Položení základního kamene 2. listopadu 2012
Dne 2. listopadu 2012 bylo na devíti místech v Chemnitzu položeno 16 Stolpersteine:
Hoffmannstrasse 52
Karl Goeritz (narozen 1900) byl nejmladším synem textilního továrníka Siegmunda Goeritze. Kolem roku 1930 patřil k nejvýznamnějším soukromým sběratelům umění ve městě Chemnitz, ale v roce 1937 musel s rodinou uprchnout z města do Holandska. On, jeho syn Frank-Stefan Goeritz (nar. 1932) a dcera Irene Beatrice Goeritzová (nar. 1938) se utopili při plavbě do Chile 18. listopadu 1939, když loď MS Simon Bolivar najela na minové pole u anglického pobřeží a převrátila se. Jeho žena byla jediným členem rodiny, který přežil.
Koperníkova ulice 16
Hugo Sussmann (nar. 1881) byl po likvidaci své firmy Gebrüder Sussmann AG odveden na nucené práce. Osudným se mu stal fakt, že nastoupil do tramvajového kupé, které nebylo pro Židy povoleno. V roce 1944 byl zatčen v Chemnitzu a deportován do Osvětimi. Tam byl 12. srpna 1944 zavražděn. Jeho synovi Juliu Sussmannovi (nar. 1922) se podařilo v roce 1939 uprchnout do Holandska. Nový začátek se mu však nepodařilo uskutečnit. Osaměl a 12. srpna 1940 spáchal v Amsterdamu sebevraždu.
Brückenstraße 14, historická (dnes: Brückenstraße 6 před pobočkou Sparkasse)
Dr. Alfred Lachmann (nar. 1889) byl v roce 1938 vzat do "ochranné vazby" v Buchenwaldu a 13. července 1942 deportován "na Východ". Tam byl zavražděn národními socialisty. Stejný osud potkal i jeho manželku Helene Lachmannovou (nar. 1890). Byla deportována do ghetta Belzyce 10. května 1942 s více než tisícovkou Židů ze středního Německa a zavražděna. Jejich syn Werner Konrad Lachmann (nar. 1924) se v roce 1939 nedobrovolně přestěhoval do Berlína, odkud byl 29. ledna 1943 deportován do Osvětimi a zavražděn.
Matthesstraße 15, historická (dnes: Matthesstraße Konkordiapark, mezi lezeckou halou a basketbalovým hřištěm)
David Leib Nachmann (nar. 1882), který přišel do Chemnitz z ruského Polska počátkem 90. let 19. století, byl v roce 1938 deportován do Polska. V roce 1939 byl v Chemnitz zatčen, odvezen do Buchenwaldu a 12. března 1942 zavražděn ve středisku "eutanazie" v Bernburgu. Po jeho dceři Hanni Nachmannové (nar. 1922) nebylo po roce 1938 ani památky. V roce 1945 byla prohlášena za mrtvou.
Ulice Zschopauer 107
Avram Avramovici (nar. 1885) z Rumunska a jeho žena Alta Basia Avramovici (nar. 1889) byli v roce 1942 deportováni do ghetta Belzyce. Pokusili se o útěk, ale byli chyceni a zavražděni.
Brauhausstraße 30, historická (dnes: chodník směrem ke Clara-Zetkin-Str. před KITA)
Ludwig Kohn (narozen 1878): V roce 1934 byl jako československý občan deportován do ČSR. Protože byl velmi politicky aktivní, byl deportován do Osvětimi, kde byl 8. června 1943 zavražděn.
Apollostraße 4, historická (dnes: chodník od Apollostraße k domu č. 4)
Dagobert Culp (narozen 1882): V roce 1938 byl zatčen v Chemnitzu za "rasové zneuctění". V roce 1939 byl poslán do vězení v Budyšíně. O rok později byl převezen do Sachsenhausenu, kde 7. února 1940 zemřel.
Untere Aktienstraße 14
Rosa Brudnerová (narozena jako Rosa Granditzová v roce 1884): 10. května 1942 byla deportována do ghetta Belzyce a zavražděna.
Hilbersdorfer Street 66
Anna Neubertová (rozená Anna Hertelová v roce 1885): Byla zavražděna v Pirně-Sonnensteinu 23. října 1940 kvůli duševní chorobě v rámci Akce T4 (nacistická "eutanazie").