Kameny úrazu v Chemnitzu

Elsa, Marianne a Helga Hauptmannovy

Fotografování: Stadt Chemnitz Pressestelle

Elsa Hauptmannová, rozená Jacobiová

Narozena: 02.09.1881

Zemřela: po 10. květnu 1942

Marianne Hauptmann

Narozena: 05.11.1905

Zemřela: 01.05.1977

Helga Hauptmann, provdaná Bessac

Narozena: 05.09.1907

Zemřela: 28.03.1999

Místo instalace:

Heinrich-Beck-Straße 7

Pokládání kamene na klopýtnutí:

6. května 2021

Životní cesta

Elsa Hauptmann (rechts) mit den Eheleuten Archenhold, mit denen sie sich gemeinsam mit Elsa Flieg-Fuchs und dem Ehepaar Horn eine Wohnung in einem Chemnitzer Judenhaus teilen musste.

Když se Elsa Hauptmannová po roce 1933 přestěhovala do města Chemnitz, byla již vdovou. Její manžel Julius Hauptmann zemřel 4. listopadu 1932 v Lipsku. Bývalá majitelka lékárny Salomon v Lipsku se vyšvihla na místo ředitelky a vedoucí lékárnice v Gohlisu.

Elsa Hauptmannová byla dcerou manželů Jacobiových z Döbelnu. Její rodiče vlastnili v městečku ve středním Sasku obchod s pánskou a chlapeckou garderobou. Dne 27. dubna 1903 se provdala za Julia Hauptmanna, syna obchodníka z Dolního Slezska, který byl o pět let starší a do konce roku 1902 studoval chemii v Lipsku. Od té doby žili manželé v Lipsku, kde se jim narodily tři děti: Friedrich (*1904), Marianne (*1905) a Helga (*1907). V březnu 1909 se rodina přestěhovala do Landshutu a do veletržního města se vrátila až na jaře 1919.

O dětech jsou známy následující údaje: Friedrich Hauptmann, inženýr, emigroval se svou ženou Lore v raném věku do Jeruzaléma. V říjnu 1939 se manželé přestěhovali do USA. Helga Hauptmannová, vystudovaná zdravotní sestra, byla provdána za berlínského obchodníka Rudolfa Bettsacka. Manželé v roce 1939 emigrovali přes Sovětský svaz do Šanghaje.

Po absolvování střední školy začala Marianne Hauptmannová v dubnu 1925 studovat práva na univerzitě v Lipsku, která dokončila na konci roku 1928. Stáž ji zavedla na ministerstvo spravedlnosti v Drážďanech. Kariéra ve státní správě jí však byla odepřena. Znemožnilo jí to převzetí moci národními socialisty v roce 1933.

Místo toho Marianne Hauptmannová přijala nabídku židovské náboženské obce v Chemnitzu. Místní židovské sociální středisko, které vedl rabín Dr. Hugo Fuchs, hledalo zaměstnance, který by se zabýval právními záležitostmi. Již v květnu 1934 si mladá posuzovatelka v poradně posteskla nad stavem židovské vývařovny. Marianne Hauptmannová bydlela spolu se svou matkou a osmdesátiletou babičkou Rosalií Jacobiovou v bytě v domě na Heinrich-Beck-Straße 7, který vlastnil židovský obchodník Max Geller.

Rosalie Jacobi zemřela 5. září 1936 a Marianne Hauptmann se následně připravovala na emigraci. Dne 3. července 1939 se jí konečně podařilo emigrovat do Anglie, kde se usadila v Leicesteru. Její téměř 58letá matka Elsa zůstala v Chemnitzu sama. V létě 1939 byla ubytována v jednom z mnoha "židovských domů" na adrese Äußere Klosterstraße 2. V roce 1939 se jí podařilo dostat se do Německa. Byt ve třetím patře musela sdílet s Elsou Flieg-Fuchsovou, matkou Stefana Heyma, a manželi Archenholdovými a Hornovými.

Uvažovala také o emigraci do Šanghaje za svou dcerou Helgou, ale blížící se začátek války jí to téměř znemožnil. Dne 10. května 1942 byla Elsa Hauptmannová spolu s více než tisícovkou Židů ze středního Německa deportována do ghetta Belzyce u Lublinu, kde byla v následujících týdnech zavražděna.

Marianne Hauptmannová se o tom dozvěděla až následující rok. V listopadu 1948 se přestěhovala do USA poté, co se její sestře, která si později říkala Bessac, podařilo v dubnu 1947 přestěhovat ze Šanghaje do USA. Marianne Hauptmannová se od raného dětství přátelila s Marií Cordesovou z Lipska. Dr. Hans-Joachim Kandler, farář na penzi, dodnes uchovává rozsáhlou korespondenci mezi oběma přítelkyněmi a jako sponzor Kamenů úrazu by rád udržoval památku Elsy Hauptmannové a jejích dcer při životě.

Kameny úrazu v Chemnitzu

Je to projekt proti zapomínání: od roku 2007 se v Chemnitzu každoročně pokládají kameny úrazu.

Pamětní kameny zasazené do chodníku připomínají tragické osudy spoluobčanů, kteří byli během nacionálně socialistického režimu pronásledováni, deportováni, zavražděni nebo dohnáni k smrti.

více