"Nejžhavější město na světě"

Nezaměstnaní stavební dělníci

Je to jedna z nejdéle existujících kapel v Chemnitzu, možná dokonce nejdéle existující. Nezaměstnaní stavební dělníci jsou kultem nejen mezi punkrockery, ale znají je i fanoušci FC Chemnitz z jejich vystoupení při propagaci a prezentaci týmu. Příští sobotu na městských slavnostech poprvé zahrají Matthias Markus Brückner, uměleckým jménem MMB Friedhelm, René Clausnitzer alias René Furtiká a André Hansch alias Hanscher. Tato trojice představí své písně pro malé i velké na Am Wall stage v rámci Mopo Sport Party od 21 hodin. Ještě předtím se rozpovídají o nervozitě, historii své kapely a lásce k Chemnitzu.

Po 17 letech existence kapely jste poprvé vystoupili na městském festivalu.
Proč tak pozdě? MMB Friedhelm: I my jsme překvapeni (smích). Hlásili jsme se už několik let, ale z různých důvodů nikdy nedošlo na koncert. O to víc nás potěšilo, že jsme letos dostali výzvu a na městském festivalu debutovali.

Chemnitzské publikum je považováno za obzvlášť kritické.
Čím si je získáte? MMB Friedhelm: To je vzrušující otázka: je Chemnitz rockový? A to platí pro všechny věkové skupiny. Myslím, že ano! Věková struktura návštěvníků našich koncertů je také naprosto různorodá: od 16 do 66 let. Vždycky se nám podaří si je naší hudbou získat a roztančit. Městský festival je podle toho rozjetý.


Jste před sobotním koncertem natěšení? MMB Friedhelm: Myslím, že Udo Jürgens kdysi řekl: Pokud nejste natěšení, šidíte své publikum. Tak to vnímáme i my. Když jste na pódiu, víte, co děláte. To je zkušenost. Ale na městském festivalu je větší očekávání a vzrušení než obvykle.

Jak se vaše hudba vyvíjela za posledních 17 let?
Na začátku to byl určitě tvrdší punk? MMB Friedhelm: Přesně tak. Na začátku to byl opravdový garážový punk. Sedli jsme si, byli jsme rádi, že umíme zahrát tři akordy, napsali jsme pár textů a zpívali písničky jednu za druhou. O nic jiného jsme se nestarali. Hlavní bylo, aby to bylo nahlas, rychle a bylo co zpívat. V průběhu let jsme se samozřejmě vyvíjeli dál. (smích) Zatím jsme vydali dvanáct alb a samozřejmě vždycky toužíte být s každým novým dílem v něčem lepší, posunout se o krok dál. Mezitím už to není garážová pointa, ale spíš rocková hudba s různými vlivy - oslovující širší publikum.

Nejste známí jen v Chemnitzu, ale po celém Německu: od pobřeží Baltského moře až po Bavorský les.
Označili byste se za úspěšné? MMB Friedhelm: Kamkoli nás objednají, tam jedeme. Ale co znamená úspěšný? Nejsme na vrcholu hitparád. Ani to není náš nárok. Těšíme se na cesty do různých měst a vždycky nás překvapí, že si naše písničky zpívají i mimo Chemnitz. To je vážně super.


Kolik koncertů ročně odehrajete? MMB Friedhelm: Je to různě, mezi 30 a 60 koncerty.


Na který koncert obzvlášť vzpomínáte? Hanscher: Můj velký favorit je koncert v berlínském K17 loni o Velikonocích. To byl můj vrchol: mega atmosféra, spousta lidí a ta příležitost, desáté výročí našeho vydavatelství, byla skvělá.
MMB Friedhelm : Na vrcholu mého seznamu je promotion party Chemnitzer FC v roce 2008: 3 500 lidí za stadionem, to bylo fakt super.

Vznik kapely zní spíš jako bláznivý nápad než vážně míněný projekt: v roce 1998 si Hendrik Herrbach alias Hank koupil bicí soupravu, aniž by kdy držel v ruce paličku, zazvonil u dveří svého nejlepšího kamaráda Friedhelma a oznámil mu, že je čas uskutečnit svůj dlouholetý sen a založit vlastní kapelu. Sotva se to řeklo, už to bylo hotové. Než se v roce 2001 přestěhovala do Schönherrfabrik, využívala původní dvoučlenná kapela jako zkušebnu garáž v Chemnitz Altendorfu.

V roce 1998, kdy kapela vznikla, byl v Chemnitzu na vzestupu německý hip hop.
Měli jste to jako punková kapela těžké? MMB Friedhelm: Možná právě proto jsme do toho šli. Protože jsme hiphopové frakci nebyli tolik nakloněni. Našimi vzory byli Die Toten Hosen a Die Ärzte. Mysleli jsme si, že bychom to mohli dělat taky. Prostě to zkusíme.


Překvapilo vás, že se vám daří dělat hudbu tak dlouho? MMB Friedhelm: O tom jsme nikdy nepřemýšleli. Je to prostě to, co nás baví a do čeho jsme za ty roky vložili tolik energie. Bez kapely bych si to nedokázal představit. Proto jsem rád, že jsme tu tak dlouho.
Hanscher : To je také spíše výjimka, a proto něco zvláštního. Hrál jsem v několika kapelách, které tak dlouho nevydržely.

The Unemployed Construction Workers měli za sedmnáct let několik personálních změn. Nejbolestivější byla určitě ta, kdy musel v roce 2009 kvůli problémům s rukou odstoupit zakládající člen a bubeník Hank. Přesto na odchod (téměř) nebylo pomyšlení. "Jen jednou, když se Hank loučil," přiznává Friedhelm. Oba se znají už od základní školy a kapela byla jejich "společným dítětem". "Ale Hankovi můžeme poděkovat za to, že ještě existujeme. Nakopl nás a řekl: pokračujte." Místo u bicích byl nucen vyměnit za to u stolu. "Je stále členem kapely, organizuje pro nás koncerty a dělá management." Po dlouhém hledání se Hanscher stal jeho nástupcem.


Byl pro vás, Hanschere, nástup do kapely v roce 2012 těžkým dědictvím? Hanscher: Když jste hledali nového bubeníka, přihlásil jsem se na podnět kolegy z práce. Když jsem si přečetl historii kapely, řekl jsem si: panebože, vždyť jsou úspěšní a pravidelně koncertují. To jsem předtím nevěděl, a tak jsem šel na pohovor s kapelou s velkým nadšením. Rozhovor dopadl dobře a zbytek kapely přesvědčil i úkol, který dostal - hudebně doprovodit album během čtrnácti dnů svým bubenickým umem. Hanscher odehrál celé album během dvou dnů. "Vlastně na to měl dva týdny," směje se MMB Friedhelm. Dlouhé hledání bubeníka skončilo šťastně a od té doby hrají všichni tři společně.


Máte i po sedmnácti letech nějaké cíle? MMB Friedhelm:Ano, samozřejmě. Stále nahrávat nové věci. Máme v hlavě tolik věcí, které bychom chtěli vydat na CD. V létě vyjde naše nové fotbalové EP (pozn. red.: variace mezi albem a singlem), už jsme nahráli většinu dalšího alba a už teď máme spoustu nápadů na nové písničky... Jo, a samozřejmě chceme co nejvíc hrát naživo!


Který klub v Chemnitz je pro Die Arbeitslosen Bauarbeiter váš nejoblíbenější? Hanscher:Určitě bývalý Flowerpower, nyní Flowpo. To je naše oblíbené místo a náš obývák.
MMB Friedhelm : Kromě toho jsme hráli všude, kde se dá v Chemnitzu hrát. V létě na Brühlu, v AJZ, v Subway to Peter, v lékařském centru, v Roter Turm na prezentaci týmu Chemnitzer FC. Kromě před Koppem, tam jsme ještě nehráli. (směje se) Ale člověk by nikdy neměl říkat nikdy.


Pocházíte všichni z Chemnitz? MMB Friedhelm: Náš baskytarista René a já jsme se tu narodili.
Hanscher : Já už osm let žiju v Chemnitz z vlastního rozhodnutí. Pocházím ze Schneebergu v Krušných horách.

V roce 2008 vydali Die Arbeitslosen Bauarbeiter své třetí studiové album "09113" (poštovní směrovací číslo okresu, ve kterém se nachází jejich zkušebna): s písněmi o životě, lásce, politice, fotbale, dálničním zákonu a "nejžhavějším městě na světě".

Na svém albu "09113" popisujete Chemnitz jako "nejžhavější město na světě".
Co se vám na něm tak líbí? Hanscher: Na svou obhajobu musím říct, že album vyšlo ještě před mým příchodem. (smích) Myslím, že Chemnitz má až příliš špatnou pověst. Taky jsem sem přijel bez představy o městě a o tom, co člověk slyší: vysoký věkový průměr, špína, nic se neděje. Podařilo se mi přesvědčit se o opaku. Chemnitz je pro okolní svět rozhodně nedoceněný. "Nejvíc cool město na světě" je samozřejmě velký eufemismus. Je to skvělé město, líbí se mi tu a zůstanu.
MMB Friedhelm: "Nejžhavější město na světě" je třeba chápat s přimhouřením oka. Ale mělo by to být slovní kopnutí do zadku. Chemnitz, a do toho počítám i obyvatele, potřebuje trochu víc sebevědomí. Je tu spousta lidí, kteří chtějí něco udělat, změnit, zlepšit, ale je tu i spousta stěžovatelů. Já jsem člověk s pozitivním přístupem k životu, chci se dívat dopředu a dělat věci lépe. Tento pocit jsem chtěl písní vydráždit. Přál bych si, aby Chemnitz místo stěžování více dělal.

Mimochodem, otázka ohledně názvu kapely se třem moc nepozdává. "Je to na indexu," říkají s úsměvem. Protože novinář se na to ptá v každém jejich rozhovoru. Pro všechny, kteří to nevědí, je tu odpověď: při vyklízení prostor první zkušebny se našla dopravní značka (značka 123 německých pravidel silničního provozu), která Friedhelma a Hanka inspirovala k pojmenování kapely. "V naší tehdejší mladické euforii nám ta značka stačila k tomu, abychom se inspirovali názvem kapely. V průběhu let jsme o tom v rozhovorech vymýšleli stále nové historky, že jsme stavební dělníci, kteří kvůli nezaměstnanosti založili kapelu. To s tím nápisem na silnici je prostě pravda," říká Friedhelm.


Je Chemnitz obzvlášť muzikální? MMB Friedhelm:Myslím, že ano. Je tu tolik skvělých kapel. Kdysi byla na internetu anketa, kdo je vaše nejoblíbenější chemnitzská kapela. Myslím, že přišlo 150 návrhů kapel! To ukazuje, jak rozmanitá je scéna ve městě. To je opravdu skvělé. Už si nepamatuju, kdo vyhrál. Bohužel jsme to nebyli my. (smích)


Musíte lidi v Chemnitzu povzbuzovat? Hanscher:Ano, myslím, že ano. Jak už zmínil Friedhelm, Chemnitz potřebuje více sebevědomí. S tím souhlasím. Obyvatelé Chemnitzu by měli trochu více stát za svým městem a také by bylo hezké, kdyby se obraz Chemnitzu prezentoval navenek pozitivněji.
MMB Friedhelm : Nejsem si jistý, zda je třeba lidi povzbuzovat. Ale více sebevědomí neuškodí... Máme velmi krásné město, i když člověk musí hledat zajímavosti, může se tu cítit jako doma. Díky naší hudbě poznáváme spoustu lidí, kteří ve svých koutech Chemnitzu něco dělají, protože chtějí městu přispět. Možná je to i výhoda, že Chemnitz je nedokončené město a každý, kdo chce, může přispět svým dílem k jeho dalšímu zkrášlení a zlepšení. Pokud se chcete cítit jako doma, určitě si zde najdete své místo.