Územní plánování měst
Příprava územního plánu města
Úkolem územního plánování je řídit organizaci městského rozvoje obcí. Rozlišuje se územní plán (přípravný územní plán města) a plán rozvoje (závazný územní plán města). Územní plán zobrazuje zamýšlené využití území, a tím i urbanistický rozvoj obce. Plán rozvoje podrobně upravuje druh a rozsah zástavby pro určitou část obce.
Obce musí územní plány vypracovat ve formálním řízení, jakmile a v rozsahu, v jakém je to nezbytné pro rozvoj a organizaci města. Postup při územním plánování měst je upraven v § 1 až 13a spolkového stavebního zákona (BauGB).
Účast veřejnosti
BauGB stanoví dvě fáze účasti veřejnosti:- Včasná účast
- Vystavení veřejnosti
Formální postup obvykle začíná rozhodnutím o přípravě stavby, které vydává příslušný výbor pro územní plánování, výstavbu a životní prostředí a které je následně zveřejněno v úředním věstníku města Chemnitz.
Jakmile je vypracován předběžný návrh plánu rozvoje, slouží k včasné účasti veřejnosti. Ta probíhá formou veřejného vystavení (obvykle po dobu dvou týdnů) na úřadu územního plánování a na internetových stránkách www.chemnitz.de. Během veřejného vystavení má každý občan možnost nahlédnout do vystavených dokumentů a podat připomínky. Všechny připomínky a podněty obdržené během období včasné účasti jsou přezkoumány a zapracovány do dalšího procesu přípravy.
Po vytvoření návrhu plánu rozvoje z předběžného návrhu a poznatků získaných v rámci včasné účasti je předložen příslušnému výboru pro územní plánování, výstavbu a životní prostředí k rozhodnutí o veřejném vystavení. Pokud výbor pro plánování, výstavbu a životní prostředí s plánem souhlasí, rozhodne o vystavení návrhu plánu spolu s důvodovou zprávou a hlavními již obdrženými připomínkami k životnímu prostředí na dobu jednoho měsíce. Dokumenty jsou rovněž zveřejněny na internetových stránkách www.chemnitz.de. Během veřejného vystavení má každý občan možnost nahlédnout do vystavených dokumentů a podat připomínky. Všechny obdržené připomínky a podněty budou posouzeny a zapracovány do dalšího procesu plánování.
Aktuální postupy při veřejném vystavení
Současně jsou do jednotlivých kroků účasti zapojeny úřady a další veřejné instituce, kterých se plánování týká, a to v souladu s § 4 odst. 1 a 2 BauGB.
Z výsledku veřejného vystavení může rovněž vyplynout potřeba plány upravit a znovu vystavit k veřejnému nahlédnutí.
Všechny připomínky předložené ve stanovené lhůtě se zohlední při posuzování územního plánu. Při vypracování územních plánů měst musí být spravedlivě zváženy veřejné a soukromé zájmy navzájem i mezi sebou (§ 1 odst. 7 BauGB). O vyváženosti zájmů rozhoduje městská rada usnesením o vyváženosti. Výsledek projednání je pak sdělen předkladatelům. Po rozhodnutí o zvážení návrhů může rada města přijmout usnesení o schválení plánu rozvoje (nebo usnesení o územním plánu).
Územní plán nebo změna územního plánu pak musí být předloženy ke schválení Zemskému ředitelství Sasko.
Po přijetí usnesení o stanovách může být plán rozvoje zveřejněn v úředním věstníku. Plán rozvoje nabývá účinnosti okamžikem zveřejnění. To platí i pro schválený územní plán.
Byly popsány hlavní procesní kroky "běžného" postupu územního plánování. Stavební zákon připouští i postupy, které se od těchto procesních kroků v některých případech odchylují. Například zjednodušený postup podle § 13 BauGB nebo zrychlený postup podle § 13a BauGB se často obejde bez včasné účasti a formálního posouzení vlivů na životní prostředí, což postup značně urychlí.
Plán rozvoje související s projektem podle § 12 BauGB je územní plán, s jehož pomocí má být realizován již podrobný projekt. Projekt a plán rozvoje, který tento projekt konkretizuje, je obvykle součástí plánu rozvoje.
Pro každý postup je uveden odchylný typ řízení.
Plán využití půdy
Územní plán (ÚP) jako tzv. přípravný územní plán představuje základní cíle územního plánování a rozvoje obce.
Zvláštní význam územního plánu v kontextu rozvoje města spočívá v zásadním rozhodnutí obce o tom, jak a k jakému účelu (zástavba, doprava, zemědělství, lesnictví, rekreace, ochrana přírody atd.) lze a má být smysluplně a vhodně využito dostupné území.
Z plánu využití území nelze vyvozovat žádné konkrétní právní nároky, např. právo stavět na pozemku. Je však důležitým podkladem pro tvorbu rozvojových plánů (závazných územních plánů měst), které specifikují urbanistický rozvoj v dílčích oblastech města s právně závaznými ustanoveními.
Při tvorbě nebo změně územního plánu je třeba respektovat nadřazené cíle územního, státního a regionálního plánování.
Územní plán naleznete také v tematické mapě města:
Plány rozvoje
Regulativy územního plánu budou vypracovány na základě vyjádření plánu využití území. Plán rozvoje obsahuje právně závazná ustanovení pro organizaci urbanistického rozvoje každé jednotlivé nemovitosti v oblasti jeho působnosti. V souladu s německým stavebním zákonem upravuje, zda a jak může být nemovitost zastavěna.
K nejdůležitějším ustanovením plánu rozvoje patří stanovení druhu a rozsahu stavebního využití, ploch pozemků, které lze skutečně zastavět, a dopravních ploch. Dále mohou být vymezeny například plochy pro zemědělství a inženýrské sítě.
Městské zastupitelstvo vydává nařízení k územnímu plánu po ukončení řízení upraveného německým stavebním zákonem.
Grafický přehled právně závazných rozvojových plánů naleznete také v tematické mapě města:
XPlanning
XPlanung je národní standard pro výměnu dat pro některé dokumenty územního plánování (územní plánování, územní plánování, plánování krajiny), který byl přijat jako závazný Radou pro IT plánování dne 5. října 2017.
Úřad pro územní plánování a majetek zavedl XPlanGML jako povinný formát pro předkládání dokumentů v rámci územně plánovacích řízení. V jeho rámci byl vypracován specifikační list, který definuje požadavky na standard XPlanGML.