Chemnitz současní svědci: Ursula Poerschmann
Večer 5. března 1945 jsme s matkou (otec byl ve válce) a dalšími obyvateli seděli v protileteckém krytu našeho domu na Holzweberstr. 47 (dnes Wiesenstr.), protože byl vyhlášen letecký poplach.
Poté, co náš dům zasáhla zápalná bomba, jsme museli sklep opustit. Na ulici jsme viděli, že vlevo a vpravo od Kasernenstr. (Clara-Zetkin-Str.) až k Moritzstraße hoří. Běželi jsme na Bernsbach Platz. Cestou tam jsme viděli, jak hoří i ulice SA (Reitbahnstrasse). Hořela také Ritterstrasse po levé straně až k Zschopauer Strasse. Hořelo také několik domů na Fritz-Reuter-Str - Apollostr - Bernsdorfer Str - Reichenhainer Str.
Zatímco obě bernsbašské školy byly zničeny demoličními bombami, ohnivé peklo způsobily fosforové bomby.
Běželi jsme s maminkou za mnoha lidmi, kteří šli po Reichenhaineru směrem k Erfenschlagu. Museli jsme také projít kolem mnoha hořících domů (Stadtler Str., Dittesstr. včetně Dittesschule).
Po krátkých přestávkách na nadechnutí a po několika soucitných lidech, kteří nám dali něco k jídlu, jsme 6. března odpoledne dorazili do Ehrenfriedersdorfu. Poskytli nám přístřeší v uprchlickém táboře ve škole v Ehrenfriedersdorfu a dovolili nám zůstat.
Současné svědecké brožury
Věčný pochod
Vzpomínky na dětství za války
Poslední svědci
Když starý Chemnitz zahynul v krupobití bomb.