"Udělej si to sám"

Katrin Kropf

Každý má jinou představu o tom, jak by mělo znít dobré rádio. V Chemnitzu už 20 let funguje svobodné rádio, které se chce odlišit od běžných soukromých a veřejnoprávních programů. Podle hesla: Když se ti program nelíbí, udělej si ho sám. Nyní dobrovolní rozhlasoví tvůrci slaví 20. narozeniny Radia T. Osmadvacetiletá Katrin Kropfová je angažovanou členkou týmu. Je členkou rady a uvádí dva až tři pořady týdně. Hrdě nosí modré rozhlasové tričko a sedí v rozhlasové kuchyni.

Kdy vás uslyšíme v rádiu? Katrin Kropf: Uvádím pořad Soundsplash, který představuje nejnovější nahrávky a novinky. Pro pořad "Atmoäther - Sphärisches zur Nacht" jsem sestavila velmi důstojné zvuky. Čas od času mě můžete slyšet také v pořadu "Rückfall" s hudbou ze včerejška.

Jaký druh hudby máte rád?
Katrin Kropf: Původně pocházím z oblasti hard and heavy, ale v mých pořadech je všechno: písničkáři, indie, folk, punk, rock. Na nezávislé rozhlasové stanici se toho dá dělat hodně. Vysíláme tu písničky, které na jiných rádiích hrát nemůžete: Někdy jsou písně dlouhé i dvacet minut, zejména progresivní hudba.

Vaše oblíbená skladba?
Katrin Kropf: Celkem 45 minut. Jethro Tull s písní "Thick as a brick". Moje domácí sbírka desek je dobře zásobena hudbou z 60. a 70. let. Pro "Rückfall" mohu vyhrabat své vlastní desky. Na Soundsplash samozřejmě pouštím jen aktuální hudbu.

Jak se kromě redakce ještě podílíš na práci pro Radio T?
Katrin Kropf: Od roku 2012 jsem členkou rady Radia T. Staráme se o projekty spojené s rádiem, jako je například ostrov rozhlasových her. Udržujeme kontakty s dalšími nezávislými rádii a pravidelně bojujeme například o frekvence a poplatky za vysílání. Vzhledem k tomu, že Radio T je financováno z projektů, darů, základního financování obcí a podpůrných členských příspěvků, je to hodně práce. A samozřejmě se připravujeme na stěhování do našeho nového domova na Brühlu.

Nový domov Radia T se v současné době staví na Brühlu. V Musikkombinatu, bývalé škole Karla Liebknechta, bude dvakrát více místa pro tři studia a redakci. Vznikne zde například další místnost pro pořady mediální výchovy. "Lidé z rozhlasu zatím také osobně přiložili ruku k dílu při přestavbě. Omítli stěny a přetáhli protipožární dveře," říká Katrin Kropfová. Stěhování je naplánováno na podzim.

Jak jste se k Rádiu T dostali?
Katrin Kropf: S producentem rádia Jörgem jsem se dala do řeči na koncertě v obýváku. Předtím jsem psala recenze pro internetové časopisy. V průběhu let jsem se sama naučila základy žurnalistiky. Chci podporovat kapely a hudbu, které pro mě něco znamenají. To je na tom to fascinující: Máme tolik zájmových pořadů, ať už jde o drum 'n bass nebo písničkáře, kde má každý své odborné znalosti, které koncerty stojí za to a kteří místní umělci mají co nabídnout nového. Máme také pořad "Heimatmelodie" s Jörgem, který speciálně představuje hudbu z Chemnitzu a okolí.

Jörg Braune, původní člen Radia T, zná dvacetiletou historii rozhlasového programu skrz naskrz. Připojí se k nám v rozhlasové kuchyni u prostého dřevěného stolu se šálkem čaje. "Je tolik dobré hudby, která se málo hraje. To je mezera, kterou vidíme, a my ji rádi zaplníme," říká. Kromě pečlivě vybrané hudby poskytuje Radio T informace o kultuře, politice a různých tématech z města. 50 členů vytváří program: čtyři hodiny týdně od 19 hodin a o víkendech od 12 hodin do půlnoci. "V Rádiu T jsme opravdu lokální patrioti, i když je to zvláštní termín," pokračuje Jörg. "Angažujeme se ve svém okolí. Mnozí z nás pocházejí z určité scény, která má vztah k městu. A těší nás, jak se město bude vyvíjet."


Proč je Chemnitz dobrým místem pro nezávislé rádio? Jörg Braune: Když jsem byl v kontaktu s jinými nezávislými rádii, všiml jsem si, že nikdy nemáme problém najít příběhy. Pořád se tu něco staví nebo ruší nebo se něco mění. V mnoha jiných městech se věci zastavily. Jako rozhlasoví producenti můžeme mnohem lépe informovat, když se něco hýbe a probíhá debata. Tady v Chemnitzu máme spoustu potravy. A informovat o pohybu je zábavné. Mám pocit, že jsem u toho, když se něco děje. Loni jsme vysílali více než čtyřicetkrát mimo studio. Člověk si uvědomí, že se toho na místě děje hodně. Ať už na festivalu umění a kultury Begehungen, na festivalu Küchwaldrauschen, na Brühlu a na mnoha různých místech. Rádi jezdíme na místo s naším pojízdným ateliérem.

Rozhlasoví tvůrci oslavili v Atominu své 20. narozeniny. Jörg s láskou vzpomínal na nadšení a vzrušení z prvních dnů. "Rádio T začalo jako přelomový projekt. Najednou se všechno změnilo. Všechno mělo být lepší. Všechno nám bylo otevřené. Měli jsme dobře rozjetou "rozhlasovou akci" a chtěli jsme z ní udělat pořádnou rozhlasovou stanici. Nedovedu si představit, že by to tak fungovalo i dnes. Ale tehdy to byl logický krok a bylo to možné. Lidé čtyři roky bojovali o licenci a frekvenci a dostali ji." Nesmíme zapomínat na pozadí. Státní rozhlas ukončil činnost na konci roku 1991. Někteří posluchači se však z nových stanic rychle zklamali. "Nebylo to rádio, jaké jsme chtěli," říká Jörg. "Nikdo nedělal takové rádio, jaké jsme chtěli. Tak jsme to prostě vzali do vlastních rukou." Od té doby se Radio T snažilo být spíše rádiem pro ostatní než rádiem pro všechny.

Touha být alternativou je dnes aktuálnější než kdy jindy. Jak to vnímáte vy?
Katrin Kropfová: "Víte, jak to vypadá, když je rádio Radio R: Sama Radio T poslouchám. Pokud člověk neslyší to, co chce slyšet, mám tady možnost to změnit.

Kdy se vysílal první pořad Radia T?
Jörg Braune: První vysílání bylo 2. dubna 1995 ve 20 hodin. Byl to dvouhodinový pořad "Hurá - jsme ve vysílání". Z dnešního pohledu je úžasné, jak se Radio T vyvinulo. V našem pořadu "T - Historisch" si můžete pravidelně poslechnout naše staré pořady, staré 10 let a více. Včetně těch, které jsme nahrávali na kazety a pouštěli v hospodách jako rozhlasové pozadí - takzvané suché rádio. Některé z nich jsou veselé a bizarní. Rozhodně vzrušující dobové dokumenty.

Jak zajišťujete kvalitu v dnešním rádiu?
Jörg Braune: Dnes existuje kurz pro začátečníky, kde se učíte, jak předat to, co chcete říct. Dříve mohl nějak začít každý. To už dnes není možné.
Katrin Kropf: Máme také pravidelná plenární zasedání, na kterých se diskutuje o pořadech, a pokud nejsou dostatečně kvalitní, jsou případně z programu vyřazeny.
Jörg Braune: Kontrola existuje, ale není super přísná. Jsme stále dobrovolnická rozhlasová stanice. Nikdy nedosáhneme standardizované úrovně. Vždycky tu budou lidé, kteří teprve začínají, a lidé, kteří jsou u nás už dlouho a mají zažitou rutinu.
Katrin Kropf: Mimochodem, v Chemnitzu jsem si všimla něčeho jazykového. Existuje tam výraz "velmi mnoho". Je to těsně před superlativem a předtím jsem to neslyšela. Když někdo z Chemnitz řekne, že se mu něco velmi líbí, je to velká pochvala.

Studoval jste v Lipsku. Jak jste se rozhodl pro Chemnitz?
Katrin Kropf: Práce v městské knihovně zněla dobře. A já jsem si tehdy řekla: Chemnitz není od Lipska daleko. Tam se dá vždycky rychle dojet a něco zažít. Ale nakonec se ukázalo, že jsem v Lipsku vůbec nebyla. V Chemnitzu jsem kulturně dobře zajištěn a žije se mi tu dobře. Je tu také velmi snadné vyrazit do přírody. Nejraději ji poznávám na kole. Obzvlášť se mi líbí les Zeisigwald. Je jedinečný, také svou historií a zkamenělým lesem. V den, kdy získá zasloužený status světového přírodního dědictví, dávám kolegům z přírodovědného muzea panáka...
Jörg Braune: Vždycky jde o to, jak velká je sklenice a kolik toho v ní je. K čemu je velká sklenice, když ji nezvládnete vypít?

Jaké jsou vaše kulturní pilíře tady v Chemnitzu?
Katrin Kropf: Myslím, že každý má svá oblíbená místa. Mně se moc líbí atmosféra a koncerty v Aaltra. Weltecho je dobré místo, kam se chodí tančit. Někdy chodím do Atomina. A pak jsou tu malé obývákové koncerty, které nekonkurují zavedeným místům.

Jak takový obývákový koncert probíhá?
Katrin Kropf: Zvu si hudebníky, kteří hrají převážně akusticky. Přijde můj okruh přátel a slovo od slova zaplní byt. Přicházejí i lidé, kteří běžně na koncerty nechodí. Protože jde o obývákový koncert, je to velmi klidný večer. Lidé si přijdou poslechnout hudbu. Nikdo při hraní nemluví. Na konci se podává klobouk.

Co si rádio přeje k narozeninám? Jaké jsou vaše cíle?
Oba: Plnou frekvenci!
Katrin Kropf: Vysílat nepřetržitě, to by byl náš sen.
Jörg Braune: A samozřejmě přesun do Musikkombinatu.
Katrin Kropf: A letos oslavíme 10. výročí Hörspielinsel.
Jörg Braune: Je to druhá největší soutěž nekomerčních rozhlasových her v Německu.

Musíte povzbuzovat obyvatele Chemnitzu?
Jörg Braune: Myslím, že ano. Někteří lidé se ani neobtěžují podívat se na to, co je k dispozici, ale přesto si stěžují. Rozhodně není pravda, že se v Chemnitzu nic neděje.
Katrin Kropf: V každém případě musíte obyvatele Chemnitzu povzbudit. Odvahu být zvědavý. Také k tomu, aby slyšeli, co se děje. A pokud si uvědomíte, že je tu mezera, pak je tu prostor, příležitost a šance něco udělat sám.