občanství mu bylo uděleno 3. května 1947. V letech 1961/62 žil opět v Londýně. Dva dny po svých 74. narozeninách zemřel bývalý chemnitzský podnikatel 8. ledna 1962 v londýnské čtvrti Marylebone. V souladu se svým posledním přáním odkázal polovinu svého jmění dvěma židovským domovům důchodců a nadaci pro výzkum rakoviny (Imperial Cancer Research Fund).

Příbuzní Louise Goldschmidta navštívili v loňském roce město Chemnitz.

Autor: Dr. Jürgen Nitsche

Je to projekt proti zapomínání: od roku 2007 se v Chemnitzu každoročně pokládají kameny úrazu.

Pamětní kameny zasazené do chodníku připomínají tragické osudy spoluobčanů, kteří byli během nacionálně socialistického režimu pronásledováni, deportováni, zavražděni nebo dohnáni k smrti.

více