Předchozí držitelé ocenění
Mezinárodní cena Stefana Heyma se uděluje od roku 2008 na počest Stefana Heyma, syna a čestného občana města Chemnitz. Toto ocenění se uděluje každé tři roky vynikajícím autorům a publicistům, kteří se stejně jako Stefan Heym ve své tvorbě osvědčili jako osobnosti, jež zasahují do společenských a politických debat s cílem bojovat za morální hodnoty.
Literární cenu města Chemnitz obdržely tyto osobnosti:
Mezinárodní cena Stefana Heyma města Chemnitz byla 1. dubna 2023 udělena německé spisovatelce Jenny Erpenbeckové. Laureátka převzala cenu osobně z rukou starosty města Svena Schulzeho v budově opery v Chemnitz za přítomnosti saské státní ministryně pro sociální věci a sociální soudržnost Petry Köppingové.
Mezinárodní společnost Stefana Heyma a město Chemnitz touto cenou oceňují autory a publicisty, kteří se v duchu Stefana Heyma mimořádně zasloužili o veřejný diskurz a jejichž dílo má trvalý dopad na celou společnost. Mezinárodní cena Stefana Heyma se uděluje každé tři roky a s částkou 20 000 eur je jednou z nejlépe dotovaných literárních cen v Německu.
Pan starosta Sven Schulze: "Touto cenou oceňujeme lidi, kteří se stejně jako Stefan Heym dívají na svou dobu kriticky, kteří si protiřečí a otevírají dveře, otevírají překvapivé perspektivy a odvážně zaujímají jasné postoje. Tím vzdáváme hold velkému synovi našeho města a dnešnímu laureátovi."
Státní ministryně Petra Köppingová: "Potřebujeme lidi, kteří se zasazují o hodnoty naší společnosti podnětnými psanými i mluvenými slovy. Stefan Heym a nyní i laureáti Mezinárodní ceny Stefana Heyma jsou takovými hlasy, které utvářejí a účinně rozvíjejí tyto důležité debaty."
Laureátka ceny Jenny Erpenbecková: "Je pro mě zvláštním potěšením a ctí, že dnes mohu převzít Cenu Stefana Heyma - pojmenovanou po autorovi, který nejenže dodnes působí svými díly a úvahami o spravedlivější společnosti, ale jehož životní zkušenosti a schopnost nezávislého úsudku pro mě vždy byly jakýmsi majákem v dobách politických bouří."
Spisovatel se při předávání ceny podepsal také do Zlaté knihy města Chemnitz.
Spisovatelka Jenny Erpenbecková se narodila ve východním Berlíně a vedle kariéry divadelní režisérky v Německu a Rakousku se vydala na dráhu spisovatelky. Její románová prvotina "Geschichte vom alten Kind" vyšla v roce 1999. Kromě dalších románů, jako jsou "Heimsuchung" (2008), "Aller Tage Abend" (2012), "Gehen, ging, gegangen" (2015) a "Kairos" (2021), Jenny Erpenbeck publikovala eseje a divadelní hry, z nichž některé sama režírovala. Její díla byla přeložena do více než 30 jazyků. Zejména za svou literární tvorbu byla oceněna řadou národních i mezinárodních cen, naposledy Cenou Uwe Johnsona.
Udělením ceny Jenny Erpenbeckové oceňuje správní rada, která o udělení ceny rozhoduje, autorku, "která kriticky zkoumá kontroverzní a aktuální společensko-politická témata a předkládá je jasným a srozumitelným literárním jazykem, který zároveň odráží složitost pojednávaných problémů a konstelací". Ve svém díle vždy propojuje konkrétní s obecným tím, že zdůrazňuje rozmanité souvislosti a závislosti jednotlivých osudů a vztahů na společenských a historických dimenzích. [...] Bez nostalgické glorifikace, ale s velkou jazykovou jemností opakovaně vnáší do literárního a společenského diskurzu vlastní východoněmeckou minulost a zkušenost se sjednocením, a tím udržuje dialog a snahu o porozumění mezi Východem a Západem."
Mezinárodní cenu Stefana Heyma města Chemnitz za rok 2020 získali chorvatská spisovatelka a novinářka Slavenka Drakulićová a švédský spisovatel a novinář Richard Swartz. Správní rada Mezinárodní ceny Stefana Heyma tímto oceněním vzdává hold dlouholeté literární a novinářské práci manželského autorského páru. Rozhodnutí správní rady oznámila paní primátorka Barbara Ludwigová 12. listopadu 2019. Literární cena, dotovaná částkou 20 000 eur, měla být původně udělena 3. dubna 2020, tradičně v době narozenin Stefana Heyma (10. dubna 1913). Kvůli pandemii koronaviru bylo slavnostní předání ceny odloženo na podzim 2021 a nyní se uskuteční 10. října 2021 v operním domě v Chemnitz.
"Stefan Heym utvářel kulturní a intelektuální dědictví našeho města. Byl považován za laterálního myslitele, někdy dokonce za bouřliváka. Nic nebral jako samozřejmost. Naopak: hledal diskurs. Zpochybňoval a zkoumal, strkal prst do rány, aby podnítil lidi a společnost k zamyšlení, přemýšlení a přehodnocení. Žil a ztělesňoval "Otevírání myslí", krédo naší žádosti o titul hlavního města kultury. Slavenka Drakulić a Richard Swartz jsou dva publicisté a spisovatelé, kteří stejně jako Stefan Heym přesvědčují svou analytickou ostrostí a ve svých dílech se zabývají velkými evropskými otázkami."
Barbara Ludwig, starostka města Chemnitz do října 2020
Chorvatská spisovatelka a novinářka Slavenka Drakulićová, narozená v roce 1949, se proslavila romány "Princip touhy" (1989), "Oběť lásky" (1997), "Mramorová kůže" (1998), "Jako bych neexistovala" (1999), "Frida" (2007), "Dora a Minotaurus" (2016) a "Mileva Einsteinová a teorie osamělosti" (2018).
V centru jejího zájmu se opakovaně ocitá role ženy ve společnosti a v genderových vztazích, což je téma, které neztrácí na aktuálnosti a je jedním z určujících diskurzů současnosti. Tyto otázky často lokalizuje do životopisů slavných žen. Válka však často tvoří hrůzné pozadí pro jednání o univerzálních otázkách. V roce 2005 získala Slavenca Drakulićová Lipskou knižní cenu za evropské porozumění za knihu Keiner war dabei. Válečné zločiny na Balkáně před soudem".
Richard Swartz, narozený v roce 1945, je mezinárodně uznávaný švédský spisovatel a novinář, který pracoval pro řadu známých novin. Jeho reportáže a reportáže i romány - mimo jiné "Pokojová služba" (1996), "Notlügen" (1998), "Ein Haus in Istrien" (1999), "Adressbuch" (2005), "Der andere nebenan" (2007), "Austern in Prag" (2019) - odrážejí intelektuální a politický život západní a východní Evropy. V jeho literární tvorbě jde vždy o jedince a jeho vztah ke společnosti. Stejně jako Stefan Heym vidí úkol literatury v tom, že doprovází člověka při hledání odpovědí v současném životě.
Mezinárodní cena Stefana Heyma města Chemnitz byla udělena polské spisovatelce a novinářce Joanně Bator na slavnostním ceremoniálu 4. dubna 2017 v Chemnitz Schauspielhaus. Rozhodnutí správní rady o udělení ceny oznámila paní starostka Barbara Ludwigová v říjnu 2016. Slavnostní předání literární ceny, která je dotována částkou 20 000 eur, se tradičně konalo v době narozenin Stefana Heyma. Slavnostního předávání se zúčastnili mimo jiné čestní občané Chemnitz Christoph Magirius a Siegmund Rotstein, členové spolkového a zemského parlamentu, předsedkyně Mezinárodní společnosti Stefana Heyma Dr. Ulrike Uhlig a členové správní rady Mezinárodní ceny Stefana Heyma.
"Témata, kterými se zabýváte, se dotýkají podstaty společenských debat, s nimiž se setkáváme každý den - což je zřejmá paralela k dílu Stefana Heyma. A stejně jako on neusnadňujete čtenáři, aby se přiklonil na jeho stranu, nýbrž ho vyzýváte. Vaše knihy se zabývají otázkami, na které neexistují jednoduché odpovědi: Jak se mění lidé, jak se mění společnost, když se musí změnit?" - "Domov, identita, sounáležitost, marginalizace.
Paní starostka Barbara Ludwigová ve své uvítací řeči k laureátce.
Joanna Bator, narozená v roce 1968, je považována za výraznou osobnost současné evropské literatury. Svými texty, které jsou stejně svérázné jako umně a rafinovaně vyprávěné, se tiše, ale rozhodně zabývá aktuálními společenskými problémy a jevy a zkoumá je v jejich historické hloubce. Její nejnovější román "Temná, skoro noc" ukazuje, jak nenávist může zničit společnost, jak rychle se může strhnout lak lidské morálky, když jsou lidé konfrontováni se změnou.
Joanna Bator za tento román obdržela v roce 2013 Nike, nejvýznamnější polskou literární cenu. V roce 2016 se autorka dostala do užšího výběru Mezinárodní literární ceny - Dům světových kultur 2016. Již dříve vydala romány "Sandberg" (2011) a "Wolkenfern" (2013) a řadu esejů a článků.
Joanna Bator je laureátkou literární ceny Spycher: Leuk 2014 a v zimním semestru 2014/15 byla držitelkou titulu hostující profesorka světové literatury Friedricha Dürrenmatta v Bernu. V roce 2015 Joanna Bator žila a pracovala dvanáct měsíců v Berlíně jako host programu DAAD Artists-in-Berlin. Má doktorát z filozofie, je autorkou a vysokoškolskou pedagožkou, která vyučovala mimo jiné ve Varšavě, New Yorku, Londýně a Tokiu. Čtyři roky strávila v Japonsku. Jejím domovem je Polsko.
"Ve skutečnosti nic takového jako "spisovatel" neexistuje. Různí autoři chtějí různé věci a je přirozené, že ne každý, kdo píše knihu, má stejný cíl. Někteří z nás, jako Nabokov, věří, že jedinou zásadou, kterou je třeba se řídit, je estetická svoboda. Jiní, jako Orwell, trvají na tom, že rozhodující je přímý politický zásah. Já se přikláním k první variantě. Ale v době, jako je tato, je každý, včetně nás spisovatelů, nucen znovu definovat napětí mezi svým soukromým životem, svými otázkami a pochybnostmi a veřejnou sférou, která potřebuje zcela jiný jazyk a řešení. Když jsem se například před několika týdny zúčastnila demonstrací "černého protestu" ve Varšavě, kde se ženy postavily za svá práva, byla jsem si jistá, že jsem na správném místě. Bylo důležité odložit soukromé projekty stranou, abychom se postavili nebezpečí, které ohrožuje celou společnost. Pevně věřím, že jako autorka mohu skutečně ovlivnit životy mnoha lidí, svých současníků, pouze tehdy, když napíšu správné knihy ve správný čas."
Joanna Bator
> Pozdrav starostky města Chemnitz Barbary Ludwigové při předávání ceny.
> Laudatio polské publicistky Marty Kijowské pro Joannu Bator
> Projev oceněné Joanny Bator
Mezinárodní cena Stefana Heyma města Chemnitz byla udělena Christophu Heinovi 10. dubna 2013, v den 100. narozenin Stefana Heyma. Laureát osobně převzal cenu ve výši 40 000 eur před zhruba 350 hosty v divadle v Chemnitz. Kromě Ingeho Heyma se slavnostního předání ceny zúčastnil také bývalý laureát Ceny Stefana Heyma Bora Ćosić a čestní občané Chemnitz Christoph Magirius a Siegmund Rotstein.
"Mezinárodní cenou Stefana Heyma vzdáváme hold životu a dílu velkého syna našeho města. Byl příkladem toho, co tato cena ctí: postavit se proti nespravedlnosti silou svobodného slova. To je také to, co představuje letošní laureát ceny Christoph Hein. Jeho dílo na vynikající literární úrovni pojednává o možnostech a limitech jednotlivce vypořádat se se sociálními křivdami. V NDR a později ve sjednoceném Německu se angažoval za svobodné a názorově vyhraněné slovo. Heym a Hein nám připomínají, abychom nezapomínali na využívání našich základních práv a svobod, které považujeme za samozřejmé."
Paní starostka Barbara Ludwig
Christoph Hein, narozený 8. dubna 1944, je jedním z nejvýznamnějších autorů současnosti. Jeho literární dílo zahrnuje romány, eseje, povídky, divadelní hry, poezii a knihy pro děti. Mezinárodního uznání se dočkal v roce 1982 novelou "Der fremde Freund" (v Německu vyšla v roce 1983 pod názvem "Drachenblut"). Mezi jeho nejznámější romány patří "Der Tangospieler" (1988) a "Willenbrock" (2000), který byl zfilmován Andreasem Dresenem. Jeho nejnovějším dílem je "Weiskerns Nachlass" (2011). V roce 1998 byl Christoph Hein zvolen prvním prezidentem znovusjednoceného centra P.E.N.. Do roku 2006 působil také jako spoluredaktor časopisu "Freitag".
Christoph Hein se narodil ve slezské obci Heizendorf a vyrůstal v Bad Dübenu. V roce 1960 se přestěhoval do Západního Berlína, aby mohl jako syn pastora vystudovat střední školu. Před studiem logiky a filozofie v Lipsku a Berlíně (1967-1970) se Hein živil jako montážní dělník, knihkupec a asistent režiséra Benno Bessona v Německém divadle a Volksbühne. Po ukončení studií se vrátil do Volksbühne jako dramaturg, kde od roku 1973 působil po boku Heinera Müllera jako stálý režisér. Od roku 1979 je Christoph Hein spisovatelem na volné noze. Jako člen P.E.N. centra NDR také kriticky zasahoval do diskusí, protestoval např. na X. ročníku. Sjezdu spisovatelů v roce 1987 proti cenzuře a o dva roky později proti zatčení Václava Havla. Dne 4. listopadu 1989 byl Christoph Hein jedním z řečníků na demonstraci kulturních pracovníků na berlínském Alexanderplatzu.
Christoph Hein obdržel řadu ocenění, naposledy Cenu Uwe Johnsona (2012), Eichendorffovu literární cenu (2010) a Literární cenu Waltera Hasenclevera (2008). Byl rovněž vyznamenán Spolkovým křížem za zásluhy (1994).
Mezinárodní cena Stefana Heyma města Chemnitz byla 1. července 2011 v rámci Mezinárodní konference Stefana Heyma udělena spisovateli a novináři Borovi Ćosićovi. Bora Ćosić převzal cenu ve výši 40 000 eur osobně na slavnostním ceremoniálu na radnici v Chemnitz.
"Stefan Heym je velkým synem našeho města. Nároky kladené na laureáta Ceny Stefana Heyma mu musejí dělat čest. Úkolem poroty je interpretace: Jak se dnes setkáváme se Stefanem Heymem? A jak bychom se s ním měli setkat? Rozhodnutí ve prospěch Bory Ćosiće na tyto otázky odpovídá a dělá čest laureátovi i samotné ceně a jejímu jmenovci. Ćosić se nevyhýbá tenké hranici mezi uměním a politikou, otevřeně kritizuje a učí nás procházet světem s otevřenýma očima."
Paní starostka Barbara Ludwig
Pochvalný projev na adresu Bory Ćosiće pronesl Fritz Pleitgen, dlouholetý ředitel WDR a bývalý předseda ARD, který je také patronem první konference Mezinárodní společnosti Stefana Heyma. "Stefan Heym by měl z letošního držitele ceny velkou radost," řekl Fritz Pleitgen. "Bora Ćosić je spisovatel, který se angažuje v naší době, který tlačí na otevřené dveře, který nás vyvádí z úzkoprsého myšlení, který otevírá nové, překvapivé perspektivy, který to všechno umí brilantně formulovat s vtipem a jemným nebo - v případě potřeby - zlým humorem, který by především nikdy neprodal své právo říkat a psát, co si myslí a cítí, za pohodlný život, ať už by hrozily nebo byly vnuceny jakkoli nepříjemné represe. To jsou základní charakteristiky, které spojují Boru Ćosiće se Stefanem Heymem."
Slavnostní ceremoniál doprovodil hudební program, v němž zazněly skladby Beethovena a Mahlera, hudební preference Stefana Heyma a Bory Ćosiće. Během akce se Bora Ćosić také podepsal do Zlaté knihy města Chemnitz.
Ćosić se narodil v roce 1932 v Záhřebu, do své emigrace žil 55 let v Bělehradě a od roku 1992 žije v německém exilu v Berlíně a chorvatské Rovinji.
Udělením Mezinárodní ceny Stefana Heyma města Chemnitz Borovi Ćosićovi vybrala porota skvělého vypravěče, satirika a kritika jihovýchodní Evropy. Ćosić stojí v tradici srbské avantgardy 60. a 70. let a vydal více než 30 děl. Mezi jeho nejznámější díla patří oceňovaný román "Úloha mé rodiny ve světové revoluci", román napsaný koncem 60. let o předpovědi rozpadu Jugoslávie z pohledu dítěte, "Země nula" a "Cesta na Aljašku". Správní rada tímto rozhodnutím ocenila také Ćosićovu osvětovou roli politického spisovatele.
"Už dávno jsem přestal striktně rozlišovat mezi poměry na Východě a na Západě. Dnes mi pomáhá básník Adonis, který říká, že na každém Západě je několik Západů a na každém Východě několik Východů. Říkáme-li Východ a Západ, věci zjednodušujeme. Můžeme říci, že na Západě jsou Východy, které jsou mnohem východnější než Východ, stejně jako na Východě jsou Západy, které jsou mnohem západnější než Západ. Stefana Heyma, díky jehož práci jsme se tu dnes všichni sešli, jsem znal jen krátce. Ale právě to mě spojuje s ním a jeho dramatickým životem, mým vlastním osudem, který je v rovnováze, v rovnováze Západu a Východu."
Laureát ceny Bora Ćosić ve své děkovné řeči
Dne 14. dubna 2008 udělilo město Chemnitz poprvé Mezinárodní cenu Stefana Heyma na počest Stefana Heyma, syna a čestného občana města. Prvním laureátem ceny se stal izraelský spisovatel a publicista Amos Oz. Cenu ve výši 40 000 eur převzal osobně v Chemnitzu.
Cena Stefana Heyma byla udělena na slavnostním ceremoniálu v budově opery v Chemnitz. Laudátorkou byla nakladatelka Suhrkamp Verlag Ulla Unseld-Berkéwiczová. Zdravici přednesl velvyslanec Státu Izrael Yoram Ben-Zeev. Filharmonie Roberta Schumanna zahrála Beethovena a Brahmse, což jsou hudební preference Stefana Heyma a Amose Oze. Během slavnostního ceremoniálu se Amos Oz podepsal do Zlaté knihy města Chemnitz.
"Spojení mezi Stefanem Heymem a Amosem Ozem je nádherné a osobní," řekla primátorka města Chemnitz Barbara Ludwigová, "a proto jsme rádi a potěšeni, že můžeme cenu, která se uděluje poprvé, předat přímo autorovi, který zvláštním způsobem symbolizuje myšlenku ceny."
Amos Oz, narozený v roce 1939, je držitelem několika prestižních ocenění, mimo jiné Mírové ceny německého knižního obchodu (1992), Izraelské ceny (1998), Goethovy ceny města Frankfurtu nad Mohanem (2005), čestné ceny bavorského ministerského předsedy Corine (2006) a Ceny prince asturského (2007).
Amos Oz, narozený v roce 1939, je držitelem několika prestižních ocenění, mimo jiné Mírové ceny německého knižního obchodu (1992), Izraelské ceny (1998), Goethovy ceny města Frankfurtu (2005), Corinovy ceny bavorského ministerského předsedy (2006) a Ceny prince asturského (2007). Amos Oz vydal více než 30 knih, včetně románů, povídek a politických esejů. Jeho díla vyšla v 37 jazycích.
Amos Oz zemřel
Ve věku 79 let zemřel 28. prosince 2018 významný izraelský spisovatel Amos Oz. Oz se po desetiletí zasazoval o mírové řešení mezi Izraelem a Palestinci. Jeho politická přítomnost a literární tvorba byly respektovány po celém světě a oceněny řadou cen, včetně Mírové ceny německého knižního obchodu v roce 1992, Izraelské ceny za literaturu v roce 1998 a Goethovy ceny města Frankfurt nad Mohanem v roce 2005.
Dílo světoznámého spisovatele bylo oceněno Mezinárodní cenou Stefana Heyma, kterou město Chemnitz poprvé udělilo v roce 2008. (Foto) "Muž silných slov, jehož životopis se mě hluboce dotýká," vyjádřil svůj obdiv ke Stefanu Heymovi Amos Oz. Paralely v životopisech obou spisovatelů jsou nepřehlédnutelné: vyhnání kvůli židovskému původu, kritické zkoumání politiky a sociálních konfliktů, ambivalence v pohledu na Německo a v konfrontaci s vlastí. Jak Heym, tak Oz považovali jazyk, v němž se vyjadřovali, za svou vlast.
Amos Klausner se narodil v roce 1939 v rodině jeruzalémského učence a byl svědkem vzniku státu Izrael. V roce 1954 vstoupil do kibucu, vzdal se svého evropského příjmení a nechal si říkat Oz, což v hebrejštině znamená "síla". Své první povídky publikoval již jako student. Životní dílo Amose Oze dnes zahrnuje jedenáct románů, šest svazků povídek, devět svazků esejů a několik knih pro děti.