Věž v Chemnitz: Vysoká věž | Jakobikirchturm
Mezi kostelem svatého Jakuba a Starou radnicí se tyčí Vysoká věž neboli Jakobikirchturm - jedna z nejstarších budov ve městě, která je po staletí jeho dominantou. Původně snad hradební věž z 12. století slouží nejpozději od 14. století jako zvonice farního kostela a byla několikrát zvýšena. Jako nejvyšší budova ve městě sloužila také jako strážní a pozorovací stanoviště a kancelář správce věže. V jejím suterénu se nacházel ohnivzdorný městský archiv.
Jak věž vypadala ve středověku, není známo. Po požáru v roce 1617 dostala barokní kopuli s lucernou, kterou - po zásahu bleskem v roce 1746 - do dnešní podoby přestavěl freiberský tesařský mistr Johann Gottlieb Ohndorff. Od té doby je celková výška 64 metrů. V roce 1749 dostal kostel svatého Jakuba nový, třídílný hlavní zvon. Velký zvon, odlitý drážďanským slévačem Johannem Gottfriedem Weinholdem a vážící téměř 3 000 kilogramů, je ve zvonici dodnes.
Dne 5. března 1945 věž spolu s kostelem svatého Jakuba a Starou radnicí vyhořela. Nezajištěné trosky se počátkem února 1946 zřítily k jihu a pohřbily pod sebou část radnice. Severní polovina věže, která zůstala stát v celé své výšce, musela být v důsledku toho odstřelena. Po dobrých šesti stech letech budova zmizela z panoramatu města.
Při rekonstrukci Staré radnice byla do roku 1949 obnovena základna věže včetně zvonice. Dvaatřicetimetrový pahýl byl zakryt plochou provizorní střechou, která byla původně navržena jako dočasné řešení, ale nakonec vydržela přes třicet let. Teprve v roce 1986 se mohlo přistoupit ke konečné obnově. Osmiboké patro s bývalým bytem věžníka bylo zazděno a ochoz byl přestavěn. Současně byla na náměstí postavena nová kopule s lucernou jako ocelová konstrukce s břidlicovými rohy v barokním stylu. Na věžní šachtu byla jeřábem vyzdvižena 26. září 1986. Historická skupina věží v centru města tak byla po více než čtyřiceti letech opět kompletní.