Objevte historii: Johannistor / Beckerplatz
Brána svatého Jana
V roce 1264 je starý kostel svatého Jana na dnešní Zschopauer Straße popsán jako "extra muros", tedy mimo hradby. Není však jasné, zda se jednalo již o kamenné opevnění, nebo jen o val s palisádami. Stavební činnost od první poloviny 15. století vedla k rozšíření městských hradeb a městské brány s reprezentativními branskými věžemi. Názvy byly odvozeny od příslušných předměstí nebo jejich kostelů.
Věž brány svatého Jana
V účtech z let 1597/98 jsou uvedeny podrobné informace o stavbě věže brány svatého Jana u východního východu z města. Na její stavbě se podíleli tesař Gregor Spindler, kameník Hans Müller a hodinář Caspar Libitzschen, který nechal v Lipsku zhotovit zvon věže. V 17. století byla věž završena barokní kopulí.
Při vjezdu do města se nejprve projíždělo kolem Johannisterského mostu, který vedl přes takzvaný Johannisgraben. Za mostem měli své byty strážník a vrátný. Ti v určitou dobu nechávali městskou bránu přes noc zavřenou a pečlivě spravovali vybrané clo.
Z Johannistoru na Johannisplatz
Na konci 18. století se začal Anger před Johannistorem rozvíjet jako předměstí. Do roku 1805 zde bylo postaveno 37 nových domů, zatímco hradby a brána byly neustále ponechávány svému rozpadu. Věž Svatojánské brány byla v témže roce kvůli zchátralosti zbořena. Do roku 1830 byla zbořena také brána spolu s byty strážníka a strážníka a mostem. Bažinatý příkop byl zasypán a přeměněn na otevřené náměstí. Kupec Winter, Friedrich August Struwe a Johann Karl Hanewald zde brzy postavili první prestižní obytné domy.
V první polovině 20. století se Johannisplatz vyvinul v jedno ze čtyř nejrušnějších náměstí v Německu.
Beckerplatz
Pokud byste se vydali od Johannistoru podél městských hradeb na jih, došli byste k Bretturmu, bývalé prachárně, která byla spolu s dalšími čtyřmi obrannými věžemi začleněna do městského opevnění. V roce 1814 získal Bretturm spolu s přilehlými částmi zdi Zwinger zednický mistr Bretschneider, aby ji nechal přestavět na obytnou budovu. Poté se věžového domu ujal Dr. Becker, a to až do roku 1855, kdy nemovitost koupilo město. Již v roce 1847 zde nechal Dr. Becker zasypat příkop, aby na něm mohla být postavena první střední a vyšší měšťanská škola.
Radnice na náměstí Beckerplatz
V roce 1879 byla městská rada konečně přemístěna ze stísněných podmínek staré radnice do budovy měšťanské školy. I ta se však brzy ukázala v rychle rostoucím městě jako příliš malá. V důsledku toho byla budova Bretturm v roce 1889 zbourána a na jejím místě byla postavena reprezentativní přístavba radnice v neoklasicistním stylu. Zelená plocha Beckerplatzu s Beckerovým pomníkem dodala radnici také zvláštní dekorativní nádech. Ten však není pojmenován po někdejším majiteli nemovitosti, ale po Christianu Gottfriedovi Beckerovi (1771-1820), který se stal významným průmyslníkem se svou tiskárnou a přádelnou kaliko a byl považován za pomocníka chudého obyvatelstva Chemnitz.
Drážďanská banka
V roce 1867 otevřel Chemnitzský burzovní spolek na Beckerplatzu institut pro obchodování na nejdůležitějších evropských a amerických komoditních a peněžních trzích a na liverpoolském trhu s bavlnou. V roce 1924 byla na tomto místě postavena pobočka Dresdner Bank podle návrhu chemnitzského architekta profesora Heinricha Straumera. Je to jediná budova na náměstí Beckerplatz, která přečkala druhou světovou válku bez úhony a zachovala se dodnes. V 60. letech 20. století bylo náměstí vyklizeno. Dnes na jeho místě stojí hlavní nádraží Chemnitz.