Zpestření města
Josefine Klinkhardt & Daniel Dost
"Udělat město barevnějším." Věc, se kterou budou Buntmacher*innen od zítřka v Chemnitzu přitahovat velkou pozornost. Důvod: minulý týden natřeli pestrými barvami největší schodiště v centru města na Augustusburger Straße hned vedle Nové technické radnice. Josefine Klinkhardtová a Daniel Dost ze spolku Buntmacher*innen vysvětlují důvody této akce přímo na místě.
Co tady děláte?
Josefine Klinkhardt: Natíráme schody mezi komunální společností eins energie a novou technickou radnicí pestrými barvami. Poté, co jsem se v loňském roce zúčastnila městského projektu "Take a seat" a zvítězila, byl můj projekt financován částkou 2025 eur. Mým nápadem bylo navrhnout v Chemnitzu barevné schodiště. Nyní se tento nápad realizuje.
Jak jste na ten nápad přišel?
Josefine Klinkhardt: Během rodinného výletu v Eisenachu jsem uviděla malé barevné schodiště. Napadlo mě, že něco takového potřebujeme i v Chemnitzu. Ve světle událostí z konce léta 2018 pro mě bylo důležité ukázat, že Chemnitz není jen hnědý.
Schodiště je jakýmsi symbolem rozmanitosti našeho města. Lidé, kteří zde žijí, mají velmi rozdílné životní podmínky. Žijí zde vedle sebe muži, ženy a různorodí lidé. Jsou tu mladí i staří, různá náboženství, země původu, jazyky, způsoby lásky. Barevné schodiště má toto všechno znázorňovat.
Lidé mohli hlasovat online pro jeden z pěti návrhů.
A nyní je třeba realizovat časově nejnáročnější variantu. Josefine Klinkhardt: (smích) Přesně tak. Finanční podpora nápadu v rámci žádosti o titul Hlavní město kultury byla spojena s podmínkou, že všechny vítězné projekty budou realizovány samostatně. Oslovila jsem tedy Buntmacher*innen, řekla jim o svém projektu a požádala je o podporu. Byli okamžitě naprosto nadšení a rychle jsme se našli. Společně jsme myšlenku dále rozvíjeli: chtěli jsme například nechat obyvatele Chemnitz, aby se k tomu vyjádřili - jinými slovy, chtěli jsme z toho udělat malý projekt občanské participace. Předložili jsme pět návrhů a dali o nich hlasovat. Zvítězil pak návrh, který byl pro nás nejtěžší. Ale myslím, že je skvělé, že se zapojilo tolik lidí. Zapojilo se přes 2 800 lidí a 42 procent hlasovalo pro tento velmi pestrý návrh.
Jak dlouho vám trvá jeho realizace? Josefine Klinkhardt: S pomocí přátel a známých asi dva týdny. Nejdříve schody vybarvíme základním nátěrem a pak je vybarvíme.
Vernisáž se koná 4. července.
Co se při té příležitosti plánuje? Josefine Klinkhardt: V souladu s tehdy platnými předpisy budeme slavnostní otevření schodů slavit od 13 do 20 hodin. Pozvali jsme řadu aktérů, kteří se k nám na tento den připojí. K dispozici bude široká škála hudební zábavy. Mezi tím budeme na naší barevné pohovce vést krátké rozhovory. Budou mezi nimi lidé, kteří se aktivně podílejí na kandidatuře na hlavní město kultury a na kulturní scéně obecně.
Říkal jste, že jste se svým nápadem oslovil Buntmacher*innen. Jinými slovy, nebyl jste členem této iniciativy?
Josefine Klinkhardt: Zapojila jsem se prostřednictvím Barevných schodů a od listopadu 2019 jsem stálou členkou.
Proč se Buntmacher*innen pro tento nápad nadchli?
Daniel Dost: Protože to mohl nebo měl být náš nápad. Pro nás Buntmacher*innen je důležité zanechávat ve městě barevné stopy.
Buntmacher*innen se daly dohromady po událostech v srpnu 2018. "Sešli se tu lidé, kteří předtím nebyli nijak aktivní, ale na základě zkušeností z konce léta si uvědomili, že musíme něco udělat," říká Daniel Dost, člen občanské iniciativy. Kromě demonstrací a konfrontací je cílem nabídnout obyvatelům Chemnitzu příležitosti k vzájemnému dialogu. Mimo jiné byly vytvořeny "Lichterwege" ("Cesty světla") k připomenutí pogromů z roku 1938, uspořádána diskusní kola, filmové večery a "stranicky neutrální volební kampaň za demokracii". "Nechtěli jsme demonstrovat proti něčemu, ale ukázat, za čím si stojíme. Za rozmanitost ve společnosti, toleranci a respekt."
Sdružení Buntmacher*innen bylo založeno na přelomu srpna a září 2018.
Je těžké dát městu novou image, nebo vyleštit tu stávající? Daniel Dost: Nevím, jestli nyní leštíme image Chemnitzu. Určitě je to vnímáno jako impuls k tomu, abychom uvedli věci na pravou míru. Vznikli jsme jako reakce na něco, ale my nechceme reagovat, chceme jednat. Bez ohledu na to, co dělají ostatní. Nechceme běžet pozadu a jen přidávat své komentáře, ale spíše vést myšlenku, kterou máme, a vyzývat lidi, aby se přidali.
Josefine Klinkhardtová: Máme na to ve městě právo. Musíme je jasně pojmenovat a zajistit, aby se jejich sítě dále nešířily. A musíme se jim postavit a ukázat, že tohle není Chemnitz. Jde o to, abychom tomu čelili něčím vlastním, něčím pozitivním.
Byl na konci léta 2018 nějaký rozhodující okamžik, kdy jste si řekl, že musím něco udělat?
Daniel Dost: Ano, byl. Nebo spíše dva. Jednak zkušenost s obrovským a zdánlivě nesmiřitelným rozdělením města v těch dnech. Za druhé, relativně brzy poté, nedostatek jakékoli ochoty k dialogu. Rychle jsem nabyl dojmu, že je špatný čas demonstrovat "proti" něčemu. Bylo třeba se více soustředit na to "pro" a pozitivním a konstruktivním způsobem hledat společnou řeč a řešení.
Daniel Dost se pak v listopadu 2018 připojil k Buntmacher*innen. Iniciativa, která rychle vzbudila pozornost daleko za hranicemi města. V roce 2019 byli oceněni čtyřmi cenami. V současné době jsou nominováni na Německou cenu za občanskou angažovanost a Saskou občanskou cenu.
Jaký je to pocit, když se vám tak rychle dostane takového veřejného uznání za vaši angažovanost? Daniel Dost: Jsme docela překvapeni, jak rychle se to všechno děje. Člověk tak nějak pořád něco dělá, plánuje a realizuje, a pak je také příjemné, když je vaše angažovanost mezitím oceněna. A ocenění slouží také jako pobídka.
Mnoho nápadů/aktivit se odehrává v Bernsdorfu.
Máte k této čtvrti nějaký zvláštní vztah? Daniel Dost: V loňském roce proběhla v Bernsdorfu stranicky neutrální kampaň od dveří ke dveřím. Zde týmy z Buntmacheru* chodily od domu k domu a vyzývaly lidi, aby šli volit v zemských volbách. Čtvrť byla vybrána proto, že dobře odráží podobu města.
Budete to letos před volbami starosty dělat znovu? Daniel Dost: Neplánuje se to tímto způsobem opakovat. Barevná schodiště probíhají pod heslem "Malování po volbách". Hlasováním obyvatel Chemnitzu pro právě vznikající návrh jsme se již dopracovali k základnímu demokratickému principu účasti voličů. Na toto téma však ještě proběhne jedna nebo dvě kampaně.
Jaké jsou vaše plány do budoucna? Daniel Dost: Až do podzimu vedeme v ulicích jakousi kulturní kampaň k roku 2025. Navázali jsme kvůli tomu kontakty s mnoha lidmi, projekty a iniciativami. Cílem je ještě více nadchnout obyvatele Chemnitzu pro kandidaturu na hlavní město kultury - vysvětlit jim, proč na to Chemnitz má. Přihláška nemůže být jen o vysoké kultuře. Lidé by si měli uvědomit, že stejně důležitá je i jejich každodenní kultura. Chceme vytvořit kontaktní místa, kde si lidé řeknou, že se jich téma hlavního města kultury týká. Pokud najdu kontaktní místo, pak se mohu také zapojit.
Josefine Klinkhardtová: Budeme také pokračovat v pohovkovém rozhovoru. Ten vznikl jako digitální formát v období koronaviru. Máme pohovku a můžeme vést rozhovory s lidmi z Chemnitzu, které se pak zobrazují na Instagramu. Mezitím však opět vedeme i analogové rozhovory. Cílem je vytvořit si představu o tom, kdo je v Chemnitzu aktivní a co těmito lidmi hýbe.
Daniel Dost: Na podzim plánujeme také jeden projekt. Jmenuje se Buntmacher*außen. Přichází k nám hodně lidí, kteří nerozumí *innen v našem názvu. Chceme se genderovou hvězdou zabývat v dialogu s lidmi. Nejsme militantní zastánci genderové hvězdy. Ale říkáme, že o tom musíme mluvit. Genderová hvězda je tu pro nás proto, abychom zvýšili povědomí a upozornili lidi na toto důležité téma.
Josefine Klinkhardtová: A na závěr můžeme malou kreativitou přispět k letošním kontrolám. Na programu je tedy již spousta nových plánů.
Jak moc jste optimističtí, že se staneme hlavním městem kultury? Josefine Klinkhardt: No, na sto procent. Jsme nejlepší a nejzajímavější možností. Jsme sympatický outsider z východu.