Kameny úrazu v Chemnitzu
Norbert a Elfriede Stadthagenovi
Norbert Stadthagen
Narozen: 28. listopadu 1891
Zemřel: 15.06.1945
Elfriede Stadthagen, rozená Leinerová
Narozena: 03.07.1897
Zemřela: 23.6.1958
Místo pokládky:
Gustav-Freytag-Straße 23, dnes poblíž Gustav-Freytag-Straße 17.Kladení kamene na:
17. května 2022
Životní cesta
Obchodník Norbert Stadthagen byl jednou z více než 1 500 obětí epidemie skvrnitého tyfu v terezínském ghettu, která zde řádila i po osvobození 8. května 1945.
Narodil se v Berlíně jako syn kožešníka. Dne 20. prosince 1919 se oženil s úřednicí Lucií Spandauovou. O dvanáct měsíců později se jim narodil syn Heinz. Manželství však bylo na jaře 1925 drážďanským okresním soudem rozvedeno. Následně se přestěhoval do Chemnitz, kde pracoval jako prodavač na trhu. Dne 26. března 1928 uzavřel další manželství s Elfriede Leinerovou, stenotypistkou z Postupimi. Od té doby žili manželé na adrese Gustav-Freytag-Straße 23.
V souladu s norimberskými rasovými zákony národních socialistů bylo jejich manželství později klasifikováno jako "smíšené manželství". V roce 1936 přišel Stadthagen o živnostenský list. Úřad židovské obce poté manželům pomáhal měsíčními příspěvky na nájemné. Následovala léta nucených prací. Naposledy pracoval v pracovním oddělení továrny na svítidla E. F. Barthel (Uhlestraße 34). Domovní prohlídky prováděné gestapem byly na denním pořádku. Johannes Ahner, nenáviděný "Judenreferent", opakovaně vyvíjel nátlak na Elfriede Stadthagenovou, aby si vynutil rozvod. Ta se však odmítala rozejít. "Dne 14. února 1945 v 18 hodin odvedli mého manžela z bytu dva esesáci a jeden gestapák," vzpomínala později, "poté byl odvezen na akademii v Chemnitz. Druhý den byl odvezen do Terezína".
Tam Stadthagen 18. května 1945 onemocněl břišním tyfem. Podle Ernsta Sandera, spolubojovníka, který přežil, byl "posledních několik dní velmi slabý a v bezvědomí". Později uvedl: "Všichni jsme byli v šoku: "Spolu s dalšími lidmi jsem ho odvezl do tyfových kasáren, kde ho sundal ruský lékař." Dokumenty byly později nalezeny na ulici. Bývalí spoluvězni je předali ruskému důstojníkovi. Bruno Sternheim, další spoluvězeň, vzpomínal, že nemocný měl nakonec "vysokou horečku".
Norbert Stadthagen zemřel v tyfové nemocnici 15. června 1945 a byl zpopelněn - pravděpodobně jako "neznámý". Urna byla pohřbena na národním hřbitově v Terezíně. Elfriede Stadthagenová, která po 5. březnu 1945 uprchla do Lugau, aby unikla dalším útokům západního spojeneckého letectva, zpočátku stále doufala, že se její manžel vrátí. Pohlednice, kterou jí poslal z ghetta 15. února 1945, byla poslední známkou života. Urna s popelem Elfriede Stadthagenové byla pohřbena na městském hřbitově v Reichenhainer Straße 10. července 1958.
Kameny úrazu v Chemnitzu
Je to projekt proti zapomínání: od roku 2007 se v Chemnitzu každoročně pokládají kameny úrazu.
Pamětní kameny zasazené do chodníku připomínají tragické osudy spoluobčanů, kteří byli během nacionálně socialistického režimu pronásledováni, deportováni, zavražděni nebo dohnáni k smrti.
více