Kameny úrazu v Chemnitzu
Hersz Rappel, Recha Rappel, Ingrid Rappel
Hersz Rappel
Narozen: 27/03/1896
Zemřel: 04.01.1961 (?)
Recha Rappel, rozená Friedmannová
Narozena: 20.09.1891
Zemřela: 16.01.1960
Ingrid Rappelová
Narozena: 11.09.1921
Zemřela: Srpen 1979
Místo pokládky:
Helenenstraße 46 (dnes Walter-Oertel-Straße).Kladení kamene na:
29. května 2024
Fotografie z pokládání kamenů úrazu
Životní cesta
Obchodník Hersz Rappel se narodil ve Varšavě. Město bylo od roku 1815 hlavním městem Polského království (Kongresového Polska). Od podzimu 1917 žil v Německu. Zpočátku pobýval v Magdeburku. V únoru 1919 se přestěhoval do Chemnitzu, kde od roku 1906 žil jeho nevlastní bratr Kelman (známý také jako Karl).
Na podzim roku 1920 se Hersz Rappel, který si v obchodním světě říkal Hermann, dočasně přestěhoval do Berlína, kde se 7. října 1920 oženil s Rechou Friedmannovou. Jeho nevěsta pocházela z Berlína. O několik týdnů později se manželé, kteří nyní měli polské občanství, přestěhovali do Chemnitz. Jejich jediným dítětem byla dcera Ingrid. Narodila se na adrese Reichsstraße 39, kde se nacházela porodnice gynekologa Dr. Hermanna Uhleho (†1935).
Hersz Rappel si zpočátku otevřel obchod s vlněným zbožím a dámskou konfekcí. Obchod se nacházel na adrese Kirchgässchen 7 a jeho pobočka byla otevřena na adrese Gartenstraße 23. Z obchodu se následně stala společnost "Wollwarenhaus Rappel GmbH", která obchodovala s vlněným a jiným zbožím. Společníky byli Hersz Rappel a jeho manželka. Od března 1926 sídlil obchod s vlněným zbožím na adrese Gartenstraße 15, přímo naproti bývalé kavárně "Admirals-Palast". Předchozí pobočka zůstala zachována.
Manželé se konečně dostali do světa obchodu v Chemnitzu, když si našli byt na Kaßbergu. Přestěhovali se do Helenenstraße 46, části Helenenhofu, který byl v té době průkopnickým příkladem prostorného bydlení. Byty už měly koupelnu, vodárnu a balkon u kuchyně. A manželé zde našli také řadu společných zařízení. Kromě lékárny, cukrárny a kadeřnictví zde bylo také prodejní místo družstevní mlékárny eGmbH. Penzionovaný farář Karl-Heinz Kleve předpokládá, že Recha Rappelová byla jednou ze zákaznic jeho matky, která v obchodě pracovala.
Po nástupu národních socialistů k moci se situace okamžitě změnila. Jejich první útoky byly namířeny také proti židovským majitelům obchodů. Výzva k bojkotu z 1. dubna 1933 zasáhla plnou silou i Rappelův obchod s vlněným zbožím. V červenci 1936 se manželé rozhodli svůj obchod přejmenovat. Vypustili dodatek "Wollwarenhaus". Přesto v červenci 1938 vyhlásili bankrot.
Ingrid, která se vyučila kadeřnicí, mohla v roce 1938 emigrovat do Anglie. Od té doby žila v Londýně, kde se jí ujal její téměř stejně starý bratranec Bernhard Kirschenzweig. Na rozdíl od dcery byli její rodiče ještě v Chemnitzu, když byli v rámci "polské akce" vyhoštěni ze země. S pomocí Mieczyslow (také Meiro) Kirschenzweiga, synovce žijícího v zahraničí, se však manželům podařilo v roce 1939 opustit Polsko a emigrovat do Itálie. Skončili v internačním táboře Ferramonti di Tarsia v jižní Itálii, který byl zřízen v červnu 1940. V lednu 1946 se manželům podařilo opustit Itálii na palubě osobní lodi "Rainbow Bridges" a usadit se v USA, avšak bez platného víza. V březnu 1946 manželé odcestovali z Ontaria (New York) do Kanady, aby odtud oficiálně vstoupili do USA. Od té doby žili v Chicagu.
V únoru 1947 se Ingrid Rappelové také podařilo odjet z Anglie do USA. Zaručil se za ni Samuel Wolicki, její budoucí manžel. Vzali se v USA v březnu 1947. Rodina se tak konečně shledala. O jedenáct měsíců později se jim v Chicagu narodila dcera Eva Ruth.
Autor: Dr. Jürgen Nitsche
Kameny úrazu v Chemnitzu
Je to projekt proti zapomínání: od roku 2007 se v Chemnitzu každoročně pokládají kameny úrazu.
Pamětní kameny zasazené do chodníku připomínají tragické osudy spoluobčanů, kteří byli během nacionálně socialistického režimu pronásledováni, deportováni, zavražděni nebo dohnáni k smrti.
více