Když něco umíš, můžeš to říct!

steelconcept

Společnost steelconcept se sídlem v Chemnitz znamená nápady v oceli. "Ocelové konstrukce jsou naší vášní," říká jednatel Roger Herold. Společně s Kerstin Schreierovou vedou společnost, kterou oba založili v roce 2001, rovnocenně. Na Neefestraße vznikají konstrukce a budovy, které mají kromě praktičnosti i něco zvláštního. Herold, jeho žena Ines, která se stará o personál a marketing, a Kerstin Schreierová kdysi studovali na Technické univerzitě v Chemnitz. steelconcept nyní působí po celém světě z Chemnitz.

Pane Herolde, čím je společnost steelconcept výjimečná?
Moje zkušenost ukazuje, že často přijdu k novému zákazníkovi na první schůzku a nepoznám hned budovu, ve které se nachází jeho výrobní nebo kancelářské prostory. Exteriér ještě neodráží špičkové výrobky a služby, které vznikají uvnitř. Pro novou budovu je to skvělá příležitost, jak reflektovat CI nebo produkt. To v nových zákaznících a zaměstnancích probudí motivaci, zájem a vysoké pocity a pak už je stačí jen udržet na této úrovni s produkty - to je náš myšlenkový pochod a snažíme se také zákazníkovi vysvětlit, že nejde jen o technologie. Naším cílem je rozvíjet technologii v designu.

Takže nabízíte i design?
To je náš přístup. Existuje taková teorie koncentrace úzkých míst. Vezměte si třeba časovač na vajíčka. Kdo může za to, že písek protéká tak pomalu? Nejužší místo. Vždy se musíte podívat, kde je nejužší místo, a musíte ho rozšířit. Tam začneme. Jedním z možných úzkých míst je vnímání zákazníka. Náš tým poskytuje nápady, s architekturou, technologií, energetickou koncepcí a samozřejmě s návrhem ceny.

Je pro vás východiskem i energeticky úsporná výstavba?
Rozhodně, protože patří k sobě. Proto jezdím takovým autem (na dvoře stojí zbrusu nový malý elektromobil).
V současné době připravujeme společný výzkumný projekt s profesorem Erfurthou z Erfurth Projektdesign. Chceme vytvořit referenční projekt se střechou bez sněhového zatížení pro Chemnitz.
To je zajímavé zejména v Chemnitzu, kde v některých letech napadne hodně sněhu. Pokud se podaří postavit střechu tak, aby sníh při nájezdu roztál s využitím vlastní energie, pak by zatížení kotoučem hrálo jinou roli. To by byla skvělá věc. Kromě toho se směrem dolů uvolňuje teplo, které lze také využít.

Budovu své firmy jste si jistě navrhli sami?
Samozřejmě, naše firemní budova je přesně taková, jakou ji chci ukázat zákazníkům. Jsme moderní, přímočaří, bez zbytečností, ale také s optimalizovanými náklady. Kancelářská budova, která zvenku vypadá velmi atraktivně, má tu nejvýhodnější fasádu, jakou vůbec můžete postavit. Abychom zajistili dobré vnitřní klima, použili jsme uvnitř hliněné omítky. Staré a nové se vzájemně nevylučuje.

Získali jste za svou firemní budovu nějaké ekologické ocenění?
Ano, cenu Energy Award 2013, když byla budova nově postavena. To bylo za využívání inovativních energií. Dalšími nominovanými byly společnosti VW, Continental, Agfa, Airbus a další. Na slavnostním předávání cen jsem žertem poznamenal: Když sečtu prodejní čísla všech konkurentů a pak k tomu připočtu prodej Steelconceptu, tak - oho! - něco přibylo na osmou číslici za desetinnou čárkou.

Máte 33 zaměstnanců, jsou součástí tajemství vašeho úspěchu?
Určitě! Existuje na to pěkné přirovnání. Tři kameníci tesají každý jeden velký kámen. Přijde pocestný a zeptá se, na čem pracují. První z nich říká: "Musím tesat kvádr, nudí mě to. Pro něj je to zbytečná práce. Nesmyslná práce vede u zaměstnanců k depresi. Druhý odpoví: Já tady stavím nadpraží dveří, je to docela těžké, ale zvládnu to. Ví, co to je, a dělá to se zápalem, ale zároveň je rád, když je hotový. Třetí říká, že stavím katedrálu. Má na mysli svůj kámen na celou stavbu.
Chci, aby moji zaměstnanci nepracovali jen na kusu oceli, ale aby zastřešili chrám, jako například na Maltě. Tam zastřešujeme chrám v Tarxienu ocelovým nosníkem o rozpětí 78 metrů. Vysvětluji svým zaměstnancům, o jaký archeologický úkol se jedná a že chráníme 5000 let starou stavbu, kterou poškozuje vítr, slunce a déšť.

Kde jste vzal svou vizi?
Samozřejmě od své ženy Ines. (Srdečně se směje.) O naší práci si povídáme i doma. Je to pak velmi uvolněné, ona má úplně jiný pohled na věc. Má pohled zvenčí. Je pro mě důležité, aby se naše studie daly realizovat jedna ku jedné v realitě. Za tímto účelem někdy naše klienty lákám, aby hledali rozdíly mezi zadanou studií a fotografiemi hotové stavby.

Jste spíše stavební inženýr a méně architekt, takže to možná charakterizuje váš praktický přístup více než teoretický?
Empatie je v mé práci důležitým faktorem. Nemusím znát jen technologii zákazníka, jeho výrobek, procesy a požadavky na novou budovu, ale zajímají mě také jeho priority, záliby a to, co je pro něj důležité. Společně se správným architektem se pak snažíme navrhnout myšlenku, která je tomuto zákazníkovi šitá na míru. Ty se někdy mohou vymykat běžným zvyklostem. Pokud náš statik vznese námitky, vracím se do hry: A když posuneme vršek tam nebo přidáme spáru sem a tuhý roh tam, je nápad zničen? Ne, můžeme to udělat staticky? Ano. A teprve pak jdeme za zákazníkem. Ne s prvním návrhem, ale s tím, který lze realizovat.

Pak má smysl dát zákazníkovi čas na analýzu této studie. Možná ji chce nejdříve probrat se svou ženou, prodiskutovat se svými zaměstnanci?
Chci tím říci, že technologie a odbornost jsou jednou stranou mince, druhou je komunikace a empatie. Ty vedou k úspěchu či neúspěchu.

Jak jste tehdy přišel na nápad založit firmu?
V Bavorsku jsem se ocitl během zmatků při sjednocení, takříkajíc nucený emigrant, protože jsem chtěl pokračovat ve studiu v Mnichově. Náhodou jsem se dostal do malé firmy, kterou vedl jeden člověk s 25 zaměstnanci. Vedoucí výroby, starší pán, si mě prostě oblíbil. Povzbudil mě a řekl: Líbí se mi, jak přemýšlíš, a tři roky ti budu ukazovat, co není v učebnicích. Tehdy mě naučil, jak jednat s lidmi, co je to empatie. Pak bohužel onemocněl a já jsem ve svých 27 letech mohl vést firmu jako provozní ředitel. Později, když mi bylo třicet, jsem si položil otázku, co dál? Půjdeš do velké firmy, nebo zůstaneš tady až do důchodu? Pak se naskytla příležitost založit něco v Chemnitzu - mohlo to být v Drážďanech nebo Lipsku, ale nikdy ne v Bayreuthu - protože financování bylo k dispozici pouze ve východním Německu. Deset let v pozici zaměstnance nestačilo na vybudování počátečního kapitálu. Potřebovali jsme milion vlastního kapitálu, abychom mohli rozumně začít.

Proč jste se rozhodli vrátit do Chemnitz?
Proč jsme si vybrali Chemnitz a ne Lipsko, je jednoduše proto, že je pravda, co se říká: v Lipsku se podniká, v Drážďanech je kultura a v Chemnitz se pracuje. Prostředí tady ve městě je pro mě mnohem příjemnější než v Drážďanech. Mám tu vše, co potřebuji: strojní inženýry, lakovací centra, velké zinkovny, dopravní podniky a mnoho dalšího. A především - a to už je 13 let - jsme našli zaměstnance, kteří jsou skutečnými odborníky a vědí, jak zpracovávat ocel. První z nich brzy odejdou do důchodu, takže si zaměstnance školíme i sami. Je pro nás důležité, abychom v naší filozofii vychovávali mladé lidi. Je to proces, který nikdy nekončí.

Expandovali jste na Ukrajinu a podporujete obchodní kontakty, proč právě Ukrajina?
Jednoho dne mi přišlo nekomplikované pozvání e-mailem. Stálo v něm, pojď, pojedeme, máme kontakty, podíváme se na výrobní zařízení a promluvíme si s majiteli firem. To znělo zajímavě a vzrušujícím způsobem. Je to krásná země. Investice byla zvládnutelná. Naše tamní společnost Steelconcept-UA je nyní zcela nezávislá. Nyní objevujeme Makedonii; založili jsme tam společnost steelconcept-MK a už jsme získali první zkušenosti se stavbou výrobní budovy.

Pro podnikatele z Chemnitz nebo z regionu jste již uspořádali podnikatelské fórum na podporu kontaktů na Ukrajině.
Ano, tehdy pro mě bylo důležité zbavit obchodní partnery a podnikatele z jiných odvětví strachu z této neznámé země. Vypočitatelné riziko je moje klíčové slovo. Rádi jsme předávali své zkušenosti.

Jaký je největší referenční projekt společnosti steelconcept?
V Chemnitzu je to jednoznačně budova společnosti euro.Courier. Jedná se o celkově nejkomplexnější projekt, který jsme realizovali, pokud jde o budovy EU. Samozřejmě jsme rostli s požadavky zákazníka. Heckert Solar, věž Wirkbau, nový most u Haasefabrik v Chemnitz nebo zastřešení u AWM pro nás vždy zůstávají zajímavé a designové. Tento projekt byl oceněn Německou cenou za ocelové konstrukce - je pro nás ctí, že jsme se mohli podílet na jeho realizaci. K našim oborům podnikání patří také strojírenství a strojírenská výroba a tyto ocelové konstrukce také dodáváme po celém Německu i po celém světě.

Dá se dnešní úspěch měřit čísly, například obratem?
Přesná čísla o obratu nejsou pro mě na prvním místě. Může dosahovat 6 až 9 milionů eur ročně v závislosti na tom, jaké projekty vyrábíme. Důležitější je pro mě hrubý zisk - ten musí zůstat u všech projektů stabilní.

Nežijete přímo v Chemnitzu, co je pro vás domovem?
To je zcela jasné. Vyrostl jsem ve vesnici nedaleko Chemnitzu. Několik let jsem bydlel na Kaßbergu, ale zdi a hluk byly pro mě příliš vysoké. Chtěli jsme se s manželkou vrátit na venkov. A po letech hledání jsme opět našli domov na vesnici. Našim synům by se naopak tato idyla na Kaßbergu líbila, protože jednoznačně dávají přednost životu ve městě.

Jaké je vaše oblíbené místo?
Moje oblíbené místo je určitě na dřevěné lávce u rybníka s křišťálově čistou vodou, kde pozoruji pstruhy. Je to prostě úžasné.

Máte také nějaké oblíbené místo ve městě, v Chemnitzu, který je takříkajíc i vaším rodným městem?
Moje oblíbené místo je u Jörga Pilleho, před kuřáckým salonkem v "Zigarrenkontor Chemnitz" v Chemnitzer Hof. Rád tam zaskočím, možná až příliš zřídka, dám si s ním kávu a povídáme si o Bohu a o světě. Nechat se unášet je na denním pořádku. Připadám si jako v jiném světě, když ho vidím v jeho bílé košili, stolních deskách a zlaté knížce, do které zapisuje plnicím perem každý prodej - je to stylové. Taky je tu něco o zpomalení, to je moje téma!

Musíte povzbuzovat obyvatele Chemnitzu?
Určitě. Podle mého názoru je Chemnitz vynikající v tom, že se umí "udělat malým". Jsme POUZE... z východu, ze Saska, můžeme se jen... Když zvenčí pozoruji, jak je Chemnitz vnímán, konkrétně jako místo pro podnikání, jako strojírenské město nebo jak jsme oceňováni jako chemnitzská firma, tak si říkám, samozřejmě, že jsou to odborníci a specialisté tady na místě. To je tradice! Měli bychom a musíme to sdělit světu. Když něco umíte, můžete to říct. Chrastění je součástí řemesla. Chtěl bych, aby toho bylo víc.