Kameny úrazu v Chemnitzu
Marie a Josef Špátovi
Marie Špátová, rozená Schuracková
Narozena: 03.08.1883
Zemřela: 09.06.1944
Josef Spata
Narozen: 19.01.1888
Zemřel: 10.04.1959
Místo instalace:
Elisenstraße 23Kladení kamene na:
17. května 2022
Životní cesta
Podle oficiálních statistik vynesly civilní soudy v nacistickém státě 16 560 rozsudků smrti, z nichž přibližně 12 000 bylo vykonáno. Jeden z 15 896 rozsudků smrti vynesených během válečných let se týkal chemnitzské komunistky Marie Špátové, která byla popravena ve věznici Berlin-Plötzensee 9. června 1944.
Marie Špátová se narodila v Nimschützu u Budyšína. Tiskařská dělnice byla provdána za manuálního dělníka Maxe Gerhardta. Manželé žili na adrese Elisenstraße 23. Po ukončení manželství v roce 1922 přijala opět své dívčí jméno. Dne 3. listopadu 1923 se provdala za stavebního dělníka Josefa Špátu, který pocházel ze slezského okresu Glatz. Její adresa se nezměnila ani po novém sňatku. Josef Špáta bojoval v první světové válce a od roku 1921 žil v Chemnitz. Již v ruském zajetí si našel cestu k "bolševické straně", jak později napsal. Vstoupil do městské pobočky KPD v Chemnitz.
Poté, co byla strana 23. listopadu 1923 v Německu dočasně zakázána, pokračovali bez ohledu na to ve stranické činnosti a uspořádali ilegální schůzi. Dne 21. prosince 1923 byli zatčeni, ale po 14 dnech propuštěni. Svých komunistických ideálů se manželé nevzdali ani po "nacistickém převratu" a byli znovu zatčeni. Josef Špáta byl poté nacistickými úřady odveden do Borny u Lipska. Manželé pokračovali v odporu proti hitlerovskému režimu spolu s některými svými spolubojovníky. Díky svým jazykovým znalostem mohl Josef Špáta odposlouchávat několik nepřátelských stanic (včetně Rádia Moskva). Tímto způsobem manželé přispěli k poskytování informací o skutečném průběhu války. V září 1943 byli anonymně udáni tajné státní policii a zatčeni. Šlo o komplot několika sousedů ze zahrady, který byl namířen především proti manželce. Josef Špáta byl po třech týdnech vazby propuštěn. Radiopřijímače ("Saba" a "Körting") byly zabaveny.
Marie Špátová byla naopak převezena do ženské věznice v Berlíně. Třetí senát lidového soudu ji 18. dubna 1944 odsoudil k trestu smrti za podvracení vojenské moci. Její veřejný obhájce okamžitě podal žádost o milost, ale bez úspěchu. Těsně předtím, než šla na popravu, napsala Marie Špátová svému manželovi "poslední pozdrav", v němž znovu prohlásila, že je nevinná. Nyní měla "odejít do lepšího světa", který pro něj měl teprve přijít. Po skončení války byl Josef Špáta městským komisařem pro záležitosti ruského sousedství a poté vedoucím oddělení pro okupační záležitosti na odboru sociální péče městského úřadu.
Kameny úrazu v Chemnitzu
Je to projekt proti zapomínání: od roku 2007 se v Chemnitzu každoročně pokládají kameny úrazu.
Pamětní kameny zasazené do chodníku připomínají tragické osudy spoluobčanů, kteří byli během nacionálně socialistického režimu pronásledováni, deportováni, zavražděni nebo dohnáni k smrti.
více