Pokládání kamenů úrazu 18. a 19. října 2011

Ve dnech 18. a 19. října 2011 bylo na deseti místech v Chemnitzu položeno 15 kamenů úrazu:

Horststraße 10a

Stolperstein für Max Schindler

Max Schindler (nar. 1880), během listopadového pogromu v roce 1938 zatčen národními socialisty a vzat do tzv. ochranné vazby; zemřel 2. prosince 1938 v koncentračním táboře Buchenwald.

Eulitzstraße 15, historická (dnes: chodník Eulitzstraße 7-17)

Stolpersteine für Familie Pfifferling

Rodina Pfifferlingových, Karl Pfifferling a jeho žena Elsa Pfifferlingová, rozená Friedrichová (oba narozeni v roce 1890): oba byli deportováni v květnu 1942 a zavražděni v ghettu Belzyce u Lublinu.
Syn Edgar Pfifferling (nar. 1917): v roce 1943 byl deportován do vyhlazovacího tábora Osvětim a tam zavražděn. Dvěma dcerám se podařilo v roce 1939 emigrovat z Německa.

Germaniastraße 4, historická (dnes: Rudolf-Breitscheidstraße / roh Kanzlerstraße)

Stolperstein für Erich Kohnke

Kapelník Erich Kohnke (narozen 1900): V roce 1938 uprchl před pronásledováním ze strany nacionálních socialistů do Holandska, byl internován v tzv. tranzitním táboře (sběrném koncentračním táboře) Westerbork, v roce 1943 deportován do vyhlazovacího tábora Osvětim, kde byl 23. září 1943 zavražděn.

Antonplatz 15 (dnes: Käthe-Kollwitz-Str./chodník směrem k Brückenstr.)

Stolperstein für Hermann Rosenthal
Fotografování: Stadt Chemnitz

V letech 1940-1943 se na Antonplatzu nacházel židovský domov důchodců. Kámen připomíná obchodního zástupce Hermanna Rosenthala, narozeného v roce 1879, který byl v květnu 1942 deportován do ghetta Belzyce a tam zavražděn.

Brauhausstraße 1, historická (dnes: chodník Brauhausstraße/Moritzstraße)

Stolpersteine Familie Hartmann

Elsa Hartmannová (nar. 1885), Greta Hartmannová (nar. 1883) a Nani Hartmannová (nar. 1879): Sestry byly deportovány v květnu 1942 a zavražděny v ghettu Belzyce. Za jejich bratra Hanse Hartmanna, který byl zavražděn v koncentračním táboře Dachau v únoru 1941, byl v červnu 2010 položen Kámen úrazu.

Zschopauer Straße, historická (dnes: chodník naproti křižovatce s Ritterstraße)

Stolperstein für Hirsch Leib Elstein

Hirsch Leib Elstein (narozen v roce 1889): V roce 1939 uprchl před pronásledováním ze strany národních socialistů do Belgie, byl internován v Mechelenu, v roce 1942 deportován a 30. září 1942 zavražděn ve vyhlazovacím táboře Osvětim.

Senefelder Street 12

Stolperstein für Israel Miller

Israel Miller (narozen v roce 1886): V roce 1936 byl zatčen za tzv. rasové znesvěcení a poslán do vězení ve Waldheimu. Po propuštění byl v roce 1939 vyhoštěn ze země a v roce 1942 zavražděn v Lublinu.

Kreherstrasse 75

Stolperstein Albert Hähnel

Albert Hähnel (narozen 1903): Tento protifašistický odbojář byl několikrát zatčen národními socialisty, naposledy v roce 1944 gestapem v Chemnitz a 27. března 1945 zastřelen v Neukirchenu.

Hoferova ulice 4

Stolpersteine Elisabeth Voigt

Elisabeth Voigt (narozena v roce 1887): Elisabeth Voigtová byla v roce 1929 kvůli své nemoci přijata do sanatoria a pečovatelského domu v Zschadrassu. Odtud byla 15. srpna 1940 převezena do jednoho z nacistických vražedných center, Pirna-Sonnenstein, kde byla téhož dne zavražděna v rámci "Akce T4".

Fürstenstraße 12

Stolperstein Moritz Zudkowitz

Moritz Zudkowitz (nar. 1891) a jeho manželka Masza Zudkowitzová, rozená Malinski (nar. 1897): Manželé, kteří měli polské občanství, byli koncem října 1938 během celostátní akce deportováni do Polska a v roce 1942 zavražděni ve vyhlazovacím táboře Chelmno (Kulmhof).