Kameny úrazu v Chemnitzu

Leon Jessel

Stolperstein für Leon Jessel
Fotografování: Stadt Chemnitz, Pressestelle

Leon Jessel

Narozen: 22. ledna 1871

Zemřel: 04.01.1942

Místo pokládky:

Klosterquergasse 4, dnes Börnichsgasse 1

Kladení kamene na:

17. května 2022

Životní cesta

Leon Jessel war ein bekannter Operettenkomponist, der unter anderem in Chemnitz engagiert war.
Fotografování: Staatsbibliothek Berlin

Na konci 19. století byl Leon Jessel nejen druhým dirigentem Městského divadla v Chemnitz, ale také ředitelem sboru. Jako skladatel operet a hudebních komedií si získal trvalé zásluhy v dějinách hudby. Jen v letech 1913-1936 složil 29 operet.

Byl synem židovského obchodníka Samuela Jessela, který se svou ženou Mary Brockovou žil nějaký čas v USA. Manželé se vrátili do Evropy a zpočátku žili ve Štětíně, kde se jim narodil syn. Od roku 1891 jako mladý muž objížděl německé divadelní scény a živil se dirigováním a komponováním, zpočátku působil v Gelsenkirchenu a Mülheimu an der Ruhr. V následujících letech působil jako dirigent mimo jiné ve Freibergu, Kielu a Štětíně. V této době konvertoval ke křesťanské víře. V roce 1896 se oženil s Clarou Auguste Luise Grunewaldovou.

V letech 1897-1900 působil Leon Jessel v městském divadle v Chemnitz. V letech 1897-98 bydlel na Börnichsgasse 1, v letech 1898-99 na Friedrichplatz 6 a v letech 1899-1900 na Klosterquergasse 4. Po skončení angažmá v Chemnitz se Jessel přestěhoval do Lübecku. Tam působil jako kapelník ve Wilhelmtheater a ředitel odborářského Liedertafelu. V hanzovním městě se jim 13. května 1909 narodila dcera Eva Maria Elisabeth. V roce 1911 se rodina přestěhovala do Berlína. Manželství skončilo rozvodem v roce 1919. Dne 15. dubna 1921 se Jessel v Berlíně oženil s o 19 let mladší Annou Marií Johannou Gerholdtovou. Od té doby žili manželé v Berlíně-Wilmersdorfu. Během svého působení v Berlíně se Jessel stále více zaměřoval na komponování operet, které měly premiéru především v hlavním městě a později také v Mnichově, Hamburku a Königsbergu.

Největší úspěch slavil s operetou "Das Schwarzwaldmädel", která měla premiéru v berlínské Komische Oper 25. srpna 1917. O velkém úspěchu opery "Das Schwarzwaldmädel" svědčí skutečnost, že jen do roku 1927 byla uvedena asi 6000krát - včetně Chemnitzu. První představení se konalo 29. prosince 1917 v "Central-Theater" na Zwickauer Straße. Na představení byl přiveden operetní soubor městského divadla. Chemnitzské divadlo se tak stalo prvním zemským divadlem, které tuto hru uvedlo - a to uprostřed první světové války. Dne 21. dubna 1921 se v Chemnitz konalo sté představení, které dokonce dirigoval sám Jessel. Druhý velký úspěch slavil v roce 1921 s operetou "Die Postmeisterin".

Převzetí moci národními socialisty mělo drastické důsledky i pro Jessela, přestože se již dávno rozešel s židovstvím a považoval se především za Němce. Jeho německé národní vyznání mu však nepomohlo stát se členem "Kampfbund für deutsche Kultur", který byl založen již v roce 1929. Jeho mimořádně populární díla se směla v Říši hrát jen do roku 1937. V Chemnitzu se "Schwarzwaldmädel" příležitostně hrály ještě v letech 1934-35, než byl repertoár "odžidovštěn".

Leon Jessel byl 15. prosince 1941 zatčen tajnou státní policií v Berlíně-Mitte. Důvodem byl dopis jeho vídeňskému libretistovi, napsaný v roce 1939 a nalezený při domovní prohlídce, v němž zoufalý skladatel poznamenal: "Nemohu pracovat v době, kdy židovská štvanice hrozí zničit můj národ, kdy nevím, kdy krutý osud zaklepe i na mé dveře." Leon Jessel byl ve sklepě policejního ředitelství na Alexanderplatzu natolik týrán, že 4. ledna 1942 zemřel v berlínské židovské nemocnici. Oficiální příčinou smrti, kterou úřady uvedly, byl "zápal plic". Jeho ostatky byly nejprve pohřbeny na hřbitově Südwestkirchhof ve Stahnsdorfu, v roce 1955 byly převezeny na berlínský hřbitov Wilmersdorf.

Kameny úrazu v Chemnitzu

Je to projekt proti zapomínání: od roku 2007 se v Chemnitzu každoročně pokládají kameny úrazu.

Pamětní kameny zasazené do chodníku připomínají tragické osudy spoluobčanů, kteří byli během nacionálně socialistického režimu pronásledováni, deportováni, zavražděni nebo dohnáni k smrti.

více