50 let obytné zóny "Fritz Heckert"

Eine Luftaufnahme von Markersdorf Süd in Chemnitz aus dem Jahr 1998 zeigt Wohnblöcke in der typischen Plattenbauweise.
Das Bild um das Jahr 1984 zeigt spielende Kinder in einem Wasserbecken in einer Plattenbausiedlung in der Nähe des Ikarus-Boulevards.
Das Bild um das Jahr 1978 zeigt Markersdorf, das ehemalige Baugebiet V, während dessen Entstehung.
Fotografování: Chemnitzer Geschichtsverein 1990 e. V. | Fotografování: Sammlung Engst | Fotografování: Sammlung Engst |

Město ve městě slaví výročí

Obytná čtvrť s přibližně 32 300 byty a 92 000 tehdejšími obyvateli je důležitou součástí historie města. Vzniklo v 70. a 80. letech 20. století jako reakce na nedostatek bytů v NDR. Plánování bylo doprovázeno různými vědeckými výzkumnými projekty s cílem uspokojit potřeby obyvatel. Během rozsáhlých modernizačních opatření byla nová zástavba časem zbourána, a proto se současný počet obyvatel obytné čtvrti pohybuje okolo 37 000. Obytná čtvrť "Fritz Heckert" se tak může ohlédnout za svou bohatou historií.

Aby se toto výročí oslavilo ve velkém stylu, spojily své síly iniciativa angažovaných občanů, Občanská platforma Chemnitz-Süd, Spolek pro historii Chemnitz, bytové družstvo "Einheit", Saské muzeum vozidel, Vita centrum, město Chemnitz a další zainteresované strany.

V průběhu roku 2024 se uskuteční řada akcí. Oslava výročí se konala 17. a 18. srpna za Vita-Centrem.

Další informace

Poznámka:

Autorem textů je spisovatel a historik Norbert Engst. Město Chemnitz mu děkuje za cennou podporu a spolupráci.

Výročí Fritz50 připadlo na 17. srpna 2024.

Oslavy 50. výročí sídliště Fritze Heckerta se nesly ve znamení slavnostního odhalení dvou nových informačních stél, otevření projektu parku a potopení nové časové schránky.

Jedním z vrcholů bylo otevření intervenční plochy "Park Morgenleite". Za Vita centrem se rozprostírá trojdílné zařízení, které se skládá z vodního hřiště, cvičebních prvků a takzvaného Parku klidu, který vznikl v přímé spolupráci s obyvateli. Jeho cílem je zvýšit kvalitu života a atraktivitu čtvrti. Náklady na výstavbu činily přibližně 225 000 eur.

Zároveň byly odhaleny dvě nové informační stély, které připomínají historii a vývoj čtvrti. První stéla se nachází před Vita centrem a vypráví o historii čtvrti "Morgenleite". Druhá stéla se nachází na náměstí Wenzel-Verner-Platz a informuje o historii obytné čtvrti "Fritz-Heckert" do roku 1990 a také o 30 letech rozvoje města.

Zvláštní pozornost si zaslouží návrat historického základního kamene, který byl po desetiletích vrácen na své původní místo na náměstí Wenzel-Verner-Platz. Zároveň byla vedle obnovené nápisové desky uložena nová časová schránka, která symbolizuje spojení minulosti s budoucností. Tento projekt byl možný pouze díky spolupráci různých místních aktérů, včetně Spolku pro historii Chemnitz 1990 e. V., Občanského sdružení Chemnitz Helbersdorf a orgánu památkové péče města Chemnitz. Díky nasazení mnoha účastníků mohl být tento rozsáhlý program realizován ve velmi krátkém čase. Zvláštní poděkování patří místním řemeslníkům, historikům a občanským iniciativám, kteří tento projekt podpořili srdcem i duší.

Informační pilíře

17. srpna byly odhaleny dvě informační stély: stéla u Vita-Centra informuje o čtvrti "Morgenleite", stéla na náměstí Wenzel-Verner-Platz o obytné čtvrti "Fritz-Heckert".

Nová časová schránka ve starém základním kameni

U příležitosti 50. výročí areálu Fritze Heckerta se v červenci 2023 spojilo sdružení občanů, Spolek pro historii Chemnitz 1990 e. V., Občanské sdružení Chemnitz-Helbersdorf e. V. a Úřad památkové péče města Chemnitz, aby byl základní kámen uznán za kulturní památku v souladu s jeho společensko-historickým, místně historickým a uměleckým významem.


Vzhledem k tomu, že základní kámen, který byl slavnostně odhalen 5. října 1974 na místě dnešního náměstí Wenzel-Verner-Platz, byl 50 let vystaven výfukovým plynům a povětrnostním vlivům, došlo na něm k silnému poškození betonového tělesa a nápisová deska ztmavla. V říjnu 2023 byl objekt zapsán na seznam státních památek. Počátkem července 2024 bylo pod vedením Kulturbetrieb der Stadt Chemnitz zahájeno restaurování betonového tělesa a nápisové desky. Tyto práce prováděl Till Apfel, kamenický mistr a mistr sochařský se sídlem v Chemnitz. Ze staré časové schránky byly vyzvednuty dokumenty - noviny, stavební plány, dokumenty z bytového stavebního kombinátu Karl-Marx-Stadt, mince v hodnotě asi 145 marek NDR, medaile Karla Marxe a dokumenty stavebních dělníků -, které budou v budoucnu uloženy v muzeu Schloßberg.

Nová kapsle byla naplněna v muzeu Schloßbergmuseum do 14. srpna a již 14. srpna byla zapájena, protože ji z technologických důvodů nebylo možné naplnit na místě při slavnostním položení základního kamene 17. srpna. Nová časová schránka byla naplněna oficiálními čísly věstníků seriálu k 50. výročí založení firmy Heckert, aktuálními čísly dvou deníků z Chemnitz, dokumenty a letáky k programu oslav 17. a 18. srpna, kalendářem s historickými fotografiemi a brožurou s historií firmy. Dále kalendář s historickými fotografiemi areálu Heckert, sadu mincí a medaili Karla Marxe ze staré časové schránky, sadu nových euromincí, prázdnou láhev piva Heckert, čísla časopisu Südblick a dvě knihy: vydání knihy "Das Wohngebiet 'Fritz Heckert' - Bauen in neuen Dimensionen" od Norberta Engsta, Chemnitzer Geschichtsverein e. V., a "Můj dětský pokoj v oblacích" autorky Manuely Klitzsch.


Nová časová schránka bude slavnostně vložena do obnoveného základního kamene 17. srpna.

Místo na náměstí Wenzel-Verner-Platz bylo vybráno jako reprezentativní a blízké původnímu umístění základního kamene. Krátce po položení základního kamene v roce 1974 byl pravděpodobně přemístěn na stavební dvůr a tam uložen až do ukončení prací na stavebním areálu I. Poté byl koncem 70. let 20. století umístěn na parkovišti finančního úřadu Chemnitz-Süd. V souladu s mottem hlavního města kultury "C nevídané" měl být sotva viditelný a nepovšimnutý kámen vyveden ze své niky a prezentován jako důležitá identifikační kotva pro obyvatele obytné čtvrti a symbol formující se urbanistické éry města Chemnitz.

Nová doprovodná informační stéla na obnoveném základním kameni na náměstí Wenzel-Verner-Platz poskytuje informace o historii obytné čtvrti "Fritz Heckert" do roku 1990 a také zajímavosti o 30 letech financování rozvoje města v letech 1994-2024.

O zachování a údržbu základního kamene a informační stély se stará Občanské sdružení Chemnitz-Helbersdorf, stejně jako se již léta stará o celé náměstí Wenzel-Verner-Platz.

Dětství a mládí v oblasti Fritze Heckerta

Die Autorin, Manuela Klitzsch, als Kind bei ihrem Schulanfang im Jahr 1982 gemeinsam mit ihren Eltern.
Fotografování: Manuela Klitzsch

Více než 38 % dětí z Chemnitz v 70. až 90. letech 20. století vyrůstalo v oblasti Heckert. Manuela Klitzschová je jednou z nich. V zábavných epizodách s přimhouřením oka a láskou k detailům vzpomíná na své dětství v Karl-Marx-Stadtu v 80. letech.

více


Devadesátá léta v oblasti Fritze Heckerta

Das Bild aus dem Jahr 1995 zeigt ein demontiertes Autowrack am Straßenrand an der Dittersdorfer Straße.
Fotografování: Jürgen Schmitt

V souvislosti s evropskou reorganizací společnosti, hospodářství a politiky po roce 1989/1990 došlo ke kontrastnímu vývoji mezi novými rozvojovými oblastmi ve východním Německu a jejich východoevropskými sestrami.

více

Mobilita v oblasti Fritz Heckert

Das Foto aus den 1980er Jahren zeigt einen großen Parkplatz an der Dr.-Salvador-Allende-Straße mit vielen Stellflächen.
Fotografování: Sammlung Engst

Přestěhování ze starého domu v blízkosti města do nového bytu na okraji města změnilo nejen způsob bydlení nových nájemníků, ale také jejich dopravní chování.

více


Proměna areálu Fritz Heckert

Das heutige Markersdorf-Süd. Mit der Markersdorfer Oase wurde ein attraktiver Stadtteilpark geschaffen.
Fotografování: Patrick Engert

Společenská transformace v letech 1989/1990 zásadně změnila podmínky existence východoněmeckých nových sídlišť, i když ne náhle.

více

Historické stránky

Die Grundsteinlegung des Fritz-Heckert-Wohngebietes erfolgte im Jahr 1974. In die Platte wurde eine Zeitkapsel versenkt.
Fotografování: Sammlung Engst

V roce 1974 byl v jižní části Karl-Marx-Stadtu položen základní kámen velkého urbanistického a sociálního projektu nebývalých rozměrů.

Slavnostním položením základního kamene 5. října 1974 byla oficiálně zahájena výstavba velkého sídliště "Fritz Heckert". Jak už to však u velkých sociálních projektů tohoto druhu bývá, historie sahá mnohem dál. Již plán rozvoje "Chemnitz Helbersdorfer Hang" z roku 1919 počítal s výstavbou sídliště mezi ulicemi Helbersdorfer Strasse a Stollberger Strasse.

Tento plán zahrnoval také Gürtelstraße, předchůdkyni Südringu. Mezitím byla v době slavnostního položení základního kamene v plném proudu výstavba nejsevernější části sídliště, stavební oblasti 0 - Irkutsker Straße.

Umístění obytné zóny na jihu města bylo výsledkem tří úvah. Zaprvé se obytná zóna měla nacházet mezi velkými průmyslovými areály v Altchemnitz a Siegmar-Schönau, navíc urbanistické plány z konce 50. let počítaly s rozrůstáním města jižním směrem podél Stollberger Strasse. Tyto plány byly podpořeny měřením prašnosti a teploty v létě 1950, které ukázalo rozsáhlou zónu nadprůměrně čistého vzduchu a podprůměrně nízkých teplot podél hřebene Stollberger Straße/Morgenleite.


Bauarbeiter während der Arbeit auf dem Dach eines Wohnblocks auf der Allende-Straße 156-160. Das Bild entstand im Jahr 1978.
Fotografování: Leibniz-Institut für Raumbezogene Sozialforschung

Oblast Fritz-Heckert, jejíž výstavba byla oficiálně zahájena v roce 1974, patří k nejstarším velkým městským sídlištím, která byla vybudována v rámci programu průmyslového bydlení v NDR. Základní kámen berlínského Marzahn-Hellersdorfu byl položen v roce 1975, Lipska-Grünau v roce 1976 a Drážďan-Gorbitz v roce 1981. Halle-Neustadt je sice starší, jeho výstavba začala v roce 1964, ale od počátku bylo plánováno jako samostatné nové město s vlastní správou, nikoli jako sídliště v rámci stávajícího města. Rozsáhlé sídliště zde proto hraje průkopnickou roli.

První plány pro oblast Heckert počítaly s výstavbou až k obci Markersdorf. Později byla zahrnuta i pole jižně od Markersdorfu a od roku 1980, kdy bylo připojeno 107 hektarů pozemků v Neukirchenu, byla hranice města Karl-Marx-Stadt posunuta jižním směrem, aby vznikl prostor pro dalších 5 000 bytů. Do ukončení výstavby v roce 1990 tak vzniklo přibližně 32 300 bytů pro 92 000 obyvatel. Kopcovitá a okrajová poloha zvýšila náklady na výstavbu. Zatímco Deutsche Bauakademie povolila náklady ve výši 50 000 marek na jeden byt v oblasti Heckert, na byty v nejjižnější čtvrti Hutholz bylo třeba získat 85-90 000 marek. Použité panelové prvky byly prefabrikovány mimo jiné v panelárně ve Furthu a na příslušné cyklostezky v oblasti Heckert byly dopraveny nízkozdvižným vozíkem. Řidiči nákladních automobilů projeli tuto trasu až 600krát ročně.



Das Bild um 1982 zeigt eine Baustelle mit Plattenbauten auf der Johannes-Dick-Straße, die gerade errichtet werden.
Fotografování: Stadtarchiv Chemnitz

Dnes je těžké si představit, že se budoucí obyvatelé na toto velké staveniště nastěhovali hned po dokončení domů. Protože v betonových prvcích byla kvůli výrobnímu procesu stále vázána zbytková vlhkost, někteří první nájemníci sušili prádlo na sušácích před oknem. Mnozí obyvatelé dodnes vzpomínají na blátivé cesty. Pro mnoho dětí byl život na stavbách velkým dobrodružstvím.