Objevte historii: Centrum ledních sportů Jutta Müllerová
Historie ledních sportů v Chemnitzu začíná na počátku 20. století. Protože ledové plochy byly k dispozici pouze v zimě, bruslení se zpočátku kombinovalo s jinými sporty, zejména s jízdou na kolečkových bruslích. V roce 1950 byl otevřen stadion pro kolečkové bruslení. První umělé kluziště následovalo v letech 1954/55 a v roce 1957 byla postavena klubovna a tribuny.
Ledová plocha byla postavena v letech 1964/65. Dnes nabízí ledovou plochu o rozměrech 60 × 30 metrů pro veřejné bruslení, školní sporty, tréninky a soutěže. V roce 1972 bylo vybudováno 400 metrů dlouhé rychlobruslařské kluziště, které spolu s ledovou plochou a tréninkovou halou tvoří největší souvislou plochu pro lední sporty v Německu. V roce 1983 se zde konalo mistrovství světa ve víceboji žen. V letech 2020 až 2021 proběhla rekonstrukce kluziště. Kromě školních sportů a klubů zde trénují také oddíloví bruslaři z olympijského tréninkového centra Chemnitz/Drážďany. Veřejné bruslení je možné od října do března.
Výrazná architektura interiéru
Tréninková hala nabízí ledovou plochu o rozměrech 60 × 30 metrů, gymnastický parket, baletní sál a posilovnu. Využívají ji především krasobruslaři. V roce 2018 se zde konalo mistrovství Německa juniorů v krasobruslení. Atletická hala postavená v roce 1985 a zrekonstruovaná v roce 2017 je vybavena novým nářadím a baletním sálem. Stadion pro kolečkové bruslení byl zrekonstruován v roce 1994. Obě sportoviště využívají školy, školky a kluby.
Součástí centra ledních sportů je také chladicí budova, srdce areálu, bez níž by nebylo možné ledování.
Centrum doplňuje bruslařský stadion, který se v létě využívá pro inline bruslení.
Chemnitz má bohatou tradici ledních sportů a četné úspěchy v krasobruslení, rychlobruslení a ledním hokeji. Z krasobruslení v Chemnitz vzešli talentovaní sportovci, kteří se prosadili na mistrovstvích, například Katarina Wittová, Gabriele Seyfertová, Anett Pötzschová a Jan Hoffmann. Jejich trenérkou byla Jutta Müllerová, jedna z nejúspěšnějších trenérek krasobruslení na světě. V březnu 2024 po ní bylo pojmenováno centrum ledních sportů.
Krasobruslení
- Katarina Witt
Olympijská vítězka 1984, 1988
Mistryně světa 1984, 1985, 1987, 1988
Mistryně Evropy 1983 - 1988 - Anett Pötzschová
Olympijská vítězka 1980
Mistryně světa 1978, 1980
Mistryně Evropy 1977 - 1980 - Gabriele Seyfertová
Stříbrná medailistka z olympijských her 1968
Mistryně světa 1969, 1970
Mistryně Evropy 1969, 1970 - Jan Hoffmann
Stříbrný na olympijských hrách 1980
Mistr světa 1980
Mistr Evropy 1974, 1977, 1979 - Evelyn Klaudtová (rozená Großmannová)
Mistryně Evropy 1990 - Mandy Wötzel a Ingo Steuer
Bronzová medailistka z olympijských her 1998
Mistryně světa 1997
Mistryně Evropy 1995 - Aljona Savčenková a Robin Szolkowy
Bronz na olympijských hrách 2010, 2014
Mistryně světa 2008, 2009, 2011, 2012, 2014
Mistryně Evropy 2007, 2008, 2011, 2013
Rychlobruslení
- Gabi Zange (rozená Schönbrunnová)
Bronzová medailistka z olympijských her 1984 a 1988
Medailistka z mistrovství světa
Mistryně Evropy 1984 - Frank Dittrich
Medailista z mistrovství světa
Další místa Infostelen:
Centrum ledních sportů Jutta Müller: Informační stéla slavnostně otevřena 13. prosince 2024
V pátek 13. prosince 2025 v 11:30 slavnostně odhalil primátor Sven Schulze za přítomnosti mnoha významných hostů nový informační sloup pro ledové sportovní centrum Jutta Müller, Wittgensdorfer Straße 2 a.
Jako datum byl zvolen 13. prosinec, den narozenin Jutty Müllerové. Na její počest se akce zúčastnily mimo jiné současné i bývalé hvězdy krasobruslení a bruslení, jako jsou Katarina Wittová, Gabriele Seyfertová, Jan Hoffmann, Robin Szolkowy a Nico Ihle. Žáci základní školy z klubu Chemnitzer Eislauf-Club e. V. předvedli krátký program.
Nová informační stéla přibližuje historii ledového sportovního centra a jeho areálu a budov. Dále informuje o přejmenování zařízení na Ledové sportovní centrum Jutta Müllerová a o největších sportovních úspěších v krasobruslení, rychlobruslení a ledním hokeji, které vzešly z tohoto sportovního areálu v Chemnitzu.
Nyní již 21. informační stéla města Chemnitz byla financována z darů tří občanů města (celkem 850 eur) a z vlastních prostředků města Chemnitz. Celkové náklady činí 2 500 eur.