Objevte historii: Centrum ledních sportů Jutta Müllerová
Historie ledních sportů v Chemnitzu začíná na počátku 20. století. Protože ledové plochy byly k dispozici pouze v zimě, bruslení se zpočátku kombinovalo s jinými sporty, zejména s jízdou na kolečkových bruslích. V roce 1950 byl otevřen stadion pro kolečkové bruslení. První umělé kluziště následovalo v letech 1954/55 a v roce 1957 byla postavena klubovna a tribuny.
Ledová plocha byla postavena v letech 1964/65. Dnes nabízí ledovou plochu o rozměrech 60 × 30 metrů pro veřejné bruslení, školní sporty, tréninky a soutěže. V roce 1972 bylo vybudováno 400 metrů dlouhé rychlobruslařské kluziště, které spolu s ledovou plochou a tréninkovou halou tvoří největší souvislou plochu pro lední sporty v Německu. V roce 1983 se zde konalo mistrovství světa ve víceboji žen. V letech 2020 až 2021 proběhla rekonstrukce kluziště. Kromě školních sportů a klubů zde trénují také oddíloví bruslaři z olympijského tréninkového centra Chemnitz/Drážďany. Veřejné bruslení je možné od října do března.
Výrazná architektura interiéru
Tréninková hala nabízí ledovou plochu o rozměrech 60 × 30 metrů, gymnastický parket, baletní sál a posilovnu. Využívají ji především krasobruslaři. V roce 2018 se zde konalo mistrovství Německa juniorů v krasobruslení. Atletická hala postavená v roce 1985 a zrekonstruovaná v roce 2017 je vybavena novým nářadím a baletním sálem. Stadion pro kolečkové bruslení byl zrekonstruován v roce 1994. Obě sportoviště využívají školy, školky a kluby.
Součástí centra ledních sportů je také chladicí budova, srdce areálu, bez níž by nebylo možné ledování.
Centrum doplňuje bruslařský stadion, který se v létě využívá pro inline bruslení.
Chemnitz má bohatou tradici ledních sportů a četné úspěchy v krasobruslení, rychlobruslení a ledním hokeji. Z krasobruslení v Chemnitz vzešli talentovaní sportovci, kteří se prosadili na mistrovstvích, například Katarina Wittová, Gabriele Seyfertová, Anett Pötzschová a Jan Hoffmann. Jejich trenérkou byla Jutta Müllerová, jedna z nejúspěšnějších trenérek krasobruslení na světě. V březnu 2024 po ní bylo pojmenováno centrum ledních sportů.
Krasobruslení
- Katarina Witt
Olympijská vítězka 1984, 1988
Mistryně světa 1984, 1985, 1987, 1988
Mistryně Evropy 1983 - 1988 - Anett Pötzschová
Olympijská vítězka 1980
Mistryně světa 1978, 1980
Mistryně Evropy 1977 - 1980 - Gabriele Seyfertová
Stříbrná medailistka z olympijských her 1968
Mistryně světa 1969, 1970
Mistryně Evropy 1969, 1970 - Jan Hoffmann
Stříbrný na olympijských hrách 1980
Mistr světa 1980
Mistr Evropy 1974, 1977, 1979 - Evelyn Klaudtová (rozená Großmannová)
Mistryně Evropy 1990 - Mandy Wötzel a Ingo Steuer
Bronzová medailistka z olympijských her 1998
Mistryně světa 1997
Mistryně Evropy 1995 - Aljona Savčenková a Robin Szolkowy
Bronz na olympijských hrách 2010, 2014
Mistryně světa 2008, 2009, 2011, 2012, 2014
Mistryně Evropy 2007, 2008, 2011, 2013
Rychlobruslení
- Gabi Zange (rozená Schönbrunnová)
Bronzová medailistka z olympijských her 1984 a 1988
Medailistka z mistrovství světa
Mistryně Evropy 1984 - Frank Dittrich
Medailista z mistrovství světa
Další místa Infostelen:
Centrum ledních sportů Jutta Müller: Informační stéla slavnostně otevřena 13. prosince 2024
V pátek 13. prosince v 11.30 hodin starosta Sven Schulze za přítomnosti mnoha významných hostů slavnostně odhalil novou informační stélu pro Centrum ledních sportů Jutty Müllerové na Wittgensdorfer Straße 2a.
Datum 13. prosince bylo vybráno proto, že v tento den měla Jutta Müllerová narozeniny. Na její počest byly přítomny aktivní i bývalé hvězdy krasobruslení a ledního lyžování, jako například Katarina Wittová, Gabriele Seyfertová, Jan Hoffmann, Robin Szolkowy a Nico Ihle. S krátkým programem vystoupily děti ze základní školy z Chemnitzer Eislauf-Club e. V..
Nová stéla informuje o historii centra ledních sportů a jeho zařízeních a budovách. Informuje také o přejmenování zařízení na Centrum ledních sportů Jutty Müllerové a o největších sportovních úspěších v krasobruslení, rychlobruslení a ledním hokeji, které vzešly z tohoto sportovního zařízení v Chemnitz.
21. informační stéla města Chemnitz byla financována z darů tří občanů města (v celkové výši 850 eur) a z vlastních prostředků města Chemnitz. Celkové náklady činí 2 500 eur.