Hlavní město matematiky

Dr. Norman Bitterlich

Od 12. do 15. května se v Chemnitzu sejdou nejlepší studenti matematiky z celého Německa na celostátním kole 58. ročníku Matematické olympiády (BMO). Akci již dva roky organizuje tým složený ze zástupců Technické univerzity Chemnitz, města, Gymnázia Johannese Keplera a Státního úřadu pro školy a vzdělávání. Pro Dr. Normana Bitterlicha, koordinátora organizačního týmu, jsou po vzrušujících týdnech před námi dny plné událostí.

Jak se stanete hostitelem národního finále matematické olympiády?
Dr. Norman Bitterlich: Tím, že projevíte zájem. Matematické olympiády se od roku 1996 účastní všechny spolkové země. Každý chce být někdy pořadatelem nebo by jím měl být. Finálové kolo se v Sasku konalo dvakrát: v roce 1995 ve Freibergu a v roce 2008 v Drážďanech. V roce 2016 jsme se odvážili postoupit a na mapu jsme zařadili Chemnitz. Město je přece dobré, uznávané v podpoře talentů a my to chceme ukázat. V roce 2019 bylo na pořadu dne další volné místo. Tehdy jsme udeřili.

Od začátku školního roku probíhal 58. ročník matematické olympiády. Prvního kola, školní olympiády, se zúčastnilo přibližně 200 000 dívek a chlapců. V přísném kvalifikačním řízení prostřednictvím krajských soutěží (2. kolo) a celostátních soutěží (3. kolo) se určí 200 nejúspěšnějších mladých lidí z 8. až 12. a 13. tříd, kteří se pak v květnu setkají ve finálovém 4. kole v Chemnitzu. Celostátní kolo finančně podporuje Saské ministerstvo kultury, město Chemnitz a Nadace Hector II. K úspěchu akce přispívají také místní instituce a firmy. Záštitu nad akcí převzal ministerský předseda Michael Kretschmer.

Co mohou účastníci očekávat, když přijedou do Chemnitz?
V první řadě je samozřejmě čekají dvě dopoledne plná písemných zkoušek. To je hlavní náplň, kvůli které do Chemnitzu přijíždějí. Jako hostitelské město chceme účastníkům Chemnitz představit a ukázat jim několik věcí.
V pondělí a v úterý odpoledne je čeká prohlídka Chemnitzu s průvodcem. Pod heslem věda a obchod se podniky dohodly, že skupiny přivítají a ukážou jim své podniky. Přítomni budeme také na Technické univerzitě. Zázračnou zemi fyziky musíte při své návštěvě Chemnitzu navštívit. Úterý je pak vyhrazeno kulturní a muzejní krajině. Nabízíme vše od Gunzenhauseru až po Muzeum her. Seznámíte se s věcmi, které jsou pro Chemnitz charakteristické, například s Průmyslovým muzeem. Večer se vydáme na stadion. Říkáme tomu "večer setkání". Chceme, aby se účastníci a hosté setkali s obyvateli Chemnitz a mohli se tak lépe poznat navzájem i s městem. Ve středu dopoledne se na Technické univerzitě vyberou vítězové.

Vítězové musí nejen umět počítat, ale také mít vášeň pro záludné problémy. Například v loňském roce byla v 8. ročníku zadána následující úloha: Jonas chce o prázdninách jet na kajaku. Ví, že dokáže upádlovat vzdálenost 6 kilometrů za jednu hodinu ve vodě bez proudu. Pronajme si na 4 hodiny loď na výlet po řece. Chce pádlovat nejprve po proudu a pak zpět, aby plně využil dobu pronájmu. Ptá se na rychlost proudu řeky. Ta je 1,5 km/h. Vypočítejte celkovou vzdálenost, kterou by na kajaku urazil. (Časy na zrychlení a otočení zanedbejte.) Řešení: Jonas by ujel 22,5 km. "Na matematické olympiádě je ale skvělé, že nemá jen jednoho vítěze. Cenu získá 40 procent účastníků. Existuje několik druhých cen a ještě více třetích cen. Výkony se oceňují spíše individuálně než proti sobě. Nejste tolik soupeřem v tom smyslu, jako je tomu ve sportu. To je skvělá věc," popisuje Dr. Norman Bitterlich, čím je soutěž tak výjimečná.

Takže běžné hodiny matematiky k úspěchu nestačí?
Ne, to pravděpodobně nestačí. Kromě časového tlaku je tu ještě individuální dovednost zapsat řešení tak dokonale, abyste ho nemuseli nikomu vysvětlovat. Korektor musí být schopen sledovat jednotlivé kroky a nesmí objevit žádné mezery ve vašem myšlenkovém pochodu.
Úlohy vyžadují jak matematické dovednosti, tak schopnost rozpoznat souvislosti a sestavit řešení. To přesahuje rámec školních osnov. Existují také úlohy, které žáci nikdy nedělají rádi. Například prostorová geometrie. Máte krychli, vezmete rovinu a protnete s ní krychli. Jaké řezné plochy vzniknou? Samozřejmě, že takovou jednoduchou úlohu zvládnou, ale je to velmi názorné. Normálním žákům tato vizualizace obvykle chybí. Jsou tady lidé, kteří už to mají nacvičené, kteří to řádně trénují, takže to v této podobě zvládnete.

Klíčové slovo nedostatek učitelů: zabýváte se nadanými dětmi. Trápí vás problém nedostatku učitelů?
To je velký problém. Vnímáme ho i tam, kde stále pracují kvalifikovaní učitelé, kteří si mohou udělat čas a věnovat se žákům i mimo vyučování. Žáci někdy potřebují jen kontaktní osobu, která jim řekne: něco jsem začal a nemůžu se dostat dál. To už na všech školách možné není. Bohužel.

Norman Bitterlich se angažoval v okresním výboru Chemnitz a v Saském zemském výboru pro podporu matematicky a přírodovědně nadaných a zájmově činných žáků. Mimo jiné spoluzakládal před 20 lety saskou fyzikální olympiádu a po reorganizaci v roce 1992 formoval po více než 25 let soutěž Adama Riese. 1 500 žáků ročně a má mezinárodní dopad v Durynsku, Bavorsku a České republice. Jako potomek Adama Riese ve 14. generaci vyučuje 62letý učitel matematiku živým způsobem a oslovuje všechny věkové skupiny, od předškolních dětí až po seniory. Své zkušenosti s podporou nadaných dětí předává učitelům prostřednictvím okresního výboru. Dr. Norman Bitterlich také podporuje v rámci korespondenčního kroužku asi 60 žáků 9. a 10. ročníku, kteří mají zájem o matematiku. "Dělám to doma jako koníčka. Stejně jako se jiní dívají na fotbal, já se dívám na práci žáků." V roce 2013 byl vyznamenán Řádem za zásluhy Spolkové republiky Německo za své nasazení při podpoře nadaných žáků v matematice a přírodních vědách.

Odkud se bere vaše láska k číslům a přírodním vědám, když nepracujete s mladými lidmi v rámci své profese?
Jsem matematik, vystudoval jsem ji a také jsem se ve škole účastnil matematických olympiád. Odtud pramení moje láska k této soutěži, k matematice. Účastnil jsem se jí jako žák až do posledního ročníku školy a jednou jsem byl dokonce ve čtvrtém kole. V tomto ohledu je ve mně láska k matematice, dokazování, luštění a kladení otázek už hluboce zakořeněná. Matematiku jsem sice studoval v Jeně, ale pocházím z regionu, a proto jsem se sem vrátil po ukončení studia a doktorátu. Od roku 1986 jsem se zde pak mohl zapojit do podpory nadaných studentů. Začínal jsem na Hans-Beimler-Schule, předchůdkyni Johannes-Kepler-Gymnasium, s nepovinnými povinnými hodinami matematiky. A to jako nekvalifikovaný učitel.

Něco jako AG?
Ano, něco jako AG. Ale skutečně se tomu říkalo učitelství v této specializaci.

Co děláte, když zrovna neorganizujete matematickou olympiádu?
Pracuji jako statistik ve firmě poskytující lékařské služby v Rabensteinu. Analyzuji studie. Nejedná se o velké mezinárodní studie, ale je velmi potřeba analyzovat sbírky dat. Děláme to jako poskytovatel služeb pro farmaceutický průmysl, pro výrobce potravinových doplňků atd.

Během matematické olympiády chcete Chemnitz prezentovat jako úspěšné centrum vědění a podnikání. Co považujete za obzvlášť výjimečné?
Že jsme samozřejmě měli a stále máme mnoho průmyslových podniků. Mají hodně společného se základními matematickými dovednostmi a jsou velmi otevřené. Já například beru žáky do firem a pořádám semináře a podobně, abychom byli blízko reálnému světu a ukázali, jak vysoká je poptávka po matematice. Myslím, že je skvělé, že se v Chemnitzu můžete uplatnit jako matematik.

Den po BMO se v Chemnitz koná také celostátní soutěž "Jugend forscht". Byla to náhoda?
Určitě. Ale velmi příjemná. Pro město je to nyní něco výjimečného. Bylo by žádoucí podívat se na tento týden jako na celek. Je to něco velmi výjimečného. Myslím, že obě soutěže ještě nikdy nebyly tak blízko. Velmi doufáme, že to tak bude vnímáno. Dokonce budeme mít studenty, kteří se zúčastní obou soutěží. Jedna klientela řeší problémy teoreticky, zatímco druhá se dívá spíše na praktickou stránku. Spojení obou je samozřejmě ideální.

Chceme se stát hlavním městem kultury v roce 2025. Čím může matematika přispět k úspěšné kandidatuře?
Moje základní přesvědčení je, že matematika je velkým kulturním přínosem. A my jsme již uspořádali semináře v kulturních institucích, jako je radnice nebo průmyslové muzeum. Takže určitě existuje spojení mezi matematikou jako kulturním přínosem a tím, co charakterizuje město. Věřím, že tyto základní dovednosti, které by měl mít každý, jsou nedílnou součástí kultury.

Co si o aplikaci myslíte vy sám?
Vždycky si myslím, že je dobře, když má Chemnitz odvahu říct: umíme něco výjimečného, máme co nabídnout a snažíme se to náležitě prezentovat. Jsem okamžitě pro něco takového, protože jsem optimista. I když se hlásí několik saských měst najednou, musíte být ochotni se prokousat. To je dobře. Hodně se bude držet, ať už žádost dopadne jakkoli.