První pomoc zvířatům

Animal Rescue Chemnitz e. V.

Každý, kdo má domácího mazlíčka v nouzi nebo najde zraněné volně žijící zvíře, může v našem městě již téměř rok volat na tísňovou linku 01573 58 000 22 a získat pomoc od Záchranné stanice pro zvířata Chemnitz. Ti se o zvířata na místě postarají a poté je odvezou na kliniku nebo k veterináři. Organizaci založila Sandra Kögelová spolu s podobně smýšlejícími lidmi. Jako Tvůrce týdne vypráví o dobrovolnické práci, ke které je ona a její kolegové denně povoláváni.

Jak vznikla organizace v loňském roce? Sandra Kögel: S tématem záchrany zvířat jsem se poprvé setkala před 15 lety, kdy jsem v oblasti PR podporovala erfurtskou záchrannou stanici pro zvířata. Od té doby bylo mým cílem realizovat ji zde v Chemnitzu. Díky různým kampaním - včetně kampaně na hledání psů na konci roku 2019 - jsem poznal lidi, kteří byli pro tuto myšlenku stejně zapálení jako já. Tak jsme se dali dohromady, vypracovali koncept a 6. března 2020 založili spolek.

V současné době má sdružení asi 25 členů, z nichž většina jsou aktivní členové, kteří přijímají tísňová volání a vyjíždějí do operací. Na podzim roku 2020 sdružení shromáždilo dostatek darů na nákup ojeté lidské sanitky a její vybavení nejdůležitějším veterinárním vybavením. Od té doby jsou schopni pokrýt celou oblast města. "Pokud však dojde k mimořádné události v bezprostřední blízkosti Chemnitzu a my jsme schopni ji v danou chvíli pokrýt, samozřejmě tam vyjedeme," říká Sandra Kögel. Nikdo z členů však tuto práci nevykonává na plný úvazek, všichni pomáhají zvířatům a majitelům ve svém volném čase.

Dobrovolnictví ve volném čase - jak si práci organizujete?
Z aktivních členů tvoříme dvoučlenné týmy, a tak se snažíme pokrýt jakousi pohotovost od pondělí do neděle od 7 do 22 hodin. Čas si členové mohou zvolit sami. Zatím se to osvědčilo.

Jak funguje pohotovost?
Když přijde volání na naše tísňové číslo 01573 58 000 22, dispečink nejprve shromáždí všechny údaje, které se k volání vztahují. To znamená, že vyfiltruje, zda se jedná o akutní nouzovou situaci, zda můžeme pomoci my nebo zda jsou za ni odpovědné jiné instituce. Pohotovostní tým, který se skládá z vyškoleného záchranáře pro případ zvířecí nehody a technického asistenta, je informován a vyjíždí na místo. Je v neustálém spojení s dispečinkem, který - v případě potřeby - iniciuje další specifická opatření. Pokud se například jedná o zvěř, která spadá pod zákon o myslivosti, je třeba předem získat souhlas odpovědného pověřeného myslivce nebo nižšího mysliveckého úřadu zde v Chemnitz.
Záchranný tým na místě zajistí zvíře a postará se o něj. Poté jej odvezeme na veterinární kliniku nebo do veterinární ordinace. Vypuštěná volně žijící zvířata jsou předána do náhradní péče nebo do odchovny, která se postará o další péči o zvíře. Po ukončení operace tým opět informuje kontrolní středisko. Je vypracována zpráva a operace je interně projednána, aby bylo možné v případě potřeby optimalizovat procesy a informovat všechny aktivní záchranné složky.

Kde se nachází vaše řídicí středisko?
Řídicí středisko v současné době tvoří čtyři lidé. V současné době není centrální dispečink v místě, kde se nachází naše sanitka, ale doufáme, že se to brzy změní.

Jaké otázky je třeba zodpovědět po telefonu, když majitel zvířete ohlásí nouzovou situaci nebo když někdo zvíře najde?
Nejprve je samozřejmě třeba popsat situaci. O jaké zvíře se jedná? Jedná se o technickou nebo zdravotní záchranu? Kde se zvíře v nouzi nachází? Pak se rozhodneme, zda je třeba zavolat hasiče nebo policii. To vše se určí během rozhovoru.
Pokud se jedná o lékařskou pohotovost, záleží na tom, co volající hlásí. Pokud se jedná například o otravu, kladou se velmi specifické otázky týkající se tohoto zdravotního stavu: Co zvíře pozřelo? Jaké množství pozřelo? Je ještě možné jed identifikovat? Tomu se říká předběžná anamnéza. Nejprve se ptáme na příznaky, zda zvíře nemá alergii na léky, zda již léky užívá a na jeho anamnézu. Pomocí anamnézy se snažíme získat jasnou představu o problému. Tým na telefonu se však na místě na vše zeptá znovu, protože rozrušení volajícího často způsobí, že se na důležité informace při první konzultaci zapomene nebo je situace na místě poněkud odlišná.

Jak funguje komunikace mezi vámi a veterinárními klinikami a veterináři?
Zatím jsme zjistili, že nás veterináři a veterinární kliniky přijali velmi dobře. Svou přítomnost tam oznamujeme ještě před příjezdem. Dělá to buď pohotovostní tým přímo z ambulance, nebo dispečink. Dáváme jim vědět, ke které pohotovosti jedeme.
Sami nejsme veterináři, jsme ambulantní pohotovostní služba, takříkajíc první pomoc. Překleneme mezeru mezi místem mimořádné události a veterinárním lékařem nebo klinikou a připravíme zvíře na ošetření, jak jen to jde, aby nedošlo ke ztrátě důležitého času.

Jaké vzdělání potřebujete pro záchranu zvířat?
Základním výcvikem je záchranář pro případ nehody zvířete. Jedná se o nejnižší úroveň, podobně jako u záchrany lidí. My, členové klubu, se v současné době propracováváme k dalším úrovním: Ti, kteří absolvovali výcvik záchranáře zvířat, budou nyní dělat záchranáře zvířat a po jeho dokončení záchranáře zvířat při mimořádných událostech.

Provádíte výcvik sami?
Z větší části je sami neděláme, protože se stále považujeme za začátečníky. Zdravotnické školení provádíme prostřednictvím Spolku německých záchranných služeb pro zvířata (Gemeinschaft Deutscher Tierrettungsdienste e. V.). Spolek nabízí velmi kvalitní koncept školení s veterináři a veterinárními klinikami. Jako členové sdružení můžeme využívat těchto lékařských a technických školicích programů.
Ve výcviku pokračujeme i soukromě, například jsme se podíleli na záchraně divokých zvířat v oboře. V loňském roce jsme se také zúčastnili semináře o záchraně koní, abychom je dokázali zajistit podle jejich přirozeného chování, pokud například hoří stáj a je třeba je vyhnat.

Pokud by chtěl někdo pomoci, jak se u vás může zapojit?
Ideální je samozřejmě aktivní členství, které znamená jezdit s námi na akce. Máme však i členy, kteří si na to netroufají. Pak mohou být na místě například jako techničtí pomocníci. Kromě zdravotnické záchranné služby jsme se zaměřili také na technickou záchranu. Technická záchrana je například situace, kdy někde uvízlo nebo uvízlo zvíře. Potřebujeme odborné pomocníky, kteří vědí, jak zvířata ze svízelné situace vyprostit. Naši členové jsou vyškoleni jak v technické, tak ve zdravotnické záchraně.
Obsazujeme i další pozice, například v řídicím středisku, které je zodpovědné především za organizaci operací. Kromě pohotovostních týmů nám pomáhají také takzvané "zvířecí taxíky", které odvážejí zvířata z místa nálezu do středisek péče, pokud je již zajistili kolemjdoucí. To nám umožňuje udržet sanitku volnou pro skutečné mimořádné události.

Zatím nejste schopni nabídnout 24hodinovou službu. Je to v plánu?
Naším cílem je určitě co nejdříve nabídnout 24hodinovou službu. Zejména v pozdních večerních hodinách dochází k dopravním nehodám, protože divoká zvěř se pohybuje především ve večerních hodinách. Abychom byli schopni poskytovat nepřetržitou záchrannou službu pro zvířata, potřebujeme ještě několik aktivních členů, kteří mohou vzít i noční směny.

V současné době také budujete síť pečovatelských center v regionu. Kolik z nich je již zapojeno?
Síť v současné době tvoří asi 15 středisek, z nichž každé má odbornost na určitý druh zvířat, například střediska péče o veverky nebo ježky nebo střediska péče o volně žijící ptáky. Bez pečovatelských center bychom nemohli naši práci vykonávat. Ta vlastně končí, až když je zvíře v naší péči. Protože sami zvířata nepřijímáme, jsme závislí na pěstounských rodinách.

Jaké rady dáváte majitelům zvířat v nouzi?
V případě nouze je velmi důležité zachovat klid, protože jinak se to přenese i na zvíře. Chladná hlava majitele zvířete nám také pomáhá získat lepší představu o situaci během anamnézy.

Co je třeba zvážit, když někdo najde zraněné volně žijící zvíře?
V první řadě je velmi důležité dodržovat zákonné požadavky, protože divoké zvíře nesmí být jednoduše odebráno. Pokud se jedná o zvíře, které podléhá zákonu o myslivosti, je zakázáno ho vzít s sebou, i když je zjevně zraněné. Nejprve je třeba informovat nižší myslivecký úřad nebo osobu oprávněnou k lovu, která vydá úřední prohlášení o vypuštění, teprve poté je možné zvíře z místa odvézt a postarat se o něj. Pokud je poraněný volně žijící živočich chráněným druhem, informujeme také nižší orgán ochrany přírody.

Mají obyvatelé Chemnitz srdce pro zvířata?
Určitě! Jsme naprosto ohromeni ohlasem veřejnosti na naši kampaň na záchranku a vůbec na založení organizace na záchranu zvířat. Lidé v Chemnitzu mají pro zvířata velké srdce. Skutečnost, že naše sanitka byla z velké části financována ze soukromých darů, ukazuje, jak moc mají obyvatelé Chemnitzu zvířata rádi.

Co dalšího byste chtěl obyvatelům Chemnitzu předat?
Rozdáváme pohotovostní karty, které můžete nosit v peněžence. Můžete si na ně zapsat, kolik a jakých domácích zvířat máte doma. Nezáleží na tom, zda tyto informace uvedete na ručně psaném lístku nebo na jedné z našich nouzových karet, ale měli byste je mít v peněžence, aby záchranná služba okamžitě viděla, že zvířata potřebují péči nebo že je třeba někoho informovat, aby se o ně postaral. To je důležité zejména pro lidi, kteří žijí sami, aby mohli zajistit péči o své zvíře v době, kdy toho sami nejsou schopni.

Co si myslíte o tom, že se Chemnitz stane Evropským hlavním městem kultury 2025?
Jsme nadšeni a už máme nějaké nápady. Určitě máme v plánu se zapojit.

Kontakt: https://www.tierrettung-chemnitz.de/
Pohotovostní číslo: 01573 58 000 22