Chemnitz musí být sebevědomější
Matthias Keller
Ve vstupní části návštěvníky přivítá tučňák Linux a malé zelené logo Androidu na displeji. Samozřejmě se jedná o počítače. Přesněji řečeno o softwarových řešeních. Před 25 lety byla společnost SIGMA Chemnitz GmbH jednou z prvních nově založených firem v Chemnitzu po sjednocení. Vše začalo v bytě na Sonnenbergu. Od roku 1995 sídlí společnost v Kleinolbersdorf-Altenhain na okraji Chemnitz. Matthias Keller našel v systémovém domě před čtyřmi lety práci svých snů a od samého počátku mohl podporovat velké projekty.
Jaké jsou vaše úkoly ve společnosti Sigma? Matthias Keller: Jsem softwarový vývojář. Vyvíjím aplikace, které pomáhají zákazníkům automatizovat procesy ve výrobě nebo logistice. Například technologie RFID zajišťuje rozpoznávání komponent ve výrobě a náš software propojuje tuto identifikaci s dalšími údaji. Poté lze zobrazit informace o komponentě, podle nich nastavit stroje nebo upozornit na chyby.
Technologie RFID (Radio Frequency Identification) je podobná čárovému kódu, nalepovacímu štítku, který lze číst na velkou vzdálenost pomocí rádia. Matthias Keller podrží bílý list papíru proti světlu v kanceláři a ukáže sotva viditelnou anténu a čip.
Tuto nálepku lze přečíst a poskytnout důležité údaje jeho softwaru pomocí softwarového řešení GRAIDWARE® společnosti SIGMA. "Všichni známe čárový kód ze supermarketu. Štítek RFID má stejný princip, jen jej lze přečíst bez nutnosti vizuálního kontaktu se čtečkou a lze přečíst několik komponent najednou," vysvětluje 28letý muž.
Vy jste ti, kteří používají technologii RFID. Co je pro vás důležité?
Zajímavé je, jak lze tuto technologii RFID využít pro zákazníka. Jsme to my, kdo analyzuje: co zákazník potřebuje, o jaké pracovní kroky se jedná, jaké komponenty se zpracovávají. Je třeba objasnit mnoho otázek: Je možné dodat komponenty s RFID tagem? Jaká zařízení jsou potřebná a jak je lze integrovat do pracovního procesu? Jak mohou procesem procházet různé modely a komponenty? Softwarový systém, který vyvíjíme, musí po přečtení čísla ze štítku RFID vyvodit správné závěry. Software může například zpracovávat vstupy od zaměstnanců a předávat informace dalším systémům, jako je například systém řízení zboží SAP.
Kdo může vaše softwarové řešení používat?
Pracujeme především pro dodavatelský průmysl v automobilovém průmyslu. Mnoho automobilů na silnicích má komponenty, které byly označeny námi používanou technologií a vyrobeny s naší pomocí. Máme však i zákazníky z textilního průmyslu a jeden z našich velkých projektů byl realizován se společností Soex, největším třídicím a recyklačním závodem na světě. Automatizovali jsme výrobu a sklad ve velké železárně v Lužici. V zásadě jde vždy o totéž: jeden nebo více dílů je rozpoznáno a následně nahlášeno do systému, který reguluje tok zboží a informací a komunikuje s dalšími dodavatelskými řetězci a systémy.
Referenční seznam Sigmy je dlouhý a zahrnuje známá jména z regionu: Mezi ně patří například DRK Kreisverband Annaberg-Buchholz, Piko Spielwaren GmbH, GRETENKORD GmbH a Dr. Quendt. Mimochodem, společnost SIGMA se podílela také na vývoji jednoho z prvních chytrých telefonů Siemens SX45. Prvním zákazníkem, se kterým se Matthias Keller setkal, byla společnost Magna Exteriors & Interiors Meerane - jak jinak: dodavatel automobilového průmyslu. Chtěli využít technologii RFID pro automatizované řízení výroby a logistiky v novém závodě. Svou diplomovou práci psal na téma vývoje softwaru.
Bylo samozřejmé, že jste chtěl začít svou kariéru v Sigmě?
Dlouho to nebylo jasné. Byla by tu celá řada jiných příležitostí. Naše profesura na Technické univerzitě v Chemnitz, kterou vede profesor Hardt, má zde velmi dobré kontakty v průmyslu, prakticky se všemi významnými automobilovými společnostmi a dodavateli automobilů. Brzy jsem si však uvědomil, že bych raději vyvíjel software sám. Tato perspektiva se mi otevřela právě zde. Jako pracující student jsem mohl převzít řadu úkolů v projektu Magna Meerane a pracovat samostatně a kreativně: jednat se zákazníky, realizovat nápady. Nebyl jsem "jen" studentem, ale byl jsem zákazníky i kolegy přijímán jako člen týmu. Poté jsem zde psal disertační práci a nakonec jsem byl osloven, zda bych nechtěl zůstat. Rozhodnutí pro mě nebylo těžké. Den po obhajobě byl mým prvním pracovním dnem na plný úvazek.
Co vás přesvědčilo?
V mých očích je to stále relativně malá firma, i když už má 70 zaměstnanců. Neexistuje zde žádná velká hierarchie, o všem se mohu konstruktivně a přátelsky bavit s kolegy nebo šéfem. Je to tu jako v malé rodině. Nemám důvod jít do velké firmy, kde jste často jen číslo.
Proč je tu Sigma i po 25 letech?
Firma zde byla založena a pomáhala formovat celý rozvoj regionu. Také automobilový a strojírenský průmysl ve středosaském regionu v Chemnitzu a Zwickau má zde tradici a po sjednocení opět posílil. Z toho pro nás přirozeně vyplývají zákaznické projekty. Je to dobrá lokalita a jsme také dobře napojeni z hlediska infrastruktury. S výjimkou případů, kdy chcete cestovat soukromě vlakem. Je smutné, že Chemnitz nemá slušné dálkové železniční spojení.
Kdy jste se do Chemnitz přestěhovali?
Do Chemnitz jsem přišel v roce 2007 kvůli studiu. Vyrůstal jsem ve Freibergu, kde je také dobrá technická univerzita. Ale protože jsem chtěl studovat informatiku, rozhodl jsem se pro Chemnitz. Záměrně jsem také nechtěl jít do Drážďan. S tím bonusem, že jsou hlavním městem spolkové země, to tam táhne hodně lidí. Chemnitz se mi líbil víc.
Co přesně?
Rozhodující byla pověst univerzity. Dnes oceňuji zejména množství zeleně. Za rohem ode mě je les Zeißigwald, kde se dá běhat a sportovat. Lidem, kteří o Chemnitzu mluví špatně, rád ukazuji zámecký rybník. Těším se také na vánoční trhy. Na Sonnenbergu je několik příjemných módních hospůdek pro teplé letní večery. V Chemnitzu je toho hodně, co se dá dělat. Zvláštním výletním cílem je vždy přehrada Oberrabenstein. Máme také ideální výchozí bod pro výlety do Krušných hor, například mám rád Wolkenstein, Zschopau nebo Schwarzwassertal. Toho jsem využíval už jako student a jezdil na výlety se studenty na výměnné pobyty.
Takže počítač je vlastně po práci vypnutý?
Počítač je samozřejmě zapnutý i večer, ale jen pro soukromé účely. Na filmy, zprávy nebo abych pomohla spolubydlícímu s jeho prací. A v Chemnitzu je opravdu dost práce, takže člověk nemusí sedět u počítače, pokud nechce.
Musíte obyvatele Chemnitzu nějak povzbudit?
Ano, mám dojem, že Chemnitz není dostatečně sebevědomý. Obyvatelé Chemnitzu se schovávají za image, která se k městu váže. Možná je to tím, že Chemnitz se dříve jmenoval Karl-Marx-Stadt a mnoho jmen z dob NDR, která byla spojena s úspěchem města, bohužel zaniklo. Jako třetí největší město se Chemnitz řadí za Lipsko a Drážďany, i když existují disciplíny, v nichž je Chemnitz v Sasku jedničkou. Chemnitz má skvělou univerzitu. Někteří lidé by chtěli vysokou školu uměleckého směru? Podle mého názoru ji nepotřebujeme.
Měli bychom z Chemnitzu udělat centrum excelence pro automatizační technologie. Sice přímo konkurujeme Drážďanům, ale můžeme s nimi snadno držet krok. Máme v tomto oboru dobré profesory s mnoha kontakty a zajímavými projekty. Můj profesor na univerzitě tu hodně věcí pohnul kupředu, zejména díky alianci kvalifikovaných pracovních sil a přednáškovým cyklům. Takové lidi Chemnitz potřebuje, aby se využil a rozšířil průmyslový charakter, který Chemnitz má. Platí rčení: peníze se utrácejí v Drážďanech, obchod se dělá v Lipsku a práce v Chemnitz. Takové může být i rozdělení rolí.