Kameny úrazu v Chemnitzu

Elsa Hauptmannová, rozená Jacobiová

Narozena: 02.09.1881

Zemřela: po 10. květnu 1942

Marianne Hauptmann

Narozena: 05.11.1905

Zemřela: 01.05.1977

Helga Hauptmann, provdaná Bessac

Narozena: 05.09.1907

Zemřela: 28.03.1999

Když se Elsa Hauptmannová po roce 1933 přestěhovala do města Chemnitz, byla již vdovou. Její manžel Julius Hauptmann zemřel 4. listopadu 1932 v Lipsku. Bývalá majitelka lékárny Salomon v Lipsku se vyšvihla na místo ředitelky a vedoucí lékárnice v Gohlisu.

Elsa Hauptmannová byla dcerou manželů Jacobiových z Döbelnu. Její rodiče vlastnili v městečku ve středním Sasku obchod s pánskou a chlapeckou garderobou. Dne 27. dubna 1903 se provdala za Julia Hauptmanna, syna obchodníka z Dolního Slezska, který byl o pět let starší a do konce roku 1902 studoval chemii v Lipsku. Od té doby žili manželé v Lipsku, kde se jim narodily tři děti: Friedrich (*1904), Marianne (*1905) a Helga (*1907). V březnu 1909 se rodina přestěhovala do Landshutu a do veletržního města se vrátila až na jaře 1919.

O dětech jsou známy následující údaje: Friedrich Hauptmann, inženýr, emigroval se svou ženou Lore v raném věku do Jeruzaléma. V říjnu 1939 se manželé přestěhovali do USA. Helga Hauptmannová, vystudovaná zdravotní sestra, byla provdána za berlínského obchodníka Rudolfa Bettsacka. Manželé v roce 1939 emigrovali přes Sovětský svaz do Šanghaje.

Po absolvování střední školy začala Marianne Hauptmannová v dubnu 1925 studovat práva na univerzitě v Lipsku, která dokončila na konci roku 1928. Stáž ji zavedla na ministerstvo spravedlnosti v Drážďanech. Kariéra ve státní správě jí však byla odepřena. Znemožnilo jí to převzetí moci národními socialisty v roce 1933.

Místo toho Marianne Hauptmannová přijala nabídku židovské náboženské obce v Chemnitzu. Místní židovské sociální středisko, které vedl rabín Dr. Hugo Fuchs, hledalo zaměstnance, který by se zabýval právními záležitostmi. Již v květnu 1934 si mladá posuzovatelka v poradně posteskla nad stavem židovské vývařovny. Marianne Hauptmannová bydlela spolu se svou matkou a osmdesátiletou babičkou Rosalií Jacobiovou v bytě v domě na Heinrich-Beck-Straße 7, který vlastnil židovský obchodník Max Geller.

Rosalie Jacobi zemřela 5. září 1936 a Marianne Hauptmann se následně připravovala na emigraci. Dne 3. července 1939 se jí konečně podařilo emigrovat do Anglie, kde se usadila v Leicesteru. Její téměř 58letá matka Elsa zůstala v Chemnitzu sama. V létě 1939 byla ubytována v jednom z mnoha "židovských domů" na adrese Äußere Klosterstraße 2. V roce 1939 se jí podařilo dostat se do Německa. Byt ve třetím patře musela sdílet s Elsou Flieg-Fuchsovou, matkou Stefana Heyma, a manželi Archenholdovými a Hornovými.

Uvažovala také o emigraci do Šanghaje za svou dcerou Helgou, ale blížící se začátek války jí to téměř znemožnil. Dne 10. května 1942 byla Elsa Hauptmannová spolu s více než tisícovkou Židů ze středního Německa deportována do ghetta Belzyce u Lublinu, kde byla v následujících týdnech zavražděna.

Marianne Hauptmannová se o tom dozvěděla až následující rok. V listopadu 1948 se přestěhovala do USA poté, co se její sestře, která si později říkala Bessac, podařilo v dubnu 1947 přestěhovat ze Šanghaje do USA. Marianne Hauptmannová se od raného dětství přátelila s Marií Cordesovou z Lipska. Dr. Hans-Joachim Kandler, farář na penzi, dodnes uchovává rozsáhlou korespondenci mezi oběma přítelkyněmi a jako sponzor Kamenů úrazu by rád udržoval památku Elsy Hauptmannové a jejích dcer při životě.

Je to projekt proti zapomínání: od roku 2007 se v Chemnitzu každoročně pokládají kameny úrazu.

Pamětní kameny zasazené do chodníku připomínají tragické osudy spoluobčanů, kteří byli během nacionálně socialistického režimu pronásledováni, deportováni, zavražděni nebo dohnáni k smrti.

více