Kameny úrazu v Chemnitzu

Bodo a Auguste (rozená Ringelblumová) Ritscherovi

Bodo Ritscher
Narozen: 12.12.1908
Zemřel:15.04.1995

Gustel Ritscher, rozená Ringelblumová
Narozena: 31.08.1910
Zemřel: 22.12.1998

Místo pokládky:

Grünband 20

 

Kladení kamene na:

20. září 2025

Životní cesta

Rodinné foto: Auguste a Bodo Ritscherovi s dcerou Anni. Rodina se vrátila do Chemnitz koncem roku 1947. Fotografování: Sbírka Enrico Hilbert

Manželé Ritscherovi patřili k antifašistům v Chemnitzu, kteří od samého počátku bojovali proti nacistickým vládcům v Německu a pokračovali v boji v zahraničí.

Auguste Ringelblumová, všemi nazývaná Gustel, se narodila v Chemnitzu jako dcera židovského obchodníka Chaima (známého také jako Karl) Ringelbluma a jeho ženy Mirl (známé také jako Minna) Ungerové. Měla pět sourozenců. Rodina žila v domě na Brauhausstraße 17. Její otec byl za první světové války v letech 1917/18 v ochranné vazbě jako "nepřátelský cizinec".

Po ukončení střední školy v roce 1925 pracovala Gustel jako textilní dělnice. V roce 1928 vstoupila do Německého komunistického svazu mládeže (KJVD), v roce 1931 do KPD a do Revoluční odborové opozice (RGO). Možná byla jejím vzorem o dva roky starší sestra Anna Seipelová, která byla rovněž politicky aktivní?

V této době se Gustel seznámila s Bodo Ritscherem, pracovníkem v dopravě a účetním. Syn malíře byl od roku 1923 členem KJVD a od roku 1926 KPD. Vzali se 28. ledna 1932 v Chemnitzu.

Po zákazu KPD v březnu 1933 byl Bodo Ritscher členem ilegálního okresního vedení v Chemnitz. Gustel Ritscher byl jmenován pokladníkem pro okres Chemnitz-Bernsdorf. Po zatčení Bodo Ritschera 30. června 1933 převzala jeho pozici ve vedení okresu Chemnitz (distribuce ilegálních novin a letáků) jeho manželka.

Bodo Ritscher byl až do 18. července 1933 držen v chemnitzské policejní věznici, kde byl mučen. Odtud byl převezen do koncentračních táborů Colditz a Sachsenburg. Až do svého propuštění 12. září 1934 byl mimo jiné nasazen v komandu v kamenolomu.

Koncem října 1933 Gustel Ritscher rezignoval na její ilegální činnost, protože měla být poslána do Bavorska. Na základě udání však byla 9. listopadu 1933 zatčena v Chemnitz a v srpnu 1934 odsouzena Vyšším zemským soudem v Drážďanech ke dvěma letům vězení a třem letům ztráty cti za přípravu velezrady. Po propuštění z valdheimské věznice byla umístěna pod policejní dohled.

Protože jim hrozilo další zatčení, manželé 10. dubna 1936 emigrovali do Prahy. V Československu žili jako uznávaní političtí uprchlíci a zapojili se do všeobecné emigrační práce. V lednu 1938 byli manželé vyhoštěni orgány nacistického státu.

Bodo Ritscher odjel v únoru 1938 do Španělska, aby se zúčastnil boje španělského lidu za svobodu. Byl členem 11. mezinárodní brigády, která existovala do 24. září 1938. Gustel Ritscher, který se chtěl boje zúčastnit jako zdravotní sestra, se k němu nemohl kvůli nemoci připojit.

V srpnu 1938 se Gustel Ritscher přestěhoval do Paříže. I zde se podílela na politické práci německé antifašistické emigrace.

Dne 9. února 1939 Bodo Ritscher po porážce republiky v Katalánsku překročil španělsko-francouzské hranice a byl spolu s uprchlíky ze Španělska internován v Argeles a Gurs až do dubna 1940. Poté pracoval v pracovní společnosti až do dubna 1941.

Mezitím byl Gustel Ritscher 15. května 1940 internován v Paříži a převezen do tábora Gurs. Po propuštění žila na jihu Francie se svým manželem, který si v dubnu 1941 našel práci jako stavební dělník v uhelných dolech Carmaux. Dne 18. října 1942 se jí narodila holčička. Dostala jméno Anni. Od dubna 1944 Bodo Ritscher podporoval vojenské cíle odboje tím, že se připojil k "Milice patriotique" Národní fronty.

V únoru 1947 se Bodo a Gustel Ritscherovi s dcerou přestěhovali do Paříže. V listopadu 1947 se přes Berlín-Pankow vrátili do Chemnitz. Bodo Ritscher následně pracoval jako administrativní pracovník městského úřadu v Chemnitz.

Manželé byli pohřbeni v areálu VdN Chemnitz v urnovém háji, oddíl US, sekce III, číslo 101.

Kameny úrazu v Chemnitzu

Je to projekt proti zapomínání: od roku 2007 se v Chemnitzu každoročně pokládají kameny úrazu.

Pamětní kameny zasazené do chodníku připomínají tragické osudy spoluobčanů, kteří byli během nacionálně socialistického režimu pronásledováni, deportováni, zavražděni nebo dohnáni k smrti.

více