Hledání "správné" profese

Die Komplizen Chemnitz e. V.

Možnosti žáků po ukončení studia jsou zdánlivě neomezené. Cokoli se lze naučit, cokoli lze studovat. Mladí dospělí jsou však často bezradní. Mnozí z nich pro stromy nevidí pověstné dřevo.
Nápravu nabízí od roku 2014 například spolek "Die Komplizen Chemnitz e. V." Chemnitz Komplizen nabízí mimo jiné mentoringový program, v jehož rámci mohou žáci s pomocí mentorů nahlédnout do různých profesí a rozptýlit tak část mlhy v kariérním hávu. Die Komplizen uspořádal pro úřední věstník setkání s tandemem mentor-žák. Mohli jsme se setkat s mentorkou Anjou Jungen (poradkyní v Haus E alltag&anders) a jejím svěřencem Sebastianem Resselem a popovídat si o mentoringu.

Co dělá společnost Komplizen Chemnitz e. V.? Anja Jungen: Jako mentor jste přidělen k mentee - pokud se k němu hodíte. Pokud už zhruba ví, co by ho zajímalo, hledá Komplizen někoho, kdo už v dané profesi pracuje nebo s ní má zkušenosti. V našem případě to však bylo trochu jiné, protože Sebastian ještě pořádně nevěděl, co chce po ukončení školy dělat.
Sebastian Ressel : O projektu jsme poprvé slyšeli ve škole v devátém ročníku. Na začátku desátého ročníku u nás byli opět zástupci společnosti Komplizen e. V. a projekt nám představili. Pak bylo možné se zapsat na seznam a zúčastnit se.
Ani jsem nevěděla, co chci dělat po skončení školy. Anja mi byla jednoznačně vybrána, protože už má za sebou spoustu zkušeností z (profesního) života a zná spoustu lidí. A dokáže si proto poradit téměř se vším.
Anja Jungen: Co se týče obsahu, jde opravdu o to, aby mentee nahlédl do skutečného pracovního života. Projekt by měl studentům pomoci při rozhodování.

Projekt má tedy především poskytnout kariérní poradenství.
Nebo to jde nad rámec a mentor pomáhá i s dalšími životními otázkami? Sebastian Ressel: Částečně ano, částečně ne. Samozřejmě se prostřednictvím mentora seznámíte se spoustou lidí, kteří vám mohou pomoci i později. Můžete navázat skvělé kontakty a vybudovat si síť. Spolupracovníci však nejsou aktivní pomocí v životě. Přesto si myslím, že je to skvělá podpora. Zejména na gymnáziích bývá téma "hledání práce" opomíjeno. Na středních školách se mnohem více vodí za ručičku a hledí se na to, co by bylo pro studenta vhodné. Podpora tam začíná mnohem dříve. Na gymnáziu prostě nic takového není.


Jak jste se dali dohromady? Sebastian Ressel:Hned na začátku projektu se koná úvodní setkání se všemi žáky, kteří se chtějí zúčastnit. Na této schůzce se jich ptáme, jaké mají zájmy, co by si dokázali představit, že by dělali profesně, a tak dále. Oba zaměstnanci Daniela a Markus ze společnosti Komplizen Chemnitz e. V. schůzku moderují a vytvářejí si představu o tom, kteří mentoři by žákům vyhovovali. Komplizen pak najde vhodného mentora, který se k němu hodí po osobní i profesní stránce.
Anja Jungen: Poté se koná "zahajovací" akce se všemi mentory a mentee. Dvojice se pak sejdou a mají 30 minut na vzájemné seznámení. To nám dalo příležitost zjistit, zda si rozumíme a zda se máme rádi, což je základní předpoklad pro společnou práci. Poté mají obě strany možnost říci, zda si vyhovují, či nikoli.
Sebastian Ressel: Funguje to jako takové rande naslepo.


Jak často jste se setkávali a jak dlouho spolu mentor a mentee pracovali? Anja Jungen: Setkávali jsme se jednou za měsíc. Mentoringový program trvá šest měsíců. Pokud se potřebujete setkávat i poté, protože proces kariérního rozhodování ještě není ukončen, můžete v tom pokračovat na soukromé úrovni.
Sebastian Ressel: Tato setkání si vlastně organizujeme sami mezi sebou. Společníci na to nemají žádný přímý vliv. Známe se od března 2016, ale náš program už skončil.


A jaký je výsledek vaší spolupráce? Anja Jungen: Vzešlo z ní samozřejmě něco úplně jiného, než jsme chtěli.
Sebastian Ressel: Pořád ještě netuším, co chci dělat po škole - ale aspoň už můžu pár věcí vyloučit. A to je dobře.

Co je na práci mentora nejzajímavější?
Proč jste se rozhodli zúčastnit se programu? Anja Jungen: Na práci mentora je vzrušující kontakt s mladými lidmi. Mně osobně to hodně dalo. Znovu mám o mladých lidech dobré mínění. Při našich rozhovorech jsem si mohla vytvořit nový názor na to, proč je pro tuto generaci tak těžké se k něčemu odhodlat. Pocházím ještě ze staré éry NDR. To znamená, že pro nás bylo všechno trochu jinak. Vůbec jsem nedokázal pochopit, proč lidé začnou studovat tři vysoké školy, zase přestanou a zkusí všechno možné. Můj názor byl: "Člověk musí nějak vědět, kam chce jít." Program mi umožnil svůj názor přehodnotit. Opravdu vám pomůže posunout se dál. Bylo to pro mě opravdu vzrušující.
Sebastian Ressel: Proto je dobré začít co nejdříve, abyste si udělali představu o tom, kam chcete jít. Pak si také můžete rozumněji vybírat pokročilé předměty na druhém stupni střední školy.

Anjo, jaké metody jste použila, abyste ze Sebastiana vytáhla osobní věci?
Koneckonců se ti musel otevřít. Anja Jungen: Zdravý rozum určitě pomáhá. V tomto případě šlo o výzvu: kam vlastně chce jít? Musím se ptát na to, co nevím. Snažila jsem se začít konkrétními návrhy, kterých jsme se už v rozhovorech dotkli a na které měl názor. I když předtím řekl, že ho to nezajímá, přesto stojí za to zkusit mladému člověku ukázat, že potenciálně vyloučená kariéra má i další možnosti a že se na ni můžete podívat. Ale po tom výkopu už jsem měl v hlavě spoustu nápadů. Poznal jsem ho tam, uvědomil jsem si, jak mluví, jak se prezentuje, a napadají mě různé věci. Samozřejmě pomáhá určitý věk a zkušenosti, které máte. Pak jsem si začal dělat dlouhý seznam. Mluvil jsem s různými lidmi a Sebastiana jsem víceméně převálcoval hned v prvním rozhovoru. Co je také velmi důležité: musíte umět naslouchat.

Kromě schůzek s mentorem mohou studenti navštěvovat firmy. Mentoři zvou zájemce z řad mentees do svých firem. Tam mohou nahlédnout do zákulisí firem. Kolik si webdesignér vlastně vydělá? Jaká je skutečná pracovní doba a jak lze skloubit práci a rodinu? "To jsou otázky, které za žáka nikdo jiný nezodpoví," říká Anja. "Zejména na středních školách se mladým lidem stále říká, že mohou dělat cokoli a že jsou jim otevřeny všechny dveře. Ale co to přesně znamená? Co všechno je možné? A jaký je nejlepší způsob, jak zjistit, co je pro mě nejvhodnější?" To jsou otázky, na které se snaží odpovědět program Komplizen e. V.


Pracovalabyste znovu jako mentorka? Anja Jungen: Ano, rozhodně! Už mám domluvenou schůzku na příští zahájení. Ale jak jsem řekla, je to jako rande naslepo. Ještě nevím, kdo mi bude přidělen. Zajímají mě spíš těžké případy. Stejně jako u Sebastiana. Ty jsou pro mě zkrátka zajímavější. Hodně jsem s ním cestoval, hodně jsme toho vyslechli. Během pátrání jsem mluvila se spoustou lidí a poznala spoustu profesí, se kterými jsem se předtím nesetkala. To je pro mě jednoznačná výhoda mentoringového programu.

Podíval jste se do mnoha firem, znáte spoustu lidí - řekl byste, že Chemnitz je pro mladé lidi atraktivní město?
Anja Jungen: Rozhodně! Myslím, že Chemnitz nabízí opravdu velký potenciál. Zahrnula bych do toho i okolí Chemnitzu. Chemnitz je dostatečně malý na to, abyste se stále mohli setkávat a neztratili se z dohledu. V tomto ohledu je Chemnitz trochu jako vesnice. Vždy se několikrát potkáte a prostě se nemůžete minout. Na druhou stranu nabízí velký potenciál pro další rozvoj. Ale samozřejmě jde také o získávání zkušeností. V Chemnitzu je tolik firem, které působí i na mezinárodní úrovni. V sousedních Krušných horách je také mnoho zajímavých firem, o kterých tady ani nevíte.
Sebastian Ressel: A v tom vidím problém: K nám se to nedostane! Velikost města nemusí být nutně problém. Ale my prostě nevíme, co se v Chemnitzu děje. Také nevíme, jaké jsou v Chemnitzu možnosti najít si práci. Často jsem o tom mluvil s přáteli. Všichni si myslíme, že Chemnitz je skvělé město, kde se dá vyrůstat. Ale pro pracovní život je naprosto nevhodné - práci prostě nenajdete.

Co byste si přál?
Jak to můžete sdělit zejména své generaci? Sebastian Ressel:Teď začíná velká hádanka. (smích) Sociální sítě jsou stále komunikačním prostředkem číslo jedna a myslím, že v budoucnu budou stále důležitější. Existuje zkrátka tolik způsobů, jak oslovit zejména mladší generaci. Noviny už prostě nečteme. Proto musí informace jít jinými kanály. Programy kariérového poradenství, jako je Komplizen, jsou samozřejmě pro takováto kariérová témata ideální. A nejlepším způsobem, jak to udělat, je jednoduše zajít do škol a představit programy konkrétně.
Anja Jungen: Velkým problémem města Chemnitz je jeho špatný mediální obraz. V Chemnitzu je mnoho firem, kde se dá skvěle skloubit rodina s kariérou a kde jsou skvělé pracovní podmínky. Problém je, že se o tom nemluví. V médiích se o městě dozvíte jen to, že stárne, nic se neděje, málo se o něm veřejně mluví. Místo toho, aby se prostě snažili ukázat pozitiva. Vnímání veřejnosti prostě neodpovídá skutečnému obrazu.

Každý, kdo má zájem stát se mentorem nebo mentee pro komplice, se může ozvat na team@komplizen-chemnitz.de.