Změna klimatu/adaptace
Kolísání zemského klimatu není nic neobvyklého, v historii Země k němu docházelo vždy. Historie klimatu trvá přibližně čtyři miliardy let, v nichž současná situace představuje pouze momentální záznam. Je však nepochybně prokázáno, že člověk má na tento proces významný vliv. Spalování fosilních paliv za účelem výroby energie ve velkém měřítku způsobuje rychlejší oteplování než kdykoli předtím od konce poslední doby ledové, a tedy od počátku holocénu před přibližně 11 700 lety.
Důsledky změny klimatu
Důsledky vyvolané změnou klimatu jsou vzhledem k vzájemným vazbám v našem životním prostředí dalekosáhlé. Pokud je jedna složka životního prostředí výrazně narušena, například městské a lesní stromy, které v důsledku horka a bouřek ztrácejí vitalitu nebo dokonce odumírají, má to dopad na další složky životního prostředí. V tomto příkladu znamená odumírání stromů například nedostatek důležitých stanovišť pro hmyz a ptáky. Součástí této dynamiky jsou i lidé. V tomto příkladu má úbytek stromů za následek nedostatek stínu, což v létě zvyšuje tepelnou zátěž lidí.
Každá složka našeho životního prostředí je tedy důležitá a stojí za to ji chránit, protože plní úkol, který přispívá k celkové funkci životního prostředí. Adaptace na klima proto musí probíhat v různých oblastech a musí zohledňovat vzájemné vztahy v rámci životního prostředí.
Ke stažení na
Profil klimatu
Další informace
Horko a sucho
Průměrná roční teplota v Chemnitzu rok od roku stoupá. Kromě zdravotní zátěže způsobené dlouhodobými vedry je narušena také vodní bilance. Nedostatek srážek a silný výpar způsobený horkem vedou k vysychání a suchu. Tipy pro zvládání extrémních veder, ochlazování a pitná místa najdete na tepelném portálu města Chemnitz.
Příroda v proměnách
Horko, sucho a nedostatek vody vedou k drastickým změnám přírodních stanovišť. Mezi ně patří nedostatek potravy, pronikání znečišťujících látek, vysychání těrných vod a zvýšený výskyt nemocí. Zatímco teplomilné druhy se nadále šíří, u vlhkomilných druhů lze pozorovat úbytek.
Voda - prokletí a požehnání
Nedostatek srážek a zvýšený výpar, zejména od dubna do června, vedou k suchu a vysušení půdy. V řekách se objevují nízké hladiny vody. V kombinaci s vysokými teplotami vody a vysokým přísunem živin po vydatných deštích je ovlivněn ekologický stav vodních útvarů. To následně vede mimo jiné ke zvýšeným výdajům na úpravu pitné vody. Zatímco na jedné straně je nedostatek vody, na druhé straně se zvyšuje riziko povodní v důsledku náhlých přívalových dešťů.
Úbytek půdy
Vyprahlá půda může vodu jen špatně absorbovat a uchovávat. Dlouho očekávané srážky tak často nemohou přinést žádnou úlevu a nerušeně odtékají, což způsobuje silnou erozi půdy. Při erozi půdy dochází ke ztrátě cenných živin, které jsou s deštěm vyplavovány do vodních toků a kanalizace.
Adaptace na klima v Chemnitzu
Důsledky změny klimatu se projevují i v Chemnitzu, například v podobě letních vln veder a přívalových dešťů. Studie "Změna klimatu a její dopady" zadaná v roce 2009 analyzuje změny dlouhodobých statistických údajů o klimatu. Studie rovněž odvozuje prognózy budoucího vývoje klimatu a zabývá se dopady klimatu a nezbytnými adaptačními opatřeními, zejména v oblasti zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství.
S cílem čelit dlouhodobým důsledkům změny klimatu město Chemnitz od roku 2017 pravidelně vypracovává program adaptace na změnu klimatu. Ten zahrnuje adaptační opatření v oblastech, jako je městské plánování, mobilita, volná prostranství, vodní hospodářství, zdravotnictví a vztahy s veřejností. Kromě ozelenění budov a ochrany zelených ploch sem patří také způsoby, jak se město může úspěšně vypořádat s přívalovými dešti nebo například informovat občany o zdravotních rizicích.
