Kameny úrazu v Chemnitzu

Ilse Ruth Lachmann
Narozena: 31. července 1913
Zemřela: 4. února 1998

Eva Irene Lachmann
Narozena: 25. ledna 1917
Zemřela: 25. května 2005

Dne 2. listopadu 2012 byly na místě, kde se kdysi nacházel vícepatrový obchodní a obytný dům, v němž rodina žila více než 20 let, položeny tři Stolpersteine na památku Dr. Alfreda Lachmanna, jeho ženy Helene a syna Wernera. Dcerám Ilse a Evě tehdy žádné Stolpersteine položeny nebyly.

Co je známo o ušním, nosním a krčním specialistovi a jeho dcerách? Doktor Alfred Lachmann se 19. února 1912 oženil s Helene Louisou Frankovou, která byla o osm let mladší a pocházela z bohaté židovské rodiny továrníka v Chemnitz. Tento krok přiměl lékaře, aby si o několik měsíců později ve městě založil vlastní praxi. Do roku 1924 se manželům narodily dvě dcery a syn:  

Nastolení nacistické vlády znamenalo i pro židovského lékaře a jeho rodinu zbavení občanských práv a pronásledování. Již v dubnu 1933 se jeho ordinace ocitla na bojkotovém seznamu zveřejněném v novinách Chemnitzer Tageblatt. Jako bývalý účastník Velké války však mohl i po roce 1933/34 pokračovat v práci panelového lékaře. Během listopadového pogromu v roce 1938 byl Lachmann zatčen a deportován do koncentračního tábora Buchenwald. Opět byl jako bývalý účastník Velké války asi po dvou týdnech propuštěn, pravděpodobně pod podmínkou, že co nejdříve opustí zemi.

Dcerám se podařilo emigrovat záhy. Žádné podrobnosti se nedochovaly. Ví se jen, že Ilse zpočátku našla útočiště v klášteře v italském Turíně. V roce 1938 se jí podařilo přestěhovat do Anglie jako pomocnice v domácnosti. Zaměstnání našla ve farnosti East Barnet (hrabství Hertfordshire). 

5. června 1942 Ilse porodila chlapce. Protože pracovala pro britské civilní úřady, musela dítě umístit do domova v Liverpoolu. Následně ztratila kontakt se synem, který se stal terčem zájmu britských imigračních úřadů. "Potřebným" dětem bylo sděleno, že jejich rodiče jsou mrtví. V pěti letech byl Michael "poslán" do Austrálie spolu s dalšími dětmi. Tam vyrůstal v adoptivní katolické rodině. 

Po skončení války žil v Newcastlu. V letech 1947/48 opakovaně žádala saskou zemskou vládu o restituci. Její podrobné informace nám zpětně umožňují představit si, jak byl zařízen byt vyšší třídy ve 2. patře honosného domu, který nepřežil nálety na jaře 1945. Vzpomínala také na krabici s její výbavou, která obsahovala "lyžařské vybavení sestávající z 1 páru lyží s bambusovými hůlkami".

V lednu 1950 odcestovala Ilse do Liverpoolu, aby na palubě osobní lodi "Georgic" emigrovala do Austrálie. Chtěla tam hledat svého ztraceného syna. Není známo, zda se během plavby setkala s učitelem Raymondem Walterem Eddollsem z Bristolu. V každém případě se Ilse následujícího roku ve Victorii provdala za Raymonda, který byl o jedenáct let mladší. Její pátrání však bylo neúspěšné. Ilse Eddollsová zemřela 4. února 1998 v Redcliffe (Queensland). Teprve v roce 2011 se Michael dozvěděl, že vyrůstal pod falešnou identitou.

Eva v roce 1938 rovněž emigrovala do Anglie. Blízcí příbuzní si ještě po letech pamatovali její pramen zrzavých vlasů a nápadné brýle. Na jaře 1945 emigrovala do Palestiny, kam dorazila 20. června 1945. Tam si změnila křestní jméno na Chava. Se svým o sedm let starším manželem Wilhelmem Shimonem Feuchtwangerem měla dvě děti: Tamar a Amose. Wilhelm Feuchtwanger zemřel v roce 1957 a Chava zůstala v kontaktu s židovskou komunitou v Karl-Marx-Stadtu až do 60. let 20. století. Až do konce žila Chava ve městě Ramat Gan, kde 25. května 2005 zemřela.

Michael Lachmann navštívil rodné město své matky v říjnu 2022 a zdržel se u kamenů na Brückenstraße.

Autor: Dr. Jürgen Nitsche

Je to projekt proti zapomínání: od roku 2007 se v Chemnitzu každoročně pokládají kameny úrazu.

Pamětní kameny zasazené do chodníku připomínají tragické osudy spoluobčanů, kteří byli během nacionálně socialistického režimu pronásledováni, deportováni, zavražděni nebo dohnáni k smrti.