Objevte historii: Morgenleite
V srdci jižní části Chemnitz
Kopec, který vítá vycházející ranní slunce, je pojmenováním čtvrti Morgenleite. Část názvu "-leite" je převzata ze starohornoněmeckého slova "(h)lita" a znamená něco jako svah nebo kopec. Slovo "Morgen" bylo přidáno proto, že svah spadá směrem na východ, tedy k rannímu slunci. V tomto místě čtvrť ukazuje své dvě kontrastní urbanistické tváře: mnoho obyvatel si Morgenleite spojuje se zalesněnou oblastí severně od Wladimir-Sagorski-Straße až k Südringu. Toto jméno však nese i šestipatrová a jedenáctipatrová obytná zástavba jižně od Sagorski-Strasse.
Pár kroků od této stély se nachází bronzová deska, která označuje geografický střed panelového sídliště "Fritz Heckert". Morgenleite leží v srdci bývalého nového sídliště. Nebylo tomu tak vždy. V dobách industrializace oceňovali výhody tohoto hřebene bohatí chemnitzští továrníci a podnikatelé. Vítr odtud obvykle vanul směrem k továrnám v Altchemnitz a jejich komínům. Jejich kouř proto jen zřídka přenášel zápach a saze do Morgenleitu. Není divu, že zde na počátku 20. století vznikaly honosné vily.
Severně od dnešní ulice Wladimir-Sagorski-Straße se podařilo zachovat původní přírodní ráz historické čtvrti Morgenleite. Někdejší lesy, rybníky a louky se z velké části zachovaly dodnes, ačkoli již v roce 1974, kdy byla zahájena výstavba areálu Fritze Heckerta, existoval plán na rozvoj této oblasti jako kulturního a společenského centra. Mělo se zde setkávat 92 000 obyvatel z různých stavebních oblastí kdysi třetího největšího nového sídliště ve východním Německu. Kromě nákupního centra zde mělo vyrůst kruhové kino, devatenáctipatrový hotel, sibiřská restaurace a obchodní domy Konsument. Plány počítaly také s výstavbou 2 850 bytů pro 7 700 obyvatel. Oblast je však silně poznamenána drobnými vodními toky a pramennými oblastmi. Na těchto pozemcích by sice bylo možné stavět, ale bylo by to velmi nákladné a vyžadovalo by to velké množství materiálu, proto byly stavební práce na tomto místě vždy odloženy.
Pád komunismu tyto ambiciózní plány - alespoň dočasně - ukončil. Jižně od ulice Wladimir-Sagorski-Straße se ukázalo, že podmínky pro výstavbu jsou příznivější. Od roku 1978 bylo v tehdejší stavební oblasti V postaveno více než 4 100 bytů pro 12 200 obyvatel. S délkou přes 480 metrů, 17 vchody a 700 byty byl postaven také jeden z nejdelších bytových domů ve východním Německu, kterému se s oblibou říká "městská zeď". Nezastavěné kulturní centrum představovalo citelný urbanistický deficit. Jednak chybělo urbanistické propojení severní a jižní části sídliště, jednak zde chyběly atraktivní možnosti trávení volného času a konzumace.
V 90. letech 20. století se urbanisté a investoři znovu chopili někdejších plánů na obchodní centrum, aby je pod novou záštitou realizovali. Strmý svah si od projektantů vyžádal hodně, ale ti rozpoznali příležitost pro jedinečný a nezaměnitelný design. Po rozsáhlé koordinaci zúčastněných stran byl v roce 1997 položen základní kámen. Slavnostní otevření "Vita-Centra" v roce 1999 proběhlo za přítomnosti tehdejšího ministerského předsedy Kurta Biedenkopfa a pana starosty Petera Seiferta. Otevíracího víkendu se zúčastnilo více než 300 000 návštěvníků. Doprava v okolních ulicích a na parkovištích zkolabovala. Dvě nápadné skleněné kupole nákupního centra se od té doby staly dominantou čtvrti. Otevřením krátce před přelomem tisíciletí získala obytná čtvrť "Fritz-Heckert" po více než dvaceti letech plánování kulturní a společenské centrum.
Další místa Infostelen:
Inaugurace stély 17. srpna 2024
