Inovace z Chemnitzu dobývají svět

Dr. Heike Illing-Günther

Práce Saského textilního výzkumného ústavu nemá nic společného s tradičním textilním průmyslem. Textil už dávno není jen oděv. Přestože musí poskytovat ochranu před vlivy prostředí, jako je déšť nebo chlad, vyznačují se také lehkostí v kombinaci s funkčností a jsou pružné, odolné vůči teplu nebo korozi. Odvětví, jako je automobilový průmysl, letectví, stavebnictví a zdravotnická technika, spoléhají na odborné znalosti a zkušenosti téměř 200 zaměstnanců společnosti STFI. Dr. Heike Illing-Günther, generální ředitelka, v rozhovoru k 30. výročí Saského textilního výzkumného ústavu vysvětluje, jak inovace z Chemnitz, které jsou připraveny k uvedení na trh, dobývají svět.

Máte pocit, že obyvatelé Chemnitzu si s názvem STFI něco spojují, ale s prací v halách mají pramálo společného? Proč tomu tak je?
Dr. Heike Illing-Günther: Jednak se změnil název. Když vytáhnete termín FIFT, tedy Forschungsinstitut für Textiltechnologie GmbH, mnoho lidí v Chemnitz si ho vybaví. Byl to referenční výzkumný ústav pro oděvní průmysl NDR, založený v roce 1957, tedy ještě před sjednocením Německa, s 500 zaměstnanci. Tehdy to byla velká věc, která zanechala svou stopu. Vždycky mě to udivuje, ale faktem je, že lidé si původní zkratku FIFT internalizovali a s naším názvem jako takovým se jen těžko ztotožňují - navzdory 30 letům úspěšného rozvoje nově založeného STFI v roce 1992. Všímáme si toho opakovaně během Dnů průmyslové kultury, kdy otevíráme naše haly veřejnosti. Ohlas je velký, stejně jako údiv nad tím, že nástupnický institut FIFT stále existuje, a nad tím, co všechno mezitím děláme.
Dalším důvodem, proč se lidé málo zabývají naší prací, je to, že je těžko uchopitelná a nemá nic společného s každodenním, samozřejmým zacházením s textilem. Vývoj textilu se dnes už nezabývá džínami, tričky nebo blejzry, ale výhradně funkčním textilem, technickým textilem. A kdo mluví o plachtě pro nákladní automobily odolné proti proříznutí? Ani tu si nikdo nespojuje s textilem. Nebo uhlíkový beton - konstrukce bez oceli a kompozitní materiál. Ten také nikdo nepovažuje za textil.

STFI byla založena 17. února 1992. FIFT a Institut pro technické textilie (ITT) v Drážďanech spojily své síly. Zapojilo se 24 firem a organizací z textilního průmyslu ze Saska a Chemnitz. Od té doby se provádí výzkum a testování v oblasti technických textilií, netkaných textilií, lehkých textilních konstrukcí, recyklace, funkcionalizace a digitalizace. Neziskový institut na sebe upoutal pozornost spoluprací s Mezinárodní automobilovou federací (FIA), která pořádá mistrovství světa formule 1. V Chemnitzu se testovalo oblečení závodních jezdců.

Je projekt s Formulí 1 figurkou?
Do konce roku 2019 jsme pro FIA testovali a schvalovali obutí všech mistrů světa F1, například pro světoznámé společnosti vyrábějící sportovní zboží se sídlem v Německu. Samotný omezený podíl tohoto segmentu na trhu samozřejmě neospravedlňuje zřízení celosvětově akreditované laboratoře pro ochranu proti teplu a plameni, proto byla tato oblast podnikání vždy jen třešničkou na dortu naší odbornosti v oblasti ochrany textilu.
Když změny v názorech a přáních FIA mnohonásobně zvýšily dodatečné náklady na akreditaci FIA, rozhodli jsme se pro další rozšíření. Zřejmě rozhodnutí, které následovaly i další z pouhých deseti autorizovaných laboratoří na světě.

Jak získáváte zakázky?
Provádíme textilní výzkum pro průmysl. Jinými slovy, firmy se na nás mohou obrátit s nějakým nápadem a my ve spolupráci s nimi zjišťujeme, co je možné.

Můžete uvést nějaký příklad?
Například Hillcon GmbH ze Sebnitz. Úspěšně vyrábí čisticí textilie, například mopy. Ty se obvykle vyrábějí z primárního materiálu, tj. jako nové. Napadlo nás, zda by bylo možné vyrábět návleky na mopy, absorpční jádra a vnější vrstvy z recyklovaného materiálu? Pak jsme si společně sedli a přemýšleli o tom: Co potřebujeme, co je na trhu k dispozici, co by mohly poskytnout firmy zabývající se likvidací odpadu, jaké jsou požadavky a kde by se měl úklidový textil používat? Jak můžeme výzkum společně financovat, o jaké finanční prostředky můžeme požádat?
Takto vzniká spolupráce. Po úspěšném výzkumu je v ideálním případě k dispozici vzorový výrobek, který demonstruje funkci a ověřuje cílové vlastnosti. Společnost pak musí tento prototyp přetvořit v průmyslově životaschopný a prodejný výrobek.

Práce ústavu se skládá ze tří oblastí: Zaměstnanci provádějí veřejný výzkum - podpořený finančními prostředky - a publikují jeho výsledky. Provádějí výzkum a vývoj na zakázku firem. A testují a/nebo certifikují textilie, jako jsou obleky pro závodní jezdce, ochranné oděvy pro slévače nebo masky FFP2. "Suroviny pro masky FFP2 jsme zde vyráběli po dobu pěti měsíců, částečně ve dvousměnném provozu," vysvětluje Heike Illing-Güntherová. "Textilní firmy z regionu nám volaly a poptávaly filtrační vrstvu pro masky. Rychlost, s jakou byl celý region schopen rozjet nouzovou výrobu obličejových masek a respirátorů, byla impozantní a svědčí o mimořádné flexibilitě a přizpůsobivosti textilního průmyslu, který v regionu přetrvává." Výzkum podle ní bohužel velmi často těží z krizí a katastrof, jako jsou povodně, bouře nebo i poslední pandemie.

Technické textilie a textilie se speciálními funkcemi se nyní stále častěji používají v mnoha průmyslových odvětvích. Pracovali jste na textilní protihlukové bariéře na dálnici Sachsenring. Podařilo se z toho něco vytěžit?
Bylo by to technologicky proveditelné. Ale stále ještě nebyla postavena. Je to zajímavé téma a udržitelné: atraktivní protihlukové bariéry, které jsou například porostlé rostlinami. Čím jemnější listy rostlina má, tím lépe pohlcuje zvuk a filtruje prach. A mimochodem, také spotřebovává CO2, produkuje kyslík, zvlhčuje vzduch, a tím v létě ochlazuje klima v centru města. V našich zeměpisných šířkách bohužel stabilní zeleň funguje pouze na jaře, v létě a na podzim. V zimě je to obtížnější, protože v období mrazů nebo dokonce věčného mrazu je obtížné rostliny rovnoměrně zalévat. Rostliny pak špatně rostou. Jsme zde omezeni. Museli bychom vymyslet kombinovaný systém, abychom například v zimě dosáhli alespoň odhlučňovacího provedení povrchu.

Na který projekt z nedávné historie ústavu jste obzvlášť hrdý?
Určitě musíme zmínit zavlažování podloží. Na světě jsou suché oblasti, kde bez zavlažování nic nefunguje. Spojené arabské emiráty byly předurčeny pro demonstrační aplikace: Poušť, kde nic neroste, a sen o zelených městech. Když dnes navštívíte Dubaj, Abú Dhabí a podobně, hned vidíte, o co jde. Mají však mnohem větší cíl: jednou budou schopni pěstovat potraviny sami. Zatím se to podařilo asi deseti procentům z nich. Pro zvýšení tohoto podílu mohou a budou hrát textilie významnou roli při skladování a distribuci vody nebo poskytování stínu.
Myšlenkou tohoto vynálezu nebylo přivádět vodu na povrch pomocí kapacích hadic, ale pracovat s podzemními zavlažovacími textiliemi ve tvaru rohoží, které zabraňují odpařování. Výhoda: voda je rovnoměrně rozdělena v prostoru v blízkosti kořenů a nedochází k jejím ztrátám odpařováním. V roce 2007 jsme za to obdrželi cenu Techtextil za inovaci. Výsledkem tohoto výzkumu je inovace připravená k uvedení na trh. Jeho výsledkem jsou výrobky, které nyní prodává skupina středně velkých společností po celém světě - s úžasnými referenčními projekty nyní i v Evropě, jako je například Hafencity v Hamburku.

Jaké je postavení Německa v oblasti textilního výzkumu?
Máme 16 textilních výzkumných ústavů rozmístěných po celém Německu, i když jsou vlastně poněkud koncentrovány v textilních regionech, například v Sasku-Durynsku nebo v Severním Porýní-Vestfálsku, Cáchách a Wuppertalu či v okolí Stuttgartu. Jedná se o vynikající síť, kterou dokonale známe, a proto ji také sami využíváme nebo rádi poradíme malým a středním textilním podnikům a v případě potřeby jim předáme perfektní partnery.

Máte mezi 16 textilními výzkumnými ústavy nějakou jedinečnou výhodu?
Ano, určitě jsou to netkané textilie a jejich velmi odlišné výrobní technologie. Jednak je to něco, s čím jsme se narodili a co jsme samozřejmě v posledních 30 letech důsledně rozšiřovali a zdokonalovali. Původně technické textilie, jejichž jsou netkané textilie jedním ze zástupců, byly nikou, která nám byla přidělena při našem založení v roce 1992. Dnes jsme jediným institutem v Evropě, který pod jednou střechou sdružuje všechny technologie tváření a lepení netkaných textilií a dává je k dispozici průmyslu pro vývoj. Jsme na to velmi hrdí.

Centrum pro udržitelnost v areálu STFI má být dokončeno v srpnu. V novém komplexu budov na Annaberger Strasse pak budou umístěny další oblasti recyklace a testování textilií. "Velkou výzvou do budoucna bude nalezení výrobků, které bude možné udržet ve výrobním cyklu pomocí různých recyklačních metod. Technologicky bude možné téměř vše. Potřebujeme však prodejné, funkční výrobky - tak, jak je známe dnes - a ochotu lidí tyto výrobky používat stejným způsobem," vysvětluje Illing-Günther a uvádí "šílený příklad" nedostatečné udržitelnosti. "Netkané textilie, které se pokládají pod zem, aby stabilizovaly svahy, nebo které se pokládají pod betonovou vrstvu na dálnicích, aby se zabránilo vzniku trhlin v podkladové vrstvě. Tento materiál se stále vyrábí výhradně z primárního materiálu, a proto je vždy čistě bílý. Proč by taková netkaná textilie nemohla být vyrobena z recyklovaného materiálu a být šedá?"

Existuje na tuto otázku odpověď?
(směje se). Uspokojivou ne. Vždycky to tak bylo. I zde je žádoucí bezchybná kvalita výrobku, zejména proto, že musí být certifikován pro použití, tj. musí projít a projít různými testy, než se může používat. V mnoha oblastech je třeba se zamyslet a samozřejmě výzkum a vývoj musí zajistit rovnocennost recyklovaných materiálů. Jak již bylo zmíněno, z hlediska technologií je možné mnohé. Dobrým příkladem je automobilový průmysl. Každý výrobce automobilů je povinen používat ve svých vozech určité procento recyklovaných materiálů. Nikdo to však neinzeruje. Je to proto, že recyklované výrobky se hůře prodávají a spotřebitelé si je neodmyslitelně spojují s nižší kvalitou.

Považujete STFI za vědecký maják ve městě?
Určitě jako aplikačně zaměřený výzkumný a vývojový maják, ne jako čistě vědecký. To je diskuse, do které se vždy rádi zapojíme. V Německu jsou dvě špičkové univerzity s majákem, které stále nabízejí textilní vzdělání. Jsou to Drážďany a Cáchy a Technické univerzitě v Chemnitz se opět podařilo ukotvit textilní vzdělávání v technickém smyslu. Dále existuje nespočet vysokých škol aplikovaných věd, které nabízejí kvalitní vzdělání spojené se základním výzkumem a transferem znalostí. My sami se považujeme za vývojáře orientované na průmysl a aplikace. Žádná firma se nás neptá, proč něco funguje. Chtějí, aby to fungovalo, a chtějí to mít ověřené - někdy dokonce akreditované, někdy dokonce certifikované.

Jaké máte vize pro STFI v roce 2025?
To jsou jen tři roky. Naše plány pokrývají dalších 30 let (smích). Do roku 2025 naše organizace dále posílí svou základnu, tj. dále rozšíříme své klíčové kompetence. Pokud jde o změnu zaměření, udržitelnost bude ještě větším tématem než dnes - bez ohledu na to, zda se budeme zabývat energeticky účinnými výrobními technologiemi, přírodními materiály nebo biologicky rozložitelnými výrobky.