Chemnitz současní svědci: Waltraud Spitznerová
V té době jsem bydlel v Chemnitz, Jakobstr. 12, což byl dvojdomek bývalého Ballhaus Zweiniger.
Tu noc si dodnes velmi dobře pamatuji, i když jsem byl ještě tak malý. 2 roky a 7 měsíců. Náš sklep podpírala spousta tlustých sloupů, na každém volném místě na podlaze stály hrnce s vodou, prostě to tak bylo. Soused mi dal suchar, který mi bohužel vypadl z ruky a spadl právě do takové misky s vodou. Žalostně jsem se rozplakala, protože suchar byl okamžitě promočený. Všichni jsme se přesunuli těsně k sobě, dokud se neutišil hluk. Když jsme se vrátili nahoru, v sousedním domě č. 14, hned vedle našeho, spadla bomba. Díky Bohu se nikomu nic nestalo. Podle mých vzpomínek z dětství se všichni obyvatelé předního domu odebrali do zadní části domu. I když jsem byl ještě tak malý, všechno mi stále utkvělo v paměti. Později, když se Chemnitz odklízel, pracovala moje matka jako suťovnice.
Současné svědecké brožury
Věčný pochod
Vzpomínky na dětství za války
Poslední svědci
Když starý Chemnitz zahynul v krupobití bomb.