Město, kde věci prostě fungují

Jak dlouho žijete a pracujete v Chemnitzu?
Narodil jsem se v Karl-Marx-Stadtu. Do svých 23 let jsem žil na Straße der Nationen. Takže jsem toho v tomto městě viděl a zažil opravdu hodně.

Fotografoval jste město vždy? Chtěl jste být vždy fotografem?
Ne, začal jsem až později. Kdysi mi otec dal jako dárek zrcadlovku. V mateřském centru mě pak požádali, zda bych mohl fotografovat těhotné ženy. Následovala výstava, která byla okamžitě hojně navštěvovaná a oblíbená. Po školení v oblasti webdesignu jsem si v roce 2003 založil vlastní firmu. A v roce 2005 jsem si zde založila ateliér.

Takže jste si obyvatele Chemnitzu dokázal získat hned?
Nebylo to snadné. Byla to vícenásobná zátěž: děti a samostatná výdělečná činnost. Ale dostalo se mi velké podpory z okruhu mých přátel. Dodnes se mi dostává povzbuzení, větru do zad a motivace, když se ledy ztenčí. Mezitím ti, kteří za mnou přijdou, vědí, co mohou očekávat: kompletní, individuální a kvalitní focení. Mnozí přicházejí na doporučení. Nejen z Chemnitzu, ale také ze Švýcarska, Hamburku, Berlína a Lipska.

Co tito cizinci o městě říkají?
Většina z nich zde dříve žila a nyní žije a pracuje jinde. A přesto se sem stále vracejí. Nejčastěji samozřejmě o Vánocích, aby viděli svou rodinu. Mám tři dcery, z nichž dvě žijí v Lipsku a pravidelně se sem vracejí. Moje nejmladší dcera je už nějakou dobu v Cambridgi a napsala: "Chemnitz bude vždycky město, kde žije moje srdce." To je nádherné, emotivní vyjádření pro mladou dívku, která toho chce ještě hodně vidět a zažít a stále má tento silný pocit. Cítí se doma i jinde, ale já sama jsem pro své děti stále doma.

V současné době pracujete na fotografickém projektu s názvem "No war in my name". Každé pondělí se do vašeho ateliéru sjíždějí ženy, aby se nechaly vyfotografovat s výpovědí o míru. Nyní je k dispozici 458 fotografií. Proč to děláte?
Oslovily mě tři ženy ze Stadtstreicher. Na Facebooku viděly obrázek od Kaie Meiniga, grafika a ilustrátora, který pracoval mimo jiné pro reklamní agenturu zebra. Vyfotil se s výrokem "No war in my name" a tuto fotografii zveřejnil jako svůj profilový obrázek. S tímto výrokem se chtěli také vyfotografovat a obrázek pak zveřejnit. Během rozhovoru se rychle ukázalo, že půjde o kampaň, a já jsem chtěl udělat něco nekomerčního. Po prvních záběrech bylo jasné, že se přidají i další slogany. Mým tématem je spíše "Láska je vše, co potřebuješ". Je to emocionální, "peace'ig" a základ všeho. Na první pondělní focení přišlo 50 až 60 žen. Pak jich bylo 80 až 90 a nabralo to neuvěřitelný spád. Je potřeba zaujmout stanovisko, demonstrovat. Nyní existuje obrovská škála prohlášení. Iniciativy proti válkám vznikají v současné době všude kolem nás. Já se zde prostě vidím jako multiplikátor.

Chtěl jste, aby kampaň pokračovala až do konce října. Co bude dál?
Ano, to jsem řekl. Ale teď už nemůžu jen tak vyskočit z rozjetého vlaku. Stále fotím pro tuto kampaň. Příští pondělí bude 500 výpovědních portrétů. Ženy budou zveřejňovat své fotky, sdílet je, lajkovat. Celý virtuální balíček. Také si nechají vyvolat své fotografie a vyvěsí je na místech, kde pracují, žijí, bydlí, učí a učí se. Pro současných prvních 500 obrázků existují různé nápady, od flashmobů až po obří plakáty - ale to všechno se musí nejprve zorganizovat, financovat a uskutečnit vedle "normálního" vánočního byznysu.

Máte teď po fotoprojektu na Chemnitz jiný pohled?
Ne, jen jsem s projektem velmi spokojený. Také s mým rozhodnutím fotografovat pouze ženy. Poselství je jasnější, emotivnější a silnější.

Jsou v Chemnitzu nějaká místa, která se obzvlášť dobře fotografují?
Miluji Schönherrfabrik, staré "usmrkané" zdi, oprýskané dlaždice. Ale i tam je čím dál těžší něco takového najít. Zámecký rybník je také krásné místo. Jako motiv se mi líbilo použít pavilon, což už bohužel v tuto chvíli kvůli zábranám nejde. A samozřejmě Kaßberg. Jsem vášnivý Kaßberčan.

Co je na něm pro vás výjimečného?
Na Kaßbergu nacházím téměř vše, co potřebuji k životu a ke štěstí. Své přátele, zeleň, dobrého knihkupce a okolní hospody: aaltra, bádenská vinárna, kočár s asistovaným pitím, strýc Emma. Teď se otevřela "Grüne Helene". A "Haamit", papírnictví. Něco takového opravdu vylepšuje čtvrť.

Co by Chemnitz potřeboval k vylepšení města?
Spontánní vycházky jsou pro lidi starší 35 let poměrně obtížné. Rád chodím do Weltecho nebo do aaltra. Ale co jiného tu je? Dávám přednost více městské atmosféře. Často není potřeba mnoho, aby se člověk cítil jako doma. Přátelé, kteří se rádi baví, klub, dobrá hudba a chápající sousedství - mírný nebo hlasitý letní večer na staré dobré scéně pod širým nebem, koncerty, kino - prostě pohodové sousedství. Je tu potřeba hodně tolerance - nejen od mladých ke starým - a kreativní přístup naší radnice, aby vnesla trochu světla do temnoty nocí. Znám několik mladých lidí, kteří z Chemnitzu odešli a pak se vrátili. Protože nechtějí žít ve větším a nepřehlednějším městě, jako je Berlín, Düsseldorf nebo Hamburk. Touží spíše po městě, kde věci fungují jednodušeji. Kde mají svůj klub. Samozřejmě, když se to opakovaně žehlí, když se vaše oblíbené kluby znovu a znovu zavírají, pak si začnete zoufat - a to nejen jako mladý člověk. Je škoda, že to místní obyvatelé nechápou.

Musíte obyvatele Chemnitzu povzbuzovat?
Myslím, že lidé z Chemnitzu, kteří jsou tady, jsou v tomto městě velmi uvědoměle. Tohle je jejich domov. Nemyslím si, že kulturní vývoj města je chmurný. Protože je tu stále mnoho lidí, kteří chtějí něco dělat, kteří se nevzdávají. Jako Atomino, i když se muselo často stěhovat. Možná budou lidé přemýšlet o tom, že se přestěhují do jiného města. Ale tam se musí začít od nuly. Nechat za sebou všechno, co jste tady vybudovali. To bych nechtěl. Pokud si někdo stěžuje, myslím si: dělejte si to po svém. Nestůjte tam a neukazujte na ostatní. Je tolik lidí, kteří se do toho zapojují. A organizují skvělé věci. Mám svá oblíbená zákoutí, na Kaßbergu nebo ve městě a jeho bezprostředním okolí. Takže každý má svá oblíbená místa, která má rád a kam se rád vrací.

Fotokoláž Marcela Eichhorna s chemnitzskou kapelou Bombee (název: "paralely") pro fotokampaň na http://vimeo.com.