Kvalifikovaná pracovní síla není jistotou úspěchu

Dr. Guntram Schönherr a Patrick Meyer ze Sachsen Guss

Kariérní poradenství znamená víc než jen účast na veletrzích odborné přípravy: Zodpovědní pracovníci společnosti Sachsen Guss si to uvědomují již dlouho. Opakovaně zvou mladé lidi a ukazují jim firemní procesy. Za tento závazek nyní podnik obdržel národní ocenění. Jak to ve slévárně voní? Je tam opravdu takové horko? Jaké pracovní kroky jsou nutné, aby byl nakonec odlit dokonalý díl? Ve společnosti Sachsen Guss Dr. Guntram Schönherr, vedoucí oddělení lidských zdrojů a autorizovaný signatář, a Patrick Meyer, vedoucí oddělení vzdělávání, na takové otázky neodpovídají teoreticky. Raději je ukazují na místě. Proč si dávají tak záležet a jak jsou v tom úspěšní, vysvětlují oba v rozhovoru "Tvůrce týdne".

Do kariérního poradenství vkládáte hodně energie. O kolika žácích mluvíme?

Meyer: V loňském roce jsme zde ve firmě měli celkem 800 žáků. Začíná to už v páté třídě. Nabízíme praktické dny, exkurze do našich provozů a samozřejmě pracovní stáže - jak školní, tak dobrovolné o prázdninách. Navštěvujeme školy a vedeme výuku v předmětu podnikání, technika a ekonomika domácnosti. V současné době spolupracujeme s dvanácti školami - převážně středními školami, ale také s jedním gymnáziem. Školy se nás nyní ptají, zda bychom s nimi chtěli spolupracovat.

Jak dlouho tento program probíhá?

Schönherr: Naši školní slévárnu jsme otevřeli v roce 2018 a od roku 2019 ji aktivně propagujeme. Děti si mohou odlít vlastní malou plaketu se svým jménem. Ve slévárně procházejí stejnými pracovními kroky jako "dospěláci". Je to centrum naší nabídky, kde učíme technologii.

V současné době zaměstnává 805 lidí a 77 učňů a je schopna vyrobit až 75 000 tun odlitků ročně. Kromě strojního odlévání z automatických forem lze v oblasti ručního odlévání vyrábět speciální jednotlivé díly o hmotnosti až 25 tun. Vzhledem k tomu, že v závodě je možné i mechanické zpracování, je společnost kompletním dodavatelem. Odlévané díly z Wittgensdorfu se používají ve větrných turbínách, strojích a převodové technice. Mezi zákazníky společnosti Sachsen Guss, která dosahuje ročního obratu přibližně 125 milionů eur, patří Deutsche Bahn, Siemens a Flender.

Proč to všechno děláte?

Schönherr : Vzděláváme deset různých profesí: od slévárenského mechanika přes tvůrce technických modelů až po testera materiálů. Většinou se však jedná o profese, které nejsou tolik na očích, které nejsou mainstreamové. Takže je musíme propagovat. To je pro nás zásadní, protože kvalifikovanou pracovní sílu potřebujeme dlouhodobě.

Meyer: A má to svůj efekt. Naším cílem je 20 nových učňů za rok učňovského vzdělávání. S počtem 24 až 26 jsme ho nyní překročili již třetí rok po sobě. Náš program kariérového poradenství se skutečně rozběhl v roce 2020 a od té doby se nám podařilo zvýšit počet uchazečů o 20 procent. Nyní opět přijímáme 80 až 90 žádostí ročně.

Schönherr: Mladí lidé potřebují spojení s praxí. Jak to vypadá v průmyslovém podniku? Potřebují to zažít, slyšet, vidět, cítit, potřebují cítit teplotu. Vzbudíme v nich zájem a mladí lidé mohou již v rané fázi získat pocit, zda by to mohlo být něco pro ně. Sníží se tak pozdější míra předčasného odchodu a získáme učně, kteří to opravdu chtějí dělat. Naše programy pro školy jsou rozmanité a lze je přizpůsobit individuálním potřebám. Na žáky dohlížejí zkušení školitelé.

Meyer: I během exkurzí a ve školní slévárně poznáte, kdo ohrnuje nos a kdo klade chytré otázky. Jejich manuální zručnost se rychle projeví. S takovými žáky také po prohlídce přímo mluvíme a ptáme se jich, zda by chtěli absolvovat praxi. Jen v loňském roce zde o prázdninách dobrovolně pracovalo 30 stážistů.

Schönherr : Hlavní výzvou je pro nás demografický vývoj. Najít na trhu kvalifikovanou pracovní sílu je téměř nemožné. V oblasti každodenního dojíždění do zaměstnání už prakticky nejsou žádní manuálně pracující. Bez mladých lidí nebude žádná budoucnost. To je třeba si říct.

Meyer: Pokud budeme lidi potřebovat, vyškolíme je. V září nastoupí mladá žena na školení IT specialistky pro systémovou integraci.

Chemnitzské slévárny se mohou ohlédnout za více než stoletou tradicí. V roce 1951 vznikla ze šesti dříve samostatných společností v Chemnitz společnost VEB Vereinigte Chemnitzer Gießereien. Od roku 1953 nesla název VEB Gießerei Rudolf Harlaß. Areál ve Wittgensdorfu existuje od roku 1976. Po sjednocení země slévárna několikrát změnila majitele. Před deseti lety ji převzal Josef Ramthun, majitel firmy Franken Guss.

Na konci roku 2022 jste získali první místo v kategorii "Spolupráce škol a firem" celostátní sítě "Školní hospodářství" za rozsáhlou nabídku programů kariérového poradenství.

Meyer: Toto ocenění jsme získali společně s Friedrich-August III-Oberschule. Byla to jedna z prvních škol, která se našeho programu zúčastnila. Tamní učitelé jsou velmi, velmi angažovaní.

Schönherr: Jsem jedním z předsedů pracovní skupiny škola-podnikání. Diskutujeme o tom, jak mohou podniky pomoci například s nedostatkem učitelů. Zástupci firem nemohou nahradit učitele, ale můžeme k tomu přispět. A zvyšujeme zájem o kvalifikované obory. Takže z toho mají prospěch obě strany.

Co vás vzrušuje na castingu?

Meyer: Náplň práce slévárenského mechanika je velmi pestrá a úkoly se neomezují jen na tavení a odlévání kovů, ale zahrnují například i oblasti řízení kvality a 3D simulace odlitků - tedy širokou škálu odborných znalostí. Vyhlídky slévárenského mechanika do budoucna jsou velmi dobré.

Schönherr : Nejsem slévač. Ale také mě fascinuje roztavené železo. Pro nás je jasné, že v tomto oboru je velký potenciál. Můžete se skvěle realizovat a mít praktický dopad.

Jaké jsou vaše naděje pro hlavní město kultury Chemnitz 2025?

Schönherr: Že se slévárenství představí jako nedílná součást průmyslu Chemnitz. Kultura není jen o zpěvu a tanci, ale také o průmyslové kultuře.

Meyer: Byli jsme tam loni v létě na Makers United ve Stadthallenparku s naší školní slévárnou. Je mobilní, malou pec unesou dva lidé. Zástupcům z Nové Gorice to přišlo tak zajímavé, že nás pozvali. Byli jsme tam v září 2022 a ohlas byl stejně pozitivní jako tady v Německu. Byla to skvělá zkušenost. Jeden z našich stážistů, který pochází z této oblasti, tam byl, aby pomohl s jazykovými rozdíly. To je moje představa hlavního města kultury.