Jedna žena, mnoho úkolů a dobrá síť

Christin Busch

Nejtěžší otázka, kterou byste jí mohli položit, se týká její profese. Christin Buschová je všestranný talent. Vlastní obchod s textilem na Brühlu, vede kancelář Spolku umělců Chemnitz, točí jako DJ Cath Boo, například tento víkend na divadelním festivalu KammerMachen, a spolu s kamarádkou založila ženskou síť DIEDA. Mezi gramofony a vyšívanými polštáři stále odpovídá na těžkou otázku, čím se živí.

Na ulici Johann-von-Zimmermann-Straße máte útulný ateliér a obchod Mondtaler.
Christin Busch : Pracuji především jako textilní návrhářka, což jsem vystudovala. Můj obchod je ateliér, vyšívárna a butik. Pod názvem Mondtaler jsem vytvořila vlastní malou kolekci a vyšívám různé látky. Přijímám zakázky, jako jsou dokončovací práce na textilu, úpravy a výroba bytového textilu. Cokoli, co lze realizovat jehlou a nití.

Jak získáváte zakázky?
Spolupracuji s reklamními agenturami nebo dostávám soukromé poptávky, které často vycházejí z ústního doporučení. Zatím jsem nemusela dělat vůbec žádnou velkou reklamu. Jsem tu v ateliéru tři dny v týdnu a poptávky snadno zpracuji.

Kdy jste se rozhodl pro Chemnitz a Brühl?
Přišel jsem sem v roce 2001. Vyučil jsem se zde jako asistent designu. Můj úplně první byt byl v sousedství, v Elisenstraße. Když jsem hledala byt, zamilovala jsem si Brühl, což byla velmi opuštěná oblast. Líbilo se mi, že jsem přímo v centru města, a viděla jsem, že se tu musí něco stát. A naskytla se mi příznivá příležitost spojit zde práci a bydlení.

Pocházíte z Johanngeorgenstadtu. Byl Chemnitz nejbližším regionálním centrem?
S Chemnitzem se cítím být spojen, i když jsem se zde nenarodil a nevyrůstal. Ale mám tu přátele, dělám tu hudbu. Tam, odkud pocházím, by se to nikdy nemohlo takhle rozvinout. Ale velká města mě taky nikdy nelákala, mám radši, když je všechno zvládnutelné. V každém velkém městě, jako je Hamburk nebo Berlín, žijete jen ve své čtvrti. Tady se mísí velkoměstská atmosféra, blízkost vesnice a zeleň. Mám tu také blízko ke své rodině.

Co dalšího vás do Chemnitzu přilákalo?
Bylo tu co dělat. Člověk se tu mohl dívat, být součástí a přispívat k něčemu, co se děje. Během své stáže jsem byla například svědkem toho, jak Peggy Albrechtová založila svůj obchod Spangeltangel. To na mě udělalo dojem a hodně jsem se od ní naučila.

Chtěl jsi také otřást hudební scénou v Chemnitzu?
To se také vyvinulo. Ze začátku jsem byl jen hostem v klubech. Klub Cube byl hned za rohem a já si mohl poprvé vyzkoušet opravdový klubový set-up. Tehdy ještě v době, kdy se klub uklízel po předpárty. Pomalu jsem se s ním seznamoval v rytmu kávových zrn.

Jak jsi začal svou DJskou kariéru?
Vlastně pocházím z hiphopového prostředí a vytvořil jsem spoustu mixů. To se pak čím dál víc vyvíjelo k elektronické hudbě. Svou hudbu jsem dával na internet přes Soundcloud. Jeden můj kamarád si ji poslechl a byl naprosto překvapený tím, co dělám. Objednal mě na divadelní festival KammerMachen. To bylo moje první elektronické vystoupení. Byl jsem rozpolcený sem a tam. Ptal jsem se sám sebe: Opravdu to chci dělat? Být takhle středem pozornosti. Ale byla to opravdu pěkná zkušenost. Kavárna ve Weltecho má prostě šmrnc. Hned poté následovaly koncerty v Plauen. A od té doby bylo jasné, že je to víc než jen koníček.

Vzpomínky na první koncert si připomeneme v pátek 14. října. Tehdy bude ve Weltecho hrát DJ Cath Boo na desátém ročníku KammerMachen. Její hudbu podpoří lehkým vystoupením Claudia Reh. "V současné době připravuji set, který pravděpodobně doprovodí její živé vystoupení," prozrazuje Christin Busch. "A na after-show party budu hrát jako DJ." Divadelní festival začíná v úterý divadelním představením Gabi Reinhardt a až do soboty nabízí ve Weltecho různé divadelní, hudební a taneční formáty.

Co pro vás toto hudební dílo znamená?
Pro mě je to určitý druh meditace. Jiní chodí do sboru nebo sportují. A když jsem u gramofonů, jsem plně soustředěný. Často mívám trému. Chci podat stoprocentní výkon. Hodinu před vystoupením jsem velmi vzrušený a ptám se sám sebe, proč to dělám. Jakmile si nasadím sluchátka, uvědomím si proč.

Vaše hudební kariéra je také úzce spjata s ženskou sítí DIEDA. Tuto síť jste založila společně s Lisou Hauptovou, která je na cestách jako DJ Liza Main. Jak k tomu došlo?
S Lisou jsem se seznámila na akci Treibsand a byla jsem naprosto šokovaná, že v Chemnitzu je další DJka a že o sobě nic nevíme. Nikdo neznal její jméno. Znovu jsme se náhodou potkaly na Atominu a tam jsem ji oslovila. O měsíc později jsme spolu hráli na Citylights. A od té doby jsme začali přemýšlet o tom, kdo další dělá něco podobného a hodil by se k nám.

Kdo se podílí na projektu DIEDA?
Jsme zájmové společenství. Celkem devět žen, od tatérky přes fotografky, skladatelku, tři DJky a divadelnici na volné noze. Každá z nás je tvůrce a nepotřebuje žádnou zvláštní podporu. Ale protože pracujeme společně, dokážeme všechny víc, než bychom dokázaly samy.

Jak vaše práce v Chemnitzer Künstlerbund zapadá do vašeho hudebního a tvůrčího života?
Vedení Svazu umělců Chemnitz vyžaduje mé organizační schopnosti. Jsem člověk, který má rád pořádek, a to zde mohu dobře využít. Podávám žádosti o finanční podporu, vedu účetnictví a dělám typické kancelářské práce. To mě živí. Potřebuji všechny tři pilíře. Všechno to souvisí s kreativním myšlením a strukturováním. Bez jednoho z nich by mi v životě nebylo tak dobře.

Musíte povzbuzovat obyvatele Chemnitzu?
Myslím, že je to generační záležitost. Ti, kteří tu vyrostli a žijí tu už dlouho, jsou vůči městu neuvěřitelně skeptičtí. Stejně jako ve starém vztahu znají zvláštnosti a slabiny města. Záměrně jsem si vybral, že tu budu a zůstanu. Cítím se stejně jako mnoho dalších příslušníků mé generace: vnímáme to jako příležitost. Je tu potenciál. Můžu se tu rozvíjet. Když se člověk zvedne ze zadku, může tu něco dokázat. Pak se neztratíte v davu.