Kde se rodí inovace

Prof. Dr. Arved Carl Hübler

O tom, že Chemnitz je město v pohybu, se můžete přesvědčit už v areálu Technické univerzity. Ale že se za zdmi odehrává něco opravdu velkého, si uvědomíte, až když nahlédnete dovnitř. V dubnu 2015 se na výstavě World Press Photo v Amsterdamu představila senzace: Zaměstnanci Technické univerzity v Chemnitz vytvořili ilustrovanou knihu, z jejíchž stránek se ozývají zvuky. Tuto senzaci vytvořily hlavy z Chemnitz. Vedoucím členem týmu je Prof. Dr. Arved Carl Hübler z Institutu tiskových a mediálních technologií na TU Chemnitz a náš Tvůrce týdne!

Váš vývoj knihy T - písmeno "T" znamená zvuk - se setkal s obrovským zájmem.
Očekával jste to? Prof. Dr. Arved C. Hübler:Je vždy těžké říci, zda jste to očekával. Ale doufal jsem, že se tato kniha setká se zájmem veřejnosti.

Co je na vašem vývoji tak fascinujícího?
Je to jiný přístup k elektronice a elektronickým médiím. Mnoho lidí má tradiční knihu a papír v povědomí jako pozitivně nabité téma a myslím, že skutečnost, že se oblast použití vyvíjí, je vzrušující a pro mnohé nová zkušenost.

Jak vznikl nápad navrhnout T-book?
Před třemi lety jsme představili tištěný reproduktor a byli jsme pak přirozeně konfrontováni s otázkou, jaké jsou aplikace pro takový reproduktor, jaké jsou aplikace pro tyto tištěné výrobky. Napadla nás spousta věcí, například obaly. Znovu a znovu byly zmiňovány tapety, které by mohly být reproduktorem. Kniha vlastně vznikla spíše jako výsledek diskusí s partnery. Přední mnichovská kreativní agentura Serviceplan přišla s nápadem, že by kniha mohla být něčím zajímavým.

Výsledkem je ilustrovaná kniha, která představuje výběr fotografií z výstavy Word Press Photo. Pomocí reproduktorů, které jsou téměř neviditelně zabudovány do papíru, jsou zajištěny zvuky, které podtrhují jedinečnost snímků. Na realizaci pracoval tým Prof. Dr. Hüblera s kvalitním řemeslným zpracováním. Důležité přitom bylo, jak se podařilo spojit tištěnou elektroniku s běžnou technologií uvnitř obálky knihy.

Zvuk knihy vychází přímo z papíru, jak to funguje?
Aby papír zněl, potřebujete materiál, který generuje vibrace. V tomto případě je list papíru membránou, která vibruje. Aby papír vibroval, používají se piezoelektrické materiály, které se pod napětím rozpínají a smršťují, a tím stimulují vibrace. Ty jsme formulovali jako barvy, které se pak na papír vytisknou. Aby to celé zmizelo, rozdělili jsme papír na dvě části, mezi nimi vytiskli potřebné vrstvy a pak to celé slepili dohromady. Konečným výsledkem je list s reproduktorem vytištěným uprostřed.

Kolik výtisků této knihy T existuje a kolik jeden stojí?
No, teď je to drahá malá edice. V současné době existuje osm výtisků a dalších 50 má být vyrobeno. Cenu nemohu říct. Každopádně jde o kvalitní ruční práci a neplánuje se, že by se kniha dostala do běžného prodeje.

Plánuje se již výroba dalších knih v této podobě?
Z knihy je zřejmé, že se jedná o nové médium. Kombinace obrazu a zvuku je pro uživatele výhodou. Nejenže vytváří "aha" efekt, ale lidé se o ni mohou skutečně dlouhodobě zajímat. Zvláště v kombinaci s velmi výraznými a kvalitními obrázky. Konkrétní plány s konkrétními novými projekty zatím nemáme. Nyní, když si knihu můžete prohlédnout, osahat a poslechnout, se o projektech stále diskutuje.

Je možné vyrábět T-knihy ve velkém?
To musí být cílem! Dnes to možné není, ale není důvod, proč by to nemělo být za rok. Samozřejmě to bude časově náročnější a složitější než klasická kniha. To je logické. Ale také se z toho nakonec musí stát masový produkt. Zájem ze strany nakladatelů tu rozhodně je. Abychom v budoucnu přinesli další inovace, už se uvažuje o tom, jak by se daly obvody také vytisknout, aby se T-kniha mohla v budoucnu stát ještě plošnější. Díky tomu by bylo možné v budoucnu vytvořit i papírový tablet.

Proč se právě v Chemnitzu rodí inovace?
Chemnitz má dlouhou tradici tisku zde na univerzitě. Specialitou univerzity v Karl-Marx-Stadtu byly tiskařské stroje. Tuto tradici jsme dokázali zachovat a znovu a znovu ji transformovat do moderní doby. A to je v této podobě stále možné v německém Darmstadtu, ale jinak pouze v Chemnitz. Zejména v počátcích bylo někdy nejasné, jak bude vypadat budoucnost. Dokonce se uvažovalo o uzavření katedry tiskařských procesů na Technické univerzitě v Chemnitz. V Chemnitzu však vždy existovala otevřenost novým myšlenkám, a tím i možnost dalšího rozvoje tradice. Je to také příležitost vystoupit ze stínu například Drážďan. Město by mělo hledat ještě více příležitostí, které jsou odlišné a vzdálené od hlavního proudu.

V Chemnitzu působíte od roku 1997 a podílel jste se na založení Institutu pro tiskové a mediální technologie. Jak se podle vás město za posledních zhruba 20 let vyvinulo?
Město se vyvíjelo velmi rychle, to vidím stále znovu a znovu. Když se vracím do západoněmeckých měst, všímám si, že vše zůstalo stejné jako před 20 lety. Tady se toho hodně vyvinulo, což je fascinující. Město využilo okrajové podmínky, z nichž některé nebyly úplně dobré, a teď sem musíte přilákat mladé lidi. To je hlavní problém. Samozřejmě i pro univerzitu. Pracujeme na tom, abychom tu byli stále otevřenější zahraničním studentům. A myslím, že se to v posledních letech odráží i v městské krajině a je to pro město dobrý vývoj.

Jedna členka týmu profesora Hüblera nemusela do Chemnitz přijet, protože už tady byla. Maxi Bellmannová, vědecká asistentka institutu a členka projektu T-book, žila v Chemnitz odjakživa. Rozhodla se zůstat ve městě kvůli zajímavým studijním programům, které TU nabízí. Náplň práce na TU ji oslovila i během studia, a proto město neopustila: "Myslím, že kdo si to tu oblíbí, ten tu zůstane. Těžké je ovšem to, že čím více těch, kteří odejdou, tím více jich bude následovat. Ale myslím si, že Chemnitz je krásné město. Je to dobré místo k životu, je tu všechno."

Musíte obyvatele Chemnitzu povzbuzovat?
Je zcela normální, že lidé odcházejí. Stává se to i v jiných městech. Já jsem například odešel z Berlína, i když Berlín je krásné město. Na odchodu z Chemnitzu není nic špatného. Důležité je, abyste byli pro lidi dostatečně atraktivní.