Kameny úrazu v Chemnitzu
Werner Michaelis Götz
Werner Michaelis Götz
Narozen: 23/08/1904
Zemřel: 27.05.1943
Místo instalace:
Andréstraße 39Pokládání kamene na klopýtnutí:
17. května 2022
Životní cesta
Werner Michaelis Götz se narodil v Penigu jako syn obchodníka. Jeho otec Richard Götz se na jaře 1910 přestěhoval do Chemnitz, kde založil továrnu na kartáčnické zboží. Od podzimu 1913 žil s rodiči a starší sestrou Paulou Margaretou v Glauchau, kde jeho otec 9. prosince 1914 zemřel. Na jaře 1915 se matka s dětmi vrátila do Chemnitz, kde od té doby žili na adrese Andréstraße 39. V roce 1915 se matka vrátila do Chemnitz.
Werner M. Götz zde navštěvoval městskou střední školu a poté absolvoval obchodní učiliště. Po zbytek života zůstal svobodný. Po smrti matky v roce 1932 pracoval jako dělník. V květnu 1938 nabídl dvě místnosti k pronájmu, aby mohl z příjmu žít. Během listopadového pogromu v roce 1938 byl Werner Götz vzat do "ochranné vazby" a deportován do zvláštního pogromistického tábora v Buchenwaldu. Tam byl 14. ledna 1939 propuštěn. Následovaly nucené práce v cihelně Richarda Theysona v Borně.
Dne 3. července 1939 obdržel od nacistických finančních úřadů "bezpečnostní příkaz", což znamenalo, že již neměl volný přístup ke svému majetku. Aby mohl emigrovat, prodal v této době svou jídelnu. Jeho plány na emigraci však byly zrušeny kvůli blížícímu se vypuknutí války. Dne 27. března 1940 se proto přihlásil do Ahrensdorfu, kde se nacházel židovský převýchovný tábor. Odtud byl hned následujícího dne poslán na lesnické přidělení do Ruhlsdorfu u Luckenwalde. Od 12. července 1940 byl v Markendorfu u Paderbornu, kde se rovněž nacházel židovský přeškolovací a nasazovací tábor. Při požáru baráku přišel o všechno spodní prádlo, oblečení a boty.
Dne 1. března 1943 byli obyvatelé přeškolovacího tábora zatčeni a deportováni do vyhlazovacího tábora Osvětim. Werner Götz tam údajně o několik týdnů později zemřel na "tyfus", jak se po skončení války dozvěděla jeho sestra Margaretha Gellerová. Na památku Wernera Michaelise Götze nechala jeho sestra a její manžel Max Geller v říjnu 1946 otisknout nekrolog v německo-židovských exilových novinách "Aufbau".
Kameny úrazu v Chemnitzu
Je to projekt proti zapomínání: od roku 2007 se v Chemnitzu každoročně pokládají kameny úrazu.
Pamětní kameny zasazené do chodníku připomínají tragické osudy spoluobčanů, kteří byli během nacionálně socialistického režimu pronásledováni, deportováni, zavražděni nebo dohnáni k smrti.
více