V Chemnitzu se vyvinula bezkonkurenční kultura míru

Gerald Richter

Od roku 2012 navrhují děti a mladí lidé z Chemnitz mírové transparenty pro Chemnitzský den míru, které upozorňují na tento výjimečný den kolem 5. března mírovými poselstvími. Před dvěma lety byly tyto transparenty a plakáty poprvé vyvěšeny na fasádě chemnitzské radnice a na protější galerii Roter Turm. Plakátovou kampaň iniciovala občanská iniciativa Aktion C a od té doby ji intenzivně podporuje Gerald Richter. Jako člen pracovní skupiny Chemnitzského dne míru se od roku 2012 podílí na celkové koordinaci Dne míru. Krátce před 5. březnem běhá od jedné akce ke druhé s plakáty, letáky a transparenty pod paží. Jako našeho organizátora týdne jsme se ho zeptali, proč se do Dne míru zapojuje.

Čeho má Chemnitzský den míru dosáhnout? Gerald Richter:5. březen je pro mě velmi důležitý den. Je to hlavní bod mírové práce v průběhu celého roku. Pracovní skupina Chemnitzského dne míru tento den organizuje a usiluje o dosažení široké rozmanitosti a přijetí prostřednictvím vytváření sítí. Ale mírová práce není hotová jen s jedním dnem. Chceme mít mírové město po celý rok. Chceme myšlenku Dne míru rozšířit mezi všechny lidi, mezi všechny generace, mezi všechny, kterým záleží na blahu a budoucnosti našeho města.

Pracovní skupina Den míru v Chemnitz dává již 12 let podněty k míru v Chemnitz. Dne 16. ledna 2002 vyhlásili zesnulý farář Hans-Jochen Vogel a zpěvačka Sabine Kühnrichová veřejnou výzvu ke Dni míru v Chemnitz, kterou podepsali známí obyvatelé Chemnitz. Spolu s pastorem Stephanem Brennerem založili pracovní skupinu Chemnitzský den míru, jejímiž členy jsou nyní také Hartwig Albiro (bývalý divadelní ředitel), Christoph Magirius (pastor na penzi; čestný občan města Chemnitz).; čestný občan města Chemnitz), Dr. Thomas Schuler (bývalý ředitel muzea Schlossberg) a Heike Steege, která je ve městě zodpovědná za migraci a integraci. Gerald Richter a jeho manželka Sylvia Eichner jsou členy od roku 2012.

Zatímco pracovní skupina pro Den míru v Chemnitz se zabývá vytvářením sítí pro Den míru, Aktion C pracuje na konkrétním projektu: mírových transparentech na radnici. Jak vznikl nápad?
Po katastrofálním pochodu neonacistů 5. března 2011 jsme my, několik přátel, chtěli dát Chemnitz jiný příklad. Přemýšleli jsme o tom, jak by město mohlo změnit svůj obraz. Chtěli jsme spolupracovat se školkami a školami, abychom lidem přiblížili problematiku a kulturu míru. To se nám podařilo hned v prvním roce: v roce 2012 měla první mírová galerie na náměstí Neumarkt již 200 metrů. V roce 2013 jsme pak začali navrhovat vertikální transparenty, protože jsou na budovách účinnější a výraznější. S 50 zúčastněnými institucemi bylo navrženo přes 400 metrů plakátů. Od šířky jsme pak přešli k hloubce dvěma workshopy v letech 2013 a 2014, čímž se plakátová kampaň rozvinula v umělecký projekt. To nemá znamenat lepší nebo horší. Důležitý je pro nás proces hledání a realizace nápadů; hotový plakát je až dodatečným výsledkem. Nadále poskytujeme školkám a školám materiál pro vlastní výrobu a garantujeme, že každé dílo bude také vystaveno ve městě. V roce 2015 jsme překročili hranici 1 000 metrů navržených plakátů. V roce 2011 bychom to ani nepovažovali za možné.

Vypadá to, že mladé lidi téma míru zajímá?
Ano, přinejmenším je mnoho těch, kteří se chtějí do projektu zapojit. Nedávno mi jedna učitelka řekla: "Geralde, prosím tě, nepřestávej, nevěřil bys, kolika dětem jsi už udělal radost." Co víc bych si mohl přát, to je dobrá odměna za všechnu tu tvrdou práci. Jsem přesvědčen, že angažovaní lidé dneška jsou hybateli zítřka. Škola může předávat znalosti, naše aktivity učí mladé lidi dívat se na naše město a svět a na to, jak mohou svou vlastní angažovaností něco změnit. Nabízíme mladým lidem jeviště, na kterém si mohou věci vyzkoušet a osvědčit se.
Jako Aktion C máme vedle své práce jen velmi omezený čas, ale můžeme poskytnout nápady a často jsme našli jen otevřené dveře. Ve městě máme velmi angažované zástupce studentů, kteří rozvíjejí vlastní projekty. V roce 2015 máme tři projekty pouličního divadla 5. března: Divadelní projekt žáků z Ústí nad Labem s žáky Montessori školy "Představte si, že je válka" od 16:00, pouliční divadlo doprovázející prohlídku pachatelské stezky a představení v rallye od 18:00 hodin.

Jaká práce se skrývá za přípravou Dne míru?
V letošním roce bylo vytvořeno více než 30 nových plakátů. Vyrobit plakát dlouhý 7 metrů zabere 100 až 200 hodin a projektový týden často nestačí. V Montessori škole se v malování pokračovalo i během podzimních prázdnin a v prvním týdnu nového školního pololetí. Mnozí žáci zde mohou malovat po celý rok, jakmile dokončí své školní povinnosti. O podzimních prázdninách si beru týden volna a dělám s dětmi a mládeží workshop. Banner je jedna věc. Rozhodující je práce na něm. Důležité je, aby se děti nebo mladí lidé zabývali tématem míru a vzájemně si vyjádřili, čeho dosáhli, a koncepčně to shrnuli. Domluvit se na motivu a navrhnout transparent ve skupině je také samo o sobě mírovým procesem. Mluvit spolu - to je to, na čem nám záleží. To je mírová práce. Pokud je výsledkem krásný výrobek, tím lépe.

A co si mladí lidé odnesou?
Každý, kdo pracoval na takovém projektovém týdnu, vidí svůj vlastní transparent na fasádě radnice a vysvětluje ho na pódiu před tisíci lidmi, je na svůj úspěch nesmírně hrdý. Je to skutečný proces zrání. Je opravdu vidět, jak se mladí lidé za půl roku změní.

Z malého nápadu se vlastně stal velký projekt. Jste na to pyšný?
Den míru se rok od roku rozrůstá. Přibylo mnoho akcí, jako jsou koncerty ve foyer radnice nebo prohlídka stop pachatelů. Letos přibyly hudební lekce flash mobu hudební školy na nejméně šesti místech v centru města. Jejich nabídka je stále pestřejší. A o to také jde. Mluvím o kultuře míru, která se zde v Chemnitzu rozvinula. Je důležité, že Den míru vůbec máme. V Drážďanech se po mnoho let nedařilo rozvinout 13. únor v den míru. Tam bylo zničení města v průběhu let instrumentalizováno. V Chemnitzu jsme kromě připomínky noci bombardování rozvíjeli mírovou práci s výhledem do budoucna. Máme také Cenu míru, o které jiná města sní. Mírová cena je oceněním aktivit skupin, které se zasazují o mír ve městě. Vždycky žasnu nad tím, kolik máme mírových skupin a dobrých iniciativ. Často se však jedná o malé skupiny, o kterých ví jen pár lidí. Není tak snadné mluvit o dobrých věcech. Těmto skupinám se nedostává tolik pozornosti médií. Proto je důležité, že Cena míru staví tyto iniciativy do centra pozornosti. Měla by být pobídkou k tomu, aby ve svém úsilí pokračovaly.

Různé aktivity v rámci Dne svobody v Chemnitz budou 5. března vybízet k tomu, aby se lidé zapojili, zamysleli se a podívali se na Neumarkt. Na Neumarktu se znovu otevře mírový kříž a budou se promítat videa z měst zničených během druhé světové války. Budou se sbírat mírová přání. Výstavní tabule poskytnou informace o neofašismu v Německu. Od 18 hodin bude Neumarkt ovládat citát Martina Luthera Kinga "Mám sen". Mladí lidé si v divadelním představení posvítí na problematiku uprchlíků. O své myšlenky se 5. března podělí předchozí nositelé Ceny míru a paní starostka Barbara Ludwig. Program doprovodí hudbou syrský hudebník Mai Alkurdi (flétna) a Youssef Bash (kytara). Veškeré další informace o programu naleznete na www.chemnitz.de/friedenstag a www.chemnitzer-friedenstag.org.

Součástí Dne míru jsou také demonstrace. Vadí vám to?
Jako Akce C jsme sami uspořádali několik shromáždění a demonstrací. Nemůžeme nechat naše město, naše ulice a náměstí lidem, kteří agitují například proti cizincům. Netolerance není tolerována. Naším cílem je realizovat myšlenky pro něco a společně. Chceme oslovit lidi zdola. Lidi, jako jste vy a já. Nemusí to být dokonalé, ale musí to vycházet ze srdce a musí to být angažované. Chceme podporovat občanskou odvahu a povzbuzovat lidi, aby se odvážili něco udělat. V mírové práci není lepší nebo horší. Kdokoli se k ní postaví, ať už mluví texty, namaluje plakát, pronese projev nebo se zúčastní demonstrace - to všechno jsou formy projevu, které vyžadují větší či menší odvahu. Tam, kde se jeden odváží udělat to, co druhý ne, ale může udělat něco, co druhý nemůže. Kde si lidé mohou vzájemně přispět a doplnit se ve své různorodosti v našem městě.

Jak bude vypadat mírová práce v Chemnitzu po Dni míru?
Již nyní existují některé transparenty, které nebyly dokončeny. Po 5. březnu je před 5. březnem, pokračuje se bez přerušení. Takže na prvních transparentech pro rok 2016 se již pracuje. Témata války, útěku a azylu nás bohužel budou provázet i nadále. Černobyl bude v roce 2016 dalším tématem. Věnujeme se osvětové práci ve spolupráci s Aktion C, uspořádali jsme besedy v Tietzu a projektové dny ve školách. Angažujeme se v pomoci žadatelům o azyl a chceme spojovat lidi dobré vůle. Připravujeme společné projekty s dalšími skupinami.

V současné době probíhají četné demonstrace a protidemonstrace na téma azylu. Co to znamená pro mírovou práci?
Již několik let se v našem městě konají 5. března tzv. smuteční pochody, které organizují neonacisté. Můžete uspořádat velkou protidemonstraci. Ta může mít také sílu rozvinout blokádu. S organizacemi "Chemnitz se brání" a CEGIDA máme nyní xenofobní shromáždění a demonstrace každý týden. Nemohu být každý týden v ulicích a nemyslím si, že musíme vždy reagovat na pravičáky. Je důležité stanovit hranice a ukázat, co si zdejší občané přejí. Pro mě je 5. březen znamením, že mnoho lidí je odhodláno k demokracii a toleranci.

Máte pocit, že občané Chemnitzu stojí za Chemnitzským dnem míru?
Lidé se ke Dni míru v Chemnitz hlásí již dlouho. Velmi zřetelně pozoruji, že když rozdávám letáky a řeknu: "Tohle je pro Den míru", všichni okamžitě přikývnou. Den míru je ve městě dobře známý a oblíbený. Je to také výraz mírové kultury, dosáhli jsme zde vysoké míry přijetí a sounáležitosti. Kdykoli lidé jednají v omezeném prostoru, musíte najít způsoby, jak spolupracovat. I když všechny strany chtějí rozhodovat pro dobro města, dochází ke sporům. Proto potřebujeme den, který se bude dívat za hranice stranické příslušnosti. Pro mě je společná výzva všech politických uskupení ke Dni míru v Chemnitzu, podpořená širokou občanskou veřejností, znakem této kultury míru.

Den míru jako vnitřní kultura diskuse a pohody. Má Den míru dopad i za hranicemi města?
Tím, že máme Den míru a Cenu míru, máme něco institucionalizovaného, co nás činí výjimečnými a má také vnější dopad. S naším uměleckým projektem pro školy jsme během několika let vytvořili projekt, který je v Evropě jedinečný svou šíří a výrazností. Před třemi týdny se na mezinárodním kolokviu v Drážďanech nazvaném "Mír měst" účastníci shodli na této myšlence. Některá města již projevila zájem o distribuci transparentů. Dne 8. března otevřeme v drážďanském kostele Kreuzkirche na dva měsíce výstavu, kde bude vystaveno 24 mírových transparentů, které dohromady zabírají plochu 200 m².

Jste sami přesvědčeni, že jste obyvateli Chemnitz? Říkáte rádi, odkud pocházíte?
Ve městě jsem vyrostl, chodil jsem zde do školy a po studiích jsem se sem vrátil. Celý svůj profesní život jsem zde strávil jako architekt a zrekonstruoval jsem mnoho veřejných budov, například Technickou univerzitu v Chemnitz, řadu školních budov, hrad Rabenstein a hradní příkop Klaffenbach. Mohl jsem se odborně podílet na ochraně a renovaci památkově chráněných budov ve městě. K blahu našeho města přispívá svou prací i mnoho dalších lidí ve městě. Nicméně stále potřebujeme dobrovolnou práci, stále potřebujeme lidi, kteří se vedle své práce věnují věcem, které nelze zaplatit penězi, kteří rozvíjejí nápady a koncepty, jak překonávat nové problémy, jak se vypořádat se sváry. Válka, útěk a azyl jsou jen jednou z jejich součástí. V globalizovaném světě se nemůžeme ukolébat pocitem bezpečí za zdí. Ano, jsem obyvatel Chemnitz z přesvědčení, jsem na náš umělecký projekt opravdu hrdý, je tak dobrý a aktuální, že ho nyní můžeme s energií vynést do světa.

Musíte obyvatele Chemnitzu povzbuzovat?
Určitě. Pořád slyším, že si obyvatelé Chemnitzu myslí, že se tu toho moc neděje. To nemohu říct ve srovnání s ostatními. My jsme toho dosáhli hodně. Vždy je důležité, aby se o dobrých věcech informovalo. To se u nás děje málo. Dobré věci se propagují mnohem hůře.