Teplo v Chemnitz
Teplo: klíčová výzva
Rostoucí tepelný stres je jedním z hlavních problémů, kterým město Chemnitz čelí. Vlny veder patří celosvětově k nejnebezpečnějším přírodním rizikům. Zřídkakdy se jim však věnuje dostatečná pozornost, a to kvůli jejich málo spektakulární a náhlé povaze ve srovnání s jinými nebezpečími, jako jsou tropické cyklony nebo bleskové povodně. Velká vlna veder v roce 2003 ukázala, že ochranu před teplem je třeba zlepšit jak v celé Evropě, tak na místní úrovni. Tehdy se odhadovalo, že o život přišlo až 70 000 lidí.
Města se zahřívají rychleji
Změna klimatu nás ve městech zasahuje ještě více než na venkově. Během vln veder se města stávají takzvanými tepelnými ostrovy, což znamená, že je v nich ještě větší horko než v okolí. V hustě zastavěných centrech měst, jako je Chemnitz, budovy a ulice pohlcují sluneční paprsky, ukládají energii a postupně uvolňují teplo zpět do okolního vzduchu. Betonové a kovové povrchy akumulují teplo obzvláště dobře a po dlouhou dobu. Skleněné povrchy mohou odrážet sluneční světlo jako lupa, soustředit ho na jeden bod a způsobit zvýšení teploty.
Teplý vzduch je navíc zadržován, pokud nemůže unikat kvůli obzvláště hustým a vysokým budovám nebo pokud se v okolí nenachází velké otevřené prostory, jako jsou lesy, parky a vodní plochy. Pokud je navíc narušen odvod teplého vzduchu a přívod čerstvého, studeného vzduchu po tzv. koridorech čerstvého vzduchu, nemůže v noci docházet k ochlazování. Čím vyšší je podíl uzavřené půdy, tím méně půdy je k dispozici pro vsakování a odpařování dešťové vody. Místo toho voda bez překážek odtéká do kanalizace a není již k dispozici pro odpařování, a tedy ani pro ochlazování bezprostředního okolí. Kromě způsobu výstavby může teplotu ovlivnit také barva povrchů: Tmavé fasády se zahřívají rychleji než světlé. Klimatizační systémy nebo výfukové plyny automobilů také způsobují, že se města potí kvůli jejich odpadnímu teplu.
Srovnání průměrných ročních teplot v Chemnitz za třicetiletá období 1961-1990 a 1991-2020 ukazuje, že teploty v období 1991-2020 byly vždy vyšší než roční průměry v referenčním období 1961-1990, s výjimkou šesti let. Podle prognóz Saského zemského úřadu pro životní prostředí, zemědělství a geologii (LfULG) dojde v budoucnu k dalšímu nárůstu průměrných ročních teplot. Do roku 2100 se předpokládá změna teploty o plus 4,7 °C (ve srovnání s referenčním obdobím), kterou bude doprovázet prudký nárůst horkých dnů a letních veder. Stále méně pravděpodobné bude trvalé zmrznutí a ubývání chladných období.
Odchylka průměrné roční průměrné teploty jasně ukazuje, že v Chemnitzu bylo v posledních 30 letech vždy tepleji než v klimatickém referenčním období, s výjimkou let 1996 a 2010. V období 1961-1990 byla průměrná teplota v Chemnitz 8,1 °C. Ve druhém období od roku 1991 do roku 2020 byla průměrná teplota již 9,2 °C.
Diagram ukazuje vývoj počtu dnů s vedrem v Chemnitz. Na jedné straně jsou reálná data z měření v letech 1970-2000 doplněná o předpokládaný vývoj počtu dnů s vedrem podle dvou různých scénářů IPCC RCP 2,6 (světle červené svislé sloupce) a RCP 8,5 (tmavě červené svislé sloupce). Předpokládané dny tepla jsou vždy zobrazeny jako průměrná hodnota za desetileté období, například od roku 2000 do roku 2010, od roku 2010 do roku 2020 atd. Zatímco podle scénáře RCP 2,6 bude do roku 2100 v průměru 7,5 dne veder, v případě scénáře RCP 8,5 to bude 32,5 dne veder ročně.
Světle šedé svislé sloupce znázorňují nejnižší nebo nejvyšší předpokládaný počet dnů tepla v příslušném desetiletém období. Například v případě scénáře RCP2.6 lze v období 2030 až 2040 očekávat nejméně dva a nejvíce 21 dnů veder. Vodorovné světle červené a tmavě červené sloupce znázorňují průměrné hodnoty pro příslušné třicetileté období.
Vývoj srážek v Chemnitz
Pozorování v milimetrech | 846 | 202 | 279 | 185 | 180 |
Odchylka v procentech | |||||
1991 až 2020 | +1 | -9 | +2 | +4 | +8 |
2021 až 2050 | +3 | +8 | -6 | +3 | +9 |
2071 až 2100 | 0 | +11 | -19 | +1 | +17 |
1982 (rok s nejnižšími srážkami) | -31 | -20 | -24 | -64 | -22 |
2010 (nejdeštivější rok) | +38 | 0 | +64 | +58 | +22 |
Ve svých každoročních klimatických profilech zveřejňuje LfULG na platformě REKIS, jak by se mohly vyvíjet teploty a srážky konkrétně ve středním Německu v období 2021 až 2050 a 2071 až 2100, pokud se emise skleníkových plynů nezmění. Pohled na vývoj srážkových úhrnů ukazuje, že ve střednědobém a dlouhodobém horizontu lze očekávat nárůst ročních srážek. V rámci ročních období dochází ke změnám: Pro období 2071 až 2100 se předpokládá pokles srážek v létě až o 18 %, zatímco v zimě a na jaře srážky masivně vzrostou, a to v průměru o 17 % v zimě a o 11 % na jaře. Důsledkem sezónních výkyvů jsou delší suchá období přerušovaná jednotlivými (vydatnými) srážkami, zvýšená eroze vyschlé půdy a zvýšený přísun sedimentů do kanalizační sítě.
Akční plán pro teplo v Chemnitz
Aktuální stav odborné části akčního plánu pro teplo obsahuje základní informace o vlivu tepla na lidské zdraví, analyzuje aktuální vývoj klimatu v Chemnitzu a ukazuje, které čtvrti města Chemnitz jsou obzvláště zatíženy teplem. Analyzuje také, které z městských částí vystavených tepelné zátěži jsou rovněž zranitelné teplem v důsledku dalších rizikových faktorů, jako je vysoká hustota obyvatelstva nebo vysoký počet starších osob žijících v dané čtvrti.
Specializovaná tepelná část je předpokladem pro následné vypracování cílených opatření k přípravě obyvatel města Chemnitz a městské infrastruktury na budoucí období veder.
Opatření v akčním plánu pro horko vycházejí z doporučení pro tvorbu akčních plánů pro horko na ochranu lidského zdraví vydaných Spolkovým ministerstvem životního prostředí, ochrany přírody, jaderné bezpečnosti a ochrany spotřebitele (BMUV). Jsou navrženy následující oblasti opatření:
- Koordinace a mezioborové systémy
- Využití systému varování před horkem
- informování a komunikace mezi cílovými skupinami
- Snížení tepla uvnitř budov
- Příprava zdravotních a sociálních systémů se zvláštním zřetelem na rizikové skupiny.
- Městské plánování a výstavba
- Monitorování a hodnocení
Projekty prevence tepla (výběr)
Pro budoucí adaptaci modrozelených infrastruktur z hlediska udržitelné prevence přívalových dešťů a horka založila městská správa na základě usnesení městské rady BA-080/2020 pracovní skupinu "Rozvoj měst citlivých na vodu", která se původně v rámci správy zabývá tématy decentralizovaného hospodaření s dešťovou vodou, prevence přívalových dešťů a plánování procesů citlivých na vodu.
V současné době je v Chemnitzu osm fontán (od dubna 2025), které jsou v provozu každoročně na jaře v letní sezóně. Všechna místa s pitnými fontánami si můžete prohlédnout na mapě Cool City.
Mapa Cool City poskytuje rychlý přehled o fontánkách a čerpacích stanicích a o místech, kde se můžete ochladit, jako jsou fontány nebo parky. Mapa Cool City je integrována do tematické mapy města Chemnitz. Cool City Map bude brzy k dispozici také jako samostatná speciální mapa.
Od června 2025 vydává Agentura pro životní prostředí ve spolupráci s Úřadem pro zdraví a prevenci skládačku pro děti předškolního věku na téma teplo. Brožura má hravou formou pomoci zvýšit povědomí o tématu horka a naučit důležité chování v horkém počasí. Zároveň texty k řešení poukazují na aktuální opatření pro horké dny, která již město realizuje. Brožurku doplňují informace o ochraně obojživelníků.
Slovníček
Letní dny jsou dny, kdy teplota vystoupí nad 25 °C nebo výše. O horkých dnech (hot days) hovoříme tehdy, když maximální denní teplota přesáhne 30 °C. Každý horký den je tedy zároveň letním dnem. Tropická noc je taková noc, kdy teplota vzduchu v časovém okně od 18:00 večer do 6:00 ráno následujícího dne je vždy alespoň 20 °C (definice podle DWD).
Scénář RCP 2,6 odpovídá tzv. "scénáři ochrany klimatu". Tento scénář odpovídá cíli Pařížské dohody. Díky drastickému snížení emisí nedojde k překročení globálního oteplení o více než 2 °C v roce 2100. Scénář RCP 8,5 představuje "nejhorší možný" scénář. Zde se nárůst teploty do roku 2100 pohybuje kolem 4,8 °C ve srovnání s předindustriálním stavem. RCP je zkratka pro "reprezentativní průběh koncentrace".
Neexistuje žádná pevná a standardizovaná definice vlny veder. Termín "vlna veder" označuje delší období nejméně dvou až tří dnů neobvykle horkého a suchého nebo horkého a vlhkého počasí, obvykle s rozpoznatelnými účinky na lidi a přírodní systémy. Během tohoto období dochází k nedostatečnému ochlazování v noci. Vzhledem k tomu, že neexistuje žádná absolutní univerzální hodnota, například konkrétní teplota, která by definovala extrémní horko, jsou události spojené s horkem (nebo vlny veder) relativní v závislosti na klimatu dané lokality. To znamená, že stejné meteorologické podmínky mohou představovat vlnu veder na jednom místě, ale ne na jiném.
Vnímaná teplota se používá k co nejobjektivnějšímu popisu pocitu tepla průměrného dospělého člověka venku. Kromě teploty vzduchu ji ovlivňuje také vlhkost, rychlost větru a sluneční záření. Svou roli hraje také oblečení a aktivita. Celkově se individuální rozsah tepelného komfortu liší také v závislosti na zeměpisné poloze, ročním období a aklimatizaci (fyziologické schopnosti organismu přizpůsobit se prostředí).
Udává potenciální zásobu vody a vypočítává se ze srážek minus potenciální výpar. Čím vyšší jsou teploty a počet hodin slunečního svitu, tím vyšší je míra výparu v dané lokalitě; "žízeň" atmosféry je pak velmi vysoká.
Pro hodnocení dlouhodobého vývoje klimatu se používá referenční období 1961-1990 doporučené Světovou meteorologickou organizací (WMO), protože toto období je jen částečně ovlivněno zrychleným oteplováním, které je v současnosti pozorováno. Pro zaznamenání klimatu a jeho změn je obvyklé počítat průměrné hodnoty za období 30 let, aby se ze statistické analýzy klimatu vyloučil vliv přirozené proměnlivosti. Obecně lze říci, že referenční období klimatu umožňují vztáhnout současné povětrnostní podmínky jak k aktuálnímu stavu klimatu v regionu, tak k dlouhodobému vývoji klimatu v regionu.