Kameny úrazu v Chemnitzu
Rosalie, Johanna, Bernhard a Harry Kamnitzerovi
Rosalie Kamnitzerová, rozená Bergerová
Narozena: 04.06.1860
Zemřela: 07.10.1942
Sponzor: Vollkasko-Massivhaus Chemnitz GmbH Partner licence Town & Country
Johanna Kamnitzer
Narozena: 19.02.1879
Zemřela: po 10.05.1942
Kmotra: Beate Legler
Bernhard Kamnitzer
Narozen: 24.03.1885
Zemřel: 12.10.1942
Kmotři: Mgr: Dr. Carsten Czenkusch a Marion Czenkuschová
Harry Kamnitzer
Narozen: 05.12.1888
Zemřel: 31.01.1943
Kmotr: Matthias Legler
Místo instalace:
Barbarossastrasse 55Kladení kamene na:
5. října 2020
Životní cesta
Rodina Kamnitzerů patřila k těm židovským rodinám v Chemnitzu, pro které byla emigrace nemožná. Bernhard Kamnitzer byl prvním členem rodiny, který se do Chemnitz přestěhoval. Jeho rodiče byli Gerson a Rosalie Kamnitzerovi, kteří žili v Západním Prusku. Bernhard, známý také jako Benno, zůstal v Görlitz až do podzimu 1907. V té době byl již jeho strýc Max Berger v Chemnitz úspěšným podnikatelem. O dvacet let dříve založil továrnu na punčochové zboží. Od té doby pro něj Bernhard Kamnitzer pracoval jako obchodní cestující.
Rosalie Kamnitzerová, jeho ovdovělá matka, se do Chemnitz přestěhovala v polovině 20. let. Doprovázela ji neprovdaná dcera Johanna. Od té doby bydleli v přízemí domu na Barbarossastrasse 55. O několik let později se do Saska přestěhoval i jejich mladší syn, kupec Harry Kamnitzer. V červnu 1932 založil Bernhard Kamnitzer spolu s podnikatelem Franzem Breslauerem vlastní firmu Maxonia Wirkwaren GmbH. Jednatelé udržovali četné kontakty v zahraničí, které sahaly až do Jižní Afriky.
Převzetí moci nacisty znamenalo pro rodinu pronásledování a likvidaci. Bernhard Kamnitzer nedokázal zabránit zrušení své mladé firmy. V lednu 1940 se oženil s rozvedenou Judith Paretzkinovou, která pocházela z Ukrajiny. Jeho žena o několik týdnů později emigrovala do USA. Bernhard Kamnitzer zůstal v Chemnitzu. K emigraci do Palestiny mu nepomohlo ani "přeskupení" v Berlíně. Po návratu byl ubytován v domě na Friedrichstraße 5. Od té doby musel žít ve stísněných podmínkách se svou 81letou matkou a sourozenci v zadním dvoře budovy, kde dříve sídlil obchod s obuví Balkind.
Odtud byli Rosalie Kamnitzerová a její synové 7. září 1942 deportováni do Terezína. Její dcera byla deportována na Východ již 10. května 1942.
Kameny úrazu v Chemnitzu
Je to projekt proti zapomínání: od roku 2007 se v Chemnitzu každoročně pokládají kameny úrazu.
Pamětní kameny zasazené do chodníku připomínají tragické osudy spoluobčanů, kteří byli během nacionálně socialistického režimu pronásledováni, deportováni, zavražděni nebo dohnáni k smrti.
více