Položení základního kamene 10. září 2014

V bývalých obchodních domech Schocken zde pracovali cukrář Bernhard Stieglitz (nar. 1910) a prodavačka Jette Tamlerová (nar. 1902)".
Bernhard Stieglitz byl v srpnu 1939 po delším pobytu v psychiatrické léčebně v Chemnitz a ve státní nemocnici v Zschadrassu deportován do Polska, kde byl později zavražděn. Jette Tamlerová byla 10. května 1942 deportována do ghetta Belzyce u Lublinu. Když bylo ghetto v říjnu 1942 vyklizeno jednotkami SS, bylo zavražděno asi 5 300 lidí včetně Jette Tamlerové.

Sponzor: Spolek přátel Státního archeologického muzea v Chemnitz.

Zubař a milovník umění Dr. Kurt Lichtenstein (nar. 1884), který zde žil do konce roku 1935, se v roce 1936 přestěhoval do Schönau-Teplitz (ČSR). Během okupace pohraničí uprchl v říjnu 1938 do Prahy, kde si ještě téhož měsíce podle vlastního vyjádření "ze solidarity se zatčenou manželkou" vzal život. Elsa Lichtensteinová, která sama byla nežidovského původu a nadále žila v Sasku, svého manžela "neoprávněně" finančně podporovala.

Kmotři: Gerhard Dohrn-van Rossum a jeho manželka.

Továrník Walther Sachs (nar. 1872) uprchl v roce 1933 se svou ženou Gertrudou (nar. 1872) do Holandska. Po internaci ve Westerborku následovala v roce 1944 deportace manželů do Bergen-Belsenu. Walther Sachs byl zavražděn 15. dubna 1944. Gertrud Sachsová zemřela 2. května 1945 v Tröbitzu.

Sponzor: Udo Mayer.

Obchodníka Ludwiga Scharlacha (nar. 1899), jeho ženu Gerdu (nar. 1906 jako Gerda Sachsová) a jejich dceru Eriku (nar. 1928) postihl po útěku do Holandska v roce 1933 rovněž osud internace ve Westerborku a následné deportace v roce 1943. Všichni byli zavražděni v Sobiboru.

Kmotři: Rodiče: Volker Dittrich, Andreas Kleppel, Alexander Dostmann.

Právník Dr. Fritz Gabriel Cohn (nar. 1885) byl v roce 1938 vzat do "ochranné vazby" v Buchenwaldu. Společně se svou ženou Florou Margot (narozenou v roce 1892 jako Flora Margot Bermannová) se mu v roce 1939 podařilo uprchnout do Norska, kde byli oba 26. října 1942 zatčeni a následně deportováni do Osvětimi, kde byli zavražděni.

Kmotři: M: Dr. Wolfgang Emmerich, Dr. Renate Moser.

Továrník Dr. Felix Max Frank (nar. 1891), jeho manželka Elisabeth (nar. 1898 jako Elisabeth Mosenthalová) a jejich dcera Hildegarda (nar. 1922) přišli o život při ztroskotání 18. listopadu 1939, kdy nizozemský osobní parník "Simon Bolivar" najel na německé minové pole u pobřeží Anglie.

Sponzoři: Achim Dresler, Gisela Strobel, Georgius-Agricola-Gymnasium Chemnitz.

Obchodník Leib Kleinberg (nar. 1902) byl spolu se svými třemi bratry deportován do Polska během "Polenaktion" na konci října 1938. Po dočasném návratu v roce 1939 byl vzat do "ochranné vazby" ve vazební věznici na Kaßbergu, kde si 14. dubna 1940 vzal život.

Sponzor: Dr. Jürgen Nitsche.

V "ochranné vazbě" se zde nacházel i bývalý právník Hans Mire (nar. 1908), který ukončil svůj život 17. května 1940. K tomuto kroku ho vedl "strach z umístění do koncentračního tábora". Jeho urna byla 17. června 1940 převezena do Prahy.

Kmotra: Angela Zimmerlingová.

Žil zde Rudolf Harlass (nar. 1893), člen Komunistické strany Německa (KPD), který se aktivně zapojil do politického odboje. Poté, co byl v roce 1933 uvězněn v Sachsenburgu, byl v roce 1944 v souvislosti s "Akcí Gitter" poslán do policejní věznice v Chemnitz, kam byl 6. prosince 1944 odvezen na smrt.

Sponzor: Svaz pronásledovaných nacistickým režimem / Liga antifašistů, Městský spolek Chemnitz.

Obchodník Oskar Simon (nar. 1880) byl po "ochranné vazbě" v Buchenwaldu deportován 10. května 1942 do ghetta Belzyce u Lublinu. Byl zavražděn v Chodelu 31. července 1942. Jeho sestra Käthe Simon (nar. 1883), která naposledy pracovala jako pomocná síla v obci, byla zavražděna v Osvětimi, kam byla deportována 2. března 1943. Stejný osud potkal i jeho mladší sestru, bývalou úřednici Margaretu Simonovou (nar. 1890), která byla deportována a zavražděna v Belzycích 10. května 1942.

Kmotři: Mgr: Michael Kühn, Dr. Frank Straßberger.

Josef Tittmann (nar. 1906) uprchl v roce 1937 z Chemnitzu do Polska, kde se kdysi narodil. Spolu se svou ženou Hertou (rozenou Hertou Jaschekovou v roce 1914) a dcerou Rachellou, která se narodila v roce 1938, se rozhodl uprchnout na smrt po zrušení krakovského ghetta 12. listopadu 1944.

Příbuzní rodiny Tittmannů z Izraele sponzorují dva Kameny úrazu. Další sponzor: Veronika Brandtová

Úřednice Hulda Müllerová (narozená v roce 1897 v Kutzschbauchu) byla po odpykání ročního trestu v ženské věznici v Lipsku-Kleinmeusdorfu vzata do "preventivní vazby" a po 6. červnu 1944 zemřela v koncentračním táboře Ravensbrück.

Sponzor: Dr. Kurt Kutzschbauch.

Franz Molch (nar. 1871) byl obětí "eutanazie" národněsocialistického režimu. Poté, co byl násilně umístěn do psychiatrické léčebny v Chemnitz a následně "převezen" do Zschadrassu, byl 12. srpna 1941 zavražděn v Pirně-Sonnensteinu v rámci "Akce T4".

Sponzor: Jörg Waehner.