Pokud chcete, můžete toho zde udělat hodně.

Frank Weinhold

S plakáty pod paží, v černé zimní bundě a červených teniskách je Frank Weinhold na cestě do Gunzenhauserova muzea. Muzeum dobře zná a zažil už mnoho vernisáží a výstav. Od roku 2009 je členem spolku Mladí přátelé umění a spolu se svým týmem organizuje 5. prosince Noc mladých umělců. Mluvili jsme s ním o umělecké scéně v Chemnitzu.

Které umělecké dílo na vás obzvlášť zapůsobilo? Frank Weinhold:Nejvíce na mě zapůsobily nepředmětné obrazy. V Berlíně jsem viděl retrospektivu skupiny Zero s díly Heinze Macka, Otto Pieneho a Günthera Ueckera. Vytvářeli vzrušující umělecká díla s hřebíky, světlem a ohněm. Velký dojem na mě ale udělala také díla László Moholy-Nagye, mistra Bauhausu.

Studoval jste informatiku. To není nutně typický studijní program pro lidi, kteří se zajímají o umění.
To je pravda. Studoval jsem čtyři roky informatiku v Mittweidě, poté jsem pět let pracoval a pak jsem se chtěl dále vzdělávat. Tak jsem šel na Technickou univerzitu v Chemnitz a studoval tam softwarové inženýrství pro automobilový průmysl. Ve druhém semestru mi doktor Möller nabídl v rámci všeobecného studijního programu předmět "Umění a kreativita". Tento kurz mě změnil. Každý týden jsme navštěvovali umělce a mluvili o jejich tvůrčí práci. Z vášnivého informatika, kterým jsem byl předtím, jsem se stával stále více vášnivým fanouškem umění.

Navázal jste v této době také kontakt s Mladými přáteli umění?
Mladé přátele umění založili v roce 2005 Kerstin Seligerová, kulturní manažerka Spolku přátel uměleckých sbírek Chemnitz, a Thomas Bauer-Friedrich, tehdejší kurátor Gunzenhauserova muzea. Já jsem se k nim připojil v roce 2009 a od té doby působím v organizačním týmu. Nechtěl jsem jen chodit na akce, chtěl jsem se sám zapojit.

Jak mladý by měl být mladý milovník umění?
To je zajímavá otázka, protože mně už je 37 let. Mladí přátelé umění jsou organizováni po celém Německu v rámci celostátní iniciativy a v některých jiných sdruženích musíte být mladší 30 let, abyste se mohli stát Mladým přítelem. V Chemnitzu byla cílová skupina vždy ve věku od 20 do 30 let. Věk je v Chemnitzu relativní.

V roce 2003 věnoval sběratel Alfred Gunzenhauser svou sbírku umění nadaci se sídlem v Chemnitz. Budova bývalé spořitelny byla otevřena v roce 2007 a od té doby se v ní prezentují díla věnovaná především modernímu umění. Milovník umění Gunzenhauser minulý týden zemřel. Frank Weinhold je přesvědčen, že jeho jméno a působivá sbírka zůstanou navždy spojeny s městem. "Celý dům pro jeho sbírku. Byl postaven v době, která se shodovala i s obsahem jeho sbírky. Historický kontext budovy a jeho díla do sebe prostě zapadají." Gunzenhauser byl také osobně přítomen jedné z prvních uměleckých nocí v Chemnitzu. Letos se tam koná již 9. Noc mladého umění.

Co se bude dít na Noci mladého umění 5. prosince?
Letos chystáme vánoční edici. V předchozích letech se vždy osvědčilo zakomponovat motto z výstavy. S Otto Dixem jsme zde slavili večírek 20. let minulého století nebo se poněkud drze ptali: "Je to umění, nebo může odejít?" Letošní datum spadá do předvánočního období, takže jsme na toto téma navázali. K vidění bude výstavní program o třech dějstvích. Hrát budou The Vernissagers, Skrab & Chemnitz Connection a Five Dildos, not Six. V rukávu máme také jedno překvapení. Snažíme se nabídnout věci, které v muzeích obvykle nenajdete. Bude to avantgardní směs performancí, čtení a hudby. V nabídce budou samozřejmě i komentované prohlídky. Venku v sochařské zahradě bude probíhat vánoční trh a návštěvníci budou moci také předvést svou kreativitu v dílně Secret Santa.

Netradiční aktivity v muzeu - mají trvalý účinek?
Zdá se mi, že obyvatelé Chemnitzu se zdráhají navštěvovat umělecké sbírky a Gunzenhauserovo muzeum. Musíme najít způsob, jak tyto ledy prolomit. Jednou z možností jsou umělecké večery, které v Chemnitzu docela dobře fungují. Pokaždé přišlo 300 až 400 návštěvníků. To nás velmi těší. Rád bych viděl větší zájem o další komentované prohlídky a vernisáže. V tomto městě žije nejméně 60 000 lidí ve věku od 20 do 40 let, kde jsou všichni?

Mohou se mladí lidé vztahovat ke Karlu Schmidt-Rottluffovi?
Možná vás to hned tak nenapadne. Mám také pocit, že mladí lidé se více zajímají o současné umění. Expresionismus je ale u mnohých stále populární. A nadcházející výstava to opět potvrdí. Bude zde představeno celé spektrum. Od obrazů, přes šperky a objekty až po nábytek. To je opět naprosto vzrušující. Jsem si jistá, že bude inspirovat i dnešní generace.

Rodiště Karla Schmidta-Rottluffa a místo setkávání brückých umělců, domov Carstena Nicolaie, pracovala zde Clara Moschová a dodnes zde působí současní umělci - Chemnitz může i přes svůj špinavý a průmyslový charakter vyprávět vzrušující příběh v oblasti umění. Jaké jsou podle vás důvody, proč je Chemnitz zajímavý pro kreativní lidi?
Chemnitz není jistotou úspěchu, a to ani pro kreativní lidi. Nevýhodou je, že zde není tradiční vysoká umělecká škola nebo že na univerzitě není fakulta dějin umění. Přesto se zde najdou umělci, kteří se odváží něco dělat, hledají své místo a nacházejí město, které ještě není hotové. Chemnitz má pověst města umění především díky dobré práci zdejších muzeí. To je uznáváno i na mezinárodní úrovni.

Jako Mladí přátelé umění jste se zabývali otázkami marketingu města. V roce 2012 jste například společně s Chosy zorganizovali web chemnitz-lebt.de. Odkud přišel tento impuls?
Tehdy se o pesimistickém postoji obyvatel k vlastnímu městu nemluvilo tak otevřeně jako dnes. Obyvatelé Chemnitzu nejsou banda foukačů. Občas se nechají strhnout a nestojí za svým městem. Chtěli jsme vytvořit prohlášení, že i zdejší lidé jsou spokojení.

A dnes?
Na kulturní scéně potkávám spoustu lidí, kteří jsou hybateli tohoto města. Tvůrčí umělci, které znám, zůstávají na nohou a vkládají do své práce srdce i duši, i když zažívají občasné neúspěchy. Vždy jsou pro ně impulsem. Holm Krieger jednou řekl: "Chemnitz je hlavním městem potenciálu. Tvůrčí umělci nabízejí občanům tohoto města rozmanitý program. Kurátorka Anja Richterová zde například v muzeu instalovala cyklus, který v Gunzenhauserově muzeu představuje mladé saské umělce. Na adrese Poet/bewegt se nachází vynikající literární aréna. Když jsem navštívila divadelní festival Kammermachen ve Weltecho nebo TANZ|Moderne|TANZ v Theater Chemnitz, říkala jsem si, proč jsou tu při tak skvělém programu stále prázdné židle? Bohužel na tyto hodnotné akce chodí příliš málo mladých diváků. Prostě jít do muzea nebo divadla s múzou a klidem - to lidé v Chemnitz dělají málo.
V Kolíně nad Rýnem, Berlíně nebo Lipsku se můžete ponořit do kulturního dění a konzumovat, konzumovat, konzumovat. V Chemnitzu se ze spotřebitele stanete ve střednědobém horizontu producentem. Když chcete, můžete toho tady dělat hodně. Najdete zde niky, které jsou v jiných městech již dávno obsazené. Zdejší scéna v Chemnitzu nabízí spoustu příležitostí a vybízí k tomu, abyste se zapojili.

Máte doma také pověšené umění?
Samozřejmě. Mám doma například dílo Petera Pieka. Pochází také z Chemnitz, ale nyní je výtvarníkem a hudebníkem v Lipsku. Jeho výstava se skupinou Querschlag, kam patří také Michael Goller, Michael Knauth a Dirk Hanus, byla jednou z prvních výstav, na kterých jsem byl. Vernisáž byla v Chemnitz Sparkasse a obrazy visely jen jeden den, protože byly příliš oplzlé a provokativní. O deset let později jsem si jedno Piekovo dílo koupil.

Máte v Chemnitzu nějaké oblíbené místo?
Na Flemmingstraße v areálu dílen pro nevidomé a slabozraké je umělecká instalace Franka Maibiera a Gregora-Torstena Kozika. Je věnována obětem eutanazie. Je velmi působivá svou expresivitou a realizací.

Je třeba povzbudit obyvatele Chemnitzu?
Důležitější je využít toho, co se nabízí, a ocenit stávající kulturní scénu. Nemusí se vždycky všechno líbit. Ale čím více toho uvidíte, tím více toho objevíte.