Jde o spolupráci

Björn Richter

Kdo je pro výchovu dítěte důležitější: máma nebo táta? Björn Richter nemůže a nechce odpovědět. "Proč bychom měli? Každý má při výchově dětí své silné a slabé stránky." Jeho žena například raději s dětmi zpívá, zatímco ony často běhají s ním. Rád by se o své zkušenosti podělil s podobně smýšlejícími lidmi. Proto se muži jednou měsíčně scházejí na setkání otců, které založil na Chopinstrasse 42 v Kappeli.

Jak vás napadlo uspořádat setkání otců? Björn Richter:Mám dvě děti: šestiletého syna a tříletou dceru. S oběma jsem byl na rodičovské dovolené. Bylo pro mě velmi důležité podpořit tuto ranou fázi. Během první rodičovské dovolené mě napadlo promluvit si s ostatními otci o svých otcovských zkušenostech. Muži zkrátka prožívají věci jinak než ženy. Pár věcí jsem si sepsal a šel jsem na skupinu rodičů a dětí v tehdejším Haus der Familie. Byli tam další otcové, kteří se o to zajímali. Dali jsme se dohromady a nápad na projekt byl na světě. Nyní, během své druhé rodičovské dovolené, jsem přemýšlel o tom, že bych projekt oživil. Pro otce je řešení rodičovských otázek stále ještě něco relativně nového. Tradičně to řeší spíše ženy. Uvědomil jsem si u sebe, že prostě chci převzít odpovědnost za výchovu svých dětí v prvních letech života.
Kromě kurzů, jako je plavání kojenců, PEKIP a podobně, zatím v Chemnitzu takové místo pro setkávání otců neexistuje. "Otcové jsou často v menšině a já jsem si na těchto setkáních nikdy nemohl vyměnit názory jako muž s mužem," vysvětluje Björn Richter další důvody svého setkání otců, které se poprvé uskutečnilo loni v listopadu. "Začali jsme s pěti účastníky, pak se šesti nebo sedmi. Ale teď se to ustálilo na pěti." Björn Richter pracuje na zvýšení počtu účastníků, protože "když se zúčastní více otců, je ta výměna prostě živější".

Jak setkání otců probíhá?
Všiml jsem si, že komunikace mezi muži je velmi odlišná. Muži komunikují jinak než ženy, tak to prostě je. Mnohem snadněji. Tady v našich prostorách máme pro setkání velmi dobré podmínky. Jednou za měsíc přijde člověk zodpovědný za vzdělávání v oblasti práce s muži, přinese nápady na témata a je zodpovědný za tematickou organizaci večera.
Nejde o to, abych odhaloval, jaké mám problémy ve výchově, a nejde ani o to, abych někoho odsuzoval. Jsme muži, mluvíme spolu jinak. Mluvíme jednodušeji. Je to o pospolitosti. Je to o mužském pohledu na rodičovství. Máme dobrou směs starších a mladších otců. Ti starší vnášejí do tématu zvláštní dynamiku, protože jsou v tomto ohledu trochu uvolněnější.

Existuje už nějaký trend v nejčastěji kladených otázkách nebo problémech?
Toho jsem si zatím nevšiml. Oceňuji, že každý večer máme jiné téma. Vždy se řeší různé oblasti rodičovství. To je něco, co je velmi produktivní.

Je nějaká věc, která vás jako muže v souvislosti s dětmi nutí kapitulovat? Kde si uvědomujete, že to může dělat jen matka (kromě kojení)?
(smích) Pro mě je to zpěv. Ženy milují zpěv. Někdy se mi do zpěvu nechce. Někdy ale zpívám rád, třeba písničky před spaním. Ale je pro mě těžké to dělat v mezidobí, když nastane nějaká situace. A moje děti to ode mě neznají.

Björn Richter není z Chemnitz, ale pochází z Dolního Saska. Do Saska ho přivedla rodina. Nyní pracuje jako speciální pedagog na střední škole v Chemnitz. "Tato práce mi pomáhá, protože mám zkušenosti v určitých oblastech. Pokud jde o práci s dětmi, je to vždycky něco nového. V práci jsou to cizí děti, ne moje vlastní. Můžu říct, že jsem mimo práci. Když přijdu domů, jsem pořád otcem. Pořád mám tu zodpovědnost," říká otec.

Je Chemnitz město přátelské k otcům? Nebo spíše: Co pro vás dělá město přátelské k otcům?
To je velká otázka. Myslím, že ve městě potřebujete výletní cíle, které jsou pro otce a dítě snadno dostupné. Potřebujete dobrodružná hřiště, velké lesy, kde můžete běhat a hrát si s dětmi. Myslím, že jde o to, aby děti, zejména chlapci, hledaly dobrodružství se svými otci. Pro chlapce je snazší zažít to s otci. Sám na sobě jsem si všiml, že dělám věci prostě ze spontánnosti a z pocitu, že se se synem poperu. Myslím, že to je něco, co muže a ženy odlišuje. Dá se to dělat na nejrůznějších místech ve městě i doma. Ale myslím si, že otcové hledají se svými dětmi dobrodružství. Chemnitz má co nabídnout. Stačí to jen objevit a mít na to oko.

Existují v Chemnitzu speciální nabídky právě pro otce a děti?
Je mnoho věcí, které mohou otcové s dětmi podnikat. Nemusí však být nutně výslovně označeny.

Bylo obzvlášť snadné založit projekt, jako je klub otců v Chemnitzu?
Nemám žádné srovnatelné město. Uvědomuji si, že to není snadné. Protože toto téma otců na rodičovské dovolené je stále relativně nové a nevyřešené. Je mnoho otců, kteří se rozhodnou vzít si rodičovskou dovolenou. Ale je tu velká část společnosti, která vyrostla s jinou představou o rodině. Je to tedy něco nového, co potřebuje určitý čas, aby se prosadilo. Projekt je v současné době plánován do letních prázdnin. A pak se uvidí, jestli bude ještě potřeba.

Co ukazujete své rodině z Dolního Saska, když vás přijedou navštívit do Chemnitz?
Ukazuji jim místa, kde se mi líbí. Dětská hřiště, botanickou zahradu a Küchwald. Rádi jsme také v Krušných horách. Je to odtud snadno dostupné.

Potřebujete povzbudit obyvatele Chemnitzu, aby více stáli u svého města?
Chemnitz stojí za to, abyste se podruhé podívali na to, co město nabízí. A pak si musíte položit otázku, zda můžete propagovat i krásné stránky města, protože o tom jsem přesvědčen.
Sám jsem si to uvědomil: chvíli mi trvalo, než jsem se u tohoto města ohřál. Ale stojí to za to. Chemnitz je město, které má neuvěřitelné množství volnočasových aktivit, ale jsou nenápadné. Poznal jsem ho a ocenil až prostřednictvím svých dětí. Do Krušných hor je to co by kamenem dohodil a stačí si připnout lyže.
Ne všechno může být v Chemnitzu špatné. A pokud předpokládám, že se vždycky najde něco dobrého, pak to můžete objevit i tady ve městě. Lidé, kteří tu žijí, si opravdu váží toho, že tu jsou a utvářejí svůj život. Ve městě je něco fascinujícího. A stačí se jen pokusit to najít.


Kde: Farnost svatého Mikuláše-Tomáše Chopinstraße 42, 09119 Chemnitz